Euro? Nikdy! Nebo navždy!

Když přijde na otázku přijetí eura, řada z nás je schopná se za svůj názor i pohádat. Až takové emoce euro vyvolává. Jen málokdo se nachází v názorovém středu, většinou jsou lidé rozděleni na ty, co jsou pro přijetí (a těch je podle průzkumů menšina) a na ty, co jsou proti přijetí (většina). Osobně patřím k té menší menšině, která nemá úplně vyhraněný názor. Myslím si, že přijetí eura nemůže být jednoznačně označeno jako přínosné, nebo naopak škodlivé. Přinese to s sebou obojí. A je jen na nás jako na společnosti, jak se s tím dokážeme vyrovnat a jestli z toho dokážeme vytáhnout především ty přínosy, nebo se v tom budeme utápět a kňourat, jak nás přijetí poškodilo.

Česká republika vstoupila do Evropské Unie 1. 5. 2004, osm let poté, co si podala žádost o vstup a rok po celostátním referendu o vstupu. Součástí vstupu byl i závazek k přijetí společné evropské měny - eura, který však nebyl podmíněn žádným konkrétním termínem.

Obecně se však očekává, že členské země budou směřovat své snažení k tomu, aby společnou měnu mohly přijmout co nejdříve, samozřejmě za předpokladu udržení stability.

Maastrichtská kritéria

K tomu, aby členské země mohly přijmout společnou měnu euro, je potřeba splnit tzv. čtyři maastrichtská kritéria:

Cenová stabilita znamená, že daný stát vykazuje dlouhodobě udržitelnou cenovou stabilitu a průměrná roční míra inflace nepřekračuje o více než 1,5 procentního bodu míry inflace těch členských států (max. tří států), které dosáhly nejlepších výsledků v oblasti cenové stability. Inflace se měří pomocí harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP).

Stabilita devizového kurzu a účast v ERM II znamená, že členský stát dodržoval normální rozpětí, která jsou stanovena mechanismem směnných kurzů Evropského měnového systému, bez značného napětí během alespoň dvou posledních let. Zejména by pak země neměla z vlastní iniciativy devalvovat bilaterální směnný kurz domácí měny vůči měně kteréhokoliv jiného členského státu.

Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb znamená, že v průběhu jednoho roku před šetřením průměrná dlouhodobá nominální úroková sazba členského státu nepřekračovala o více než 2 procentní body úrokovou sazbu těch – nanejvýše tří – členských států, které dosáhly nejlepších výsledků v oblasti cenové stability. Úrokové sazby se zjišťují na základě výnosů dlouhodobých státních dluhopisů nebo srovnatelných cenných papírů.

Kritérium dlouhodobě udržitelného stavu veřejných financí znamená, že na danou zemi se nevztahuje rozhodnutí o nadměrném schodku. Kritérium má dvě části:

Kromě výše uvedených čtyř kritérií stanovuje čl. Smlouvy o fungování EU i kritéria institucionálně právní. Konvergence v legislativní oblasti obsahuje podmínku nezávislosti centrálních bank včetně zákazu financování veřejných institucí ze zdrojů centrálních bank a zákaz zvýhodněného přístupu ke zdrojům úvěrových institucí (čl. 123, 124, 130 a 131 Smlouvy o fungování EU).

Splnění maastrichtských kritérií by mělo znamenat, že nízká a předvídatelná inflace bude vytvářet stabilní prostředí pro investice a povede tak k rozvoji společnosti. Jednotné mantinely a penalizace ohledně fiskální politiky, které jsou platné pro všechny země, mají zabránit rozpočtově neukázněným zemím profitovat na úkor těch disciplinovanějších. Maastrichtská smlouva obsahuje současně i princip odpovědnosti zemí za vlastní hospodaření v podobě tzv. bail-out clause (zákaz záchrany ze strany ostatních). Odpovědné hospodaření s veřejnými financemi zároveň vede ke dlouhodobě nízkým a stabilním sazbám vládních obligací a spolu se schopností udržovat ve vymezeném období relativně stabilní měnový kurs (kromě nemožnosti „obohacovat se na úkor souseda“ za pomoci kompetitivních devalvací) demonstruje schopnost země kandidující na zavedení eura udržitelným způsobem se vzdát vlastní měny a měnové politiky.

Prezident Petr Pavel: „Společná evropská měna je logickou budoucností.“

Podle Petra Pavla je přijetí eura logickým vývojem a výsledkem našeho členství v EU. Souhlasím s tím, že pokud jsme vstoupili do EU, měli bychom se snažit i o splnění podmínek členství. Obecně veškeré výjimky a průtahy vždy všechno jen zhoršují a fungující mechanismus poškozují. V tomto směru bych tedy neměl vůči přijetí eura žádných námitek. Ale neznamená to, že budeme jen pasivně plnit podmínky EU a přikyvovat. Součástí přijetí by měla být i objektivní kritika fungování evropské měny - a to ze strany všech zúčastněných. Musíme se aktivně zajímat, jak společná měna funguje, jestli všem zemím přináší to, co od ní očekávaly, nebo jestli je potřeba na něčem zapracovat. Společná měna nebude nikdy ideální, vždy bude nositelem nějakých rizik, ale to se může říct o jakékoliv měně.

Analytici a řada expertů Pavlův krok vítá, minimálně jako symboliku a otevření aktivní diskuse. O ekonomických přínosech se neshodnou ani odborníci. Což ale neznamená, že nejsou!

Potácející se Evropa

Jedním z argumentů vůči euru je proměnlivá stabilita EU a zadluženost jednotlivých členských států, z nichž někteří jsou zadlužení výrazněji než jiní. Dalším aktuálním argumentem je skutečnost, že ekonomika eurozóny není kdovíjak oslňující a je bohužel svazována mnoha pravidly, které ji činí méně konkurenceschopnou.

Na druhou stranu, pokud nyní porovnáme situaci v eurozóně a u nás, zjistíme, že u nás je výrazně vyšší inflace a celkový stav ekonomiky je mnohem tristnější než je tomu v ostatních zemích. Řada lidí se obává, že přijetím eura by ČNB ztratila své pravomoci a schopnost využívat kurzu koruny jako stabilizačního mechanismu. Ale opravdu je to něco, co by nás mělo poškodit? Poškodit nás může i špatné rozhodnutí ČNB a popravdě, ať se v jakémkoliv případě ČNB nějak rozhodne, vždy to nejspíše někoho trochu poškodí a jinému to zase prospěje. Stejně tak by tomu bylo i v případě, že bychom měli euro.

Přemýšlejme nejen jako Češi, ale také jako Evropané…

Přijetím eura bychom se sice vzdali vlastní monetární politiky, ale guvernér ČNB by se stal členem Rady guvernérů ČNB. Nerozhodoval by v zájmu ČR, ale v zájmu celé EU, které jsme součástí

Je potřeba si uvědomit, že jsme s ostatními evropskými státy provázanější víc, než si myslíme. Ekonomicky i vlastnicky. A tak nás rozhodnutí jiných členů EU budou ovlivňovat bez ohledu na to, že euro přijmeme, nebo ne. Ale pokud jej přijmeme, budeme se moci na řadě rozhodování podílet také. A to je mnohem lepší, než jen pasivně přijímat rozhodnutí ostatních.

Mezi další přínosy zavedení eura patří snadná cenová porovnatelnost, eliminace kurzových ztrát, pravděpodobné snížení úrokových sazeb (s tím související zlevnění podnikatelských úvěrů), zvýšený tlak na rozpočtovou kázeň.

K rizikům, ať už objektivním, či subjektivním, patří určitá výše nákladů spojená se zavedením eura. Dále se lidé velmi obávají zvýšení spotřebitelských cen. To bylo v minulosti dost podporováno i různými články, které poukazovaly na růst cen v zemích, které euro čerstvě přijaly. Ze statistických údajů se však tyto zprávy nepotvrdily. Je pravda, že něco zdražilo, jiné produkty či služby zase zlevnily. A pokud došlo k mírnému nárůstu, pak příčinou nebylo přijetí eura jako takové, ale jiné faktory (nebo se mohly vzájemně ovlivnit). Takže ano, může se stát, že dojde k nějakému cenovému nárůstu, ale máme možnost s tím dopředu počítat a připravit se na to. Jako občané, ale také jako stát, který by měl připravit plán, pomocí kterého předejde nárůstu cen, které by mohlo být zapříčiněno přijetím eura. Máme výhodu, že před námi přijalo euro už mnoho států a my se tak můžeme poučit z jejich případných chyb a naopak využít to, co se jim v období přechodu na euro podařilo.

Euro? Nikdy! Nebo navždy!

Svět a ani Evropa se nezhroutí, když nepřijmeme euro. Máme hezkou a tradiční měnu, českou korunu, na kterou můžeme být hrdí. Ale ani koruna u nás není odpradávna. Měna se v českých zemích vyvíjela a střídala.

Můžeme si ji nechat. Ale je otázka, jestli už nenastal čas posunout se dál? Přijetím eura neztratíme národní identitu. Jen se jako národ ještě více začleníme do velké evropské rodiny.

Přijetí eura může být v některých ohledech poněkud bolestivé. Ale nesmíme se koukat pouze na okamžitý efekt, musíme tuto změnu posuzovat i z dlouhodobého hlediska. A tam je velká naděje, že se bude jednat o krok správným směrem.

Musíme se však postavit rovně, stanovit si jasné cíle, způsob, jakým jich dosáhneme a pracovat na tom, abychom jako stát byli sebevědomí, bez trapných afér, tvrdě bojovat proti korupci a aktivně se zajímat o dění kolem sebe, nejen v rámci ČR, ale v rámci EU i mimo ni. Protože jen když budeme aktivní a budeme mít dostatek informací, můžeme se dál zodpovědně rozhodovat a aktivně se podílet na vývoji. Využít zkušeností ostatních k tomu, abychom se vyvarovali stejných chyb a naopak využili toho, co se jim osvědčilo.

Nebuďme národem kňouralů, kteří mají pocit, že jim neustále někdo ubližuje a za všechno, co se jim v životě děje špatného, může někdo jiný. Za to, jak se máme jako společnost, si můžeme sami. Sami si vládneme, sami si házíme klacky pod nohy. Měli bychom být v tomto směru uvědomělejší a klást i vyšší nároky na naše politické představitele, jejichž politická kultura mimochodem velmi poklesla.

Zároveň nevnímejme Evropu a euro jako něco, co za nás vyřeší veškeré problémy a my se jen povezeme. Ani ve vedení Evropy nejsou lidé bezchybní, morálně pevní a nejde jim jen o naše dobro. Stejně jako všude i tam jsou lidé prospěchářští, lidé s rozdílnými zájmy a názory (což je ale v pořádku), lidé více či méně odtržení od reality běžných občanů. Buďme kritičtí i k nim a vyžadujme od nich za jejich platy perfektně odvedenou práci. Nemusí být nutně bezchybná, to snad ani nejde, ale musí být na úrovni a ku prospěchu Evropy jako celku.

Článek byl sepsán na základě informací z následujících článků:

https://www.novinky.cz/clanek/domaci-novorocni-projev-prezidenta-pavla-40455788#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&source=hp&seq_no=2&utm_campaign=abtest244_hpdop_comments_varAA&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

https://cs.wikipedia.org/wiki/Vstup_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky_do_Evropsk%C3%A9_unie

https://cs.wikipedia.org/wiki/Maastrichtsk%C3%A1_krit%C3%A9riav

https://www.cnb.cz/cs/o_cnb/mezinarodni-vztahy/hospodarska-a-menova-politika-v-eu/-kriteria-konvergence/

https://cs.wikipedia.org/wiki/Zaveden%C3%AD_eura_v_%C4%8Cesku

https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/analytici-pavlova-vyzva-k-plneni-zavazku-prijeti-eura-je-spr/r~e9cbb8f2a8bf11ee8980ac1f6b220ee8/

https://plus.rozhlas.cz/prijeti-eura-prisli-bychom-o-volny-kurz-soudi-ekonom-plati-jen-teoreticky-9128137

https://www.czso.cz/csu/stoletistatistiky/oldrich-dedek-prijeti-eura-se-bat-nemusime

https://www.zavedenieura.cz/cs/euro-a-ceska-republika

https://www.irozhlas.cz/ekonomika/euro-vlada-ods-diskutuje-rok-2030_2308120807_epo