Článek
Hadovka smrdutá patří k houbám, které člověk často najde dřív nosem než očima. Stačí projít okrajem lesa, starou zahradou, vlhčím koutem parku nebo místem, kde se v půdě rozkládají zbytky dřeva, a najednou se ve vzduchu objeví pach, který se nedá splést. Není to příjemná vůně hub, jakou si spojujeme s hřiby po dešti. Je to zápach nasládlý, hnilobný, nepříjemně živočišný, jako kdyby někde poblíž leželo něco mrtvého. Člověk se rozhlédne, čeká zdechlinu, a místo ní najde bílý, pórovitý útvar s olivově zeleným slizem na vrcholu. Kolem něj posedávají mouchy a všechno dohromady působí tak trochu nepříjemně.
Latinské jméno Phallus impudicus je v tomto případě až přímočaře odzbrojující. Rodové jméno odkazuje na tvar dospělé plodnice připomínající penis, druhové jméno znamená něco jako nestoudný či hanebný. Český název „hadovka smrdutá“ je méně otevřeně anatomický, ale zato přesně vystihuje druhou vlastnost, kterou si člověk zapamatuje okamžitě. Je to houba, která smrdí. Ne náhodou, ne kvůli rozkladu vlastní tkáně, ale zcela cíleně. Zápach je její nástroj, její reklama, její způsob, jak přimět hmyz k práci.
Svůj latinský název získala podle svého tvaru, český podle zápachu
Nejdřív vejce, potom překvapení
Kdo hadovku zná jen jako vzpřímenou bílou plodnici, může být překvapený, že její vývoj začíná docela nenápadně. Mladá plodnice má podobu vejčitého útvaru, kterému se lidově říká čarodějné vejce. Leží částečně v zemi nebo v hrabance a na první pohled může připomínat bělavou brambůrku, vajíčko zahrabané v listí nebo zvláštní hlízu. Uvnitř je však už připravená celá budoucí houba. V rosolovité hmotě je složený dutý třeň, budoucí kloboukovitá část i zelenavá hmota výtrusorodého slizu.
Právě tato fáze je na hadovce možná nejzajímavější. Zvenčí působí klidně, skoro nehybně, ale uvnitř je aktivní mechanismus. Když přijde správná chvíle, obal praskne a plodnice začne rychle vyrůstat. U hadovek se často uvádí mimořádně rychlý růst. Dospělá plodnice může být vytvořena během krátké doby a v příznivých podmínkách působí skoro dojmem, že se ze země vyhoupla přes noc. Běžně dorůstá zhruba dvaceti až třiceti centimetrů, přičemž bílý třeň je dutý, křehký a houbovitě pórovitý. Na jeho vrcholu sedí zvoncovitá až kuželovitá část, která je zprvu pokrytá olivově zeleným až tmavým slizem, odborně nazývaným gleba. Právě v něm jsou výtrusy.
Když se člověk podívá na mladé „vejce“ rozříznuté podélně, lépe pochopí, proč tato houba vypadá tak zvláštně. Není stavěná jako běžná lupenatá houba, která vystrčí nad zem klobouk a nechá výtrusy padat do vzduchu. Hadovka je jako předem složený aparát, který se v pravý čas rozbalí. Její cílem není vystavit výtrusorodou vrstvu větru, ale připravit páchnoucí návnadu pro hmyz.
Když je „povrch“ čistý, houba má splněno
Zápach jako chytrý trik
Většina lidí vnímá zápach hadovky jako odpudivý. Pro mouchy je to ale pozvánka. Sliz na vrcholu plodnice páchne po rozkladu, láká dvoukřídlý hmyz a ten na něj usedá, olizuje ho, požírá a zároveň si na tělo i nohy nabírá výtrusy. Pak odlétá dál a výtrusy roznáší po okolí. Hadovka tedy nepoužívá vítr jako muchomůrka, hřib nebo žampion, ale využívá živočichy podobně, jako květiny využívají opylovače. Rozdíl je v tom, že místo barvy a nektaru nabízí pach zdechliny.
Tahle strategie je neobyčejně účinná. Dokud je gleba čerstvá, mohou být plodnice doslova obsypané mouchami. Po nějaké době sliz mizí, protože ho hmyz odnese nebo sežere, a na vrcholu zůstane světlejší, jamkovaný povrch. Tehdy už houba nepůsobí tak výrazně a také méně zapáchá. Z hlediska hadovky je ale práce hotová. Výtrusy se dostaly tam, kam by je obyčejné odpadávání z plodnice nedostalo.
Chemicky nejde o jeden jediný pach. V zápachu hadovek byly zjištěny různé těkavé látky, včetně sloučenin síry, které jsou běžně spojované s rozkladem organické hmoty. Pro lidský nos je výsledek nepříjemný, pro hmyz čitelný. Houba tak napodobuje signál, který mouchám obvykle říká „tady je potrava, tady může být místo k vývoji larev“. Hadovka je ale ve skutečnosti jen využije jako dopravce.
Sliz na povrchu obsypou mouchy a roznesou výtrusy
Proč roste právě tam, kde roste
Hadovka smrdutá je tzv. saprotrofní houba. To znamená, že žije z rozkládající se organické hmoty, nikoli z živých kořenů rostlin jako mykorhizní houby. Často se objevuje v listnatých lesích, na okrajích cest, v parcích, zahradách, u hromad dřevní štěpky, v mulči nebo tam, kde je v půdě dost zbytků dřeva a listí. Proto ji lidé někdy najdou i v okrasných záhonech, kde je kůrový mulč. Pak mají pocit, že se na zahradě objevilo cosi podezřelého nebo nebezpečného, ale ve skutečnosti jde hlavně o známku rozkladu organické hmoty.
Plodnice se objevují nejčastěji od léta do podzimu, zvlášť po deštích a v teplejším počasí. Houba sama je však v půdě přítomná déle jako podhoubí. To je pro člověka neviditelné a pracuje v tichosti - rozkládá zbytky rostlin, podílí se na koloběhu živin a připravuje půdu pro další život. Viditelná plodnice je jen krátká, nápadná epizoda v mnohem delším příběhu.
V zahradě se jí není nutné bát. Neútočí na rostliny, neničí kořeny a není známkou toho, že by půda byla „zkažená“. Spíš říká, že je v ní dost organického materiálu, který se rozkládá. Pokud někomu vadí zápach, může plodnici odstranit, nejlépe i s mladými vejci v okolí. Tím ale neodstraní celé podhoubí, takže se hadovka může objevit znovu. Chemické hubení nedává smysl. Jednak by zasáhlo půdní život obecně, jednak hadovka sama není škůdce.
Hadovka je biologicky zajímavá, ale lidsky ještě zajímavější. Jen málokterá houba vyvolává takovou směs odporu, smíchu a zvědavosti. Vzhled dospělé plodnice je natolik nápadný, že se kolem ní odedávna točily lidové názvy, pověry a nejrůznější narážky. Někdo ji považoval za něco nečistého, jiný za léčivý nebo dokonce afrodiziakální prostředek. V minulosti se podobné představy často odvozovaly prostě z tvaru. Co připomínalo určitou část těla, mělo podle starých představ na tuto část těla nějak působit. Dnes bychom takový způsob uvažování brali s velkou rezervou, ale pro pochopení kulturní historie rostlin a hub je důležitý.
Vejčité stádium - pod slupkou je gelovitá hmota chránící zárodek houby
Jedlá, ale málokdo po ní touží
U hadovky se často uvádí, že mladá vajíčka jsou jedlá. To je pravda, ale taky je potřeba dodat ještě něco. Za prvé, jedlost neznamená kulinářskou přitažlivost. Za druhé, sbírá se pouze mladá fáze, kdy ještě plodnice neprorazila ven a nezačala páchnout. Za třetí, člověk musí mít jistotu v určení. Mladé vejčité útvary některých hub mohou být pro začátečníka matoucí, a proto není rozumné experimentovat bez zkušeností.
Kdo vejce hadovky rozkrojí, najde uvnitř rosolovitou vrstvu a zárodek budoucí plodnice. Někteří houbaři popisují chuť mladých vajíček jako ředkvičkovou nebo lehce zemitou. Jiní nad nimi ohrnou nos už kvůli konzistenci. Je to jedna z těch hub, u nichž informace „dá se jíst“ působí spíš jen jako zajímavost než jako doporučení k večeři. Dospělá plodnice se kvůli zápachu běžně nekonzumuje - i kdyby nebyla vysloveně jedovatá, pro většinu lidí je prostě nepoživatelná.
Podobné druhy a možné záměny
Hadovka smrdutá není v širším příbuzenstvu sama. Existují další hadovkovité houby, které používají podobnou strategii - nápadná plodnice, páchnoucí výtrusný sliz a hmyz jako roznašeč. V Evropě je známá například hadovka valčická, někdy uváděná jako Phallus hadriani, která mívá růžově až nafialověle zbarvený obal vajíčka. Další příbuzní mohou vypadat ještě bizarněji, například květnatec Archerův, známý červenými rameny připomínajícími chapadla. Ten sice není totéž co hadovka smrdutá, ale funguje na podobném principu - zápach, sliz, hmyz.
Záměna u dospělých plodnic hadovky smrduté nebývá běžná, protože tvar i pach jsou velmi výrazné. V mladém stadiu je to horší. Vajíčko může laikovi připomínat různé jiné útvary v půdě.
Kdo hadovku jednou najde v plné síle, obvykle na ni nezapomene. Nejprve přijde pach, potom hledání, pak překvapení a nakonec směs odporu a obdivu. Připomíná, že les není jen místo krásy, ale i místo rozkladu, proměny a neustálého oběhu látek.
Článek byl sepsán na základě informací z následujících zdrojů:
https://www.kupi.cz/magazin/clanek/38079-houba-hadovka-smrduta
https://living.iprima.cz/hadovka-smrduta-neboli-penis-nestoudny-je-priserne-pachnouci-houba-prekvapive-se-da-jist-352605
https://znojemsky.denik.cz/zpravy-region/houby-houbarska-sezona-znojemsko-letni-houby-hadovka-smrduta-lecive-ucinky/
https://www.inaturalist.org/cs/taxa/54594-Phallus-impudicus
https://www.myko.cz/myko-atlas/Phallus-impudicus/
https://botany.cz/cs/phallus-impudicus/
https://www.ireceptar.cz/zdravi/hadovka-smrduta-ucinky-20301017.html
