Článek
Příroda je fascinující, ať už jde o rostliny, zvířata, houby, nebo neživý svět. Někdy nás překvapí svojí krásou, jindy nebezpečností, někdy nečekanou podobou s něčím úplně jiným. Ve světě zvířat, ale i rostlin, jsme na něco podobného zvyklí. Některé druhy se vydávají za jiné nebezpečnější, aby se tak chránily před predátory. Jiné se snaží být co nejvýraznější, aby působily sebevědomě a také odradily nepřítele. A některé působí tak neobvykle, že nám přijdou až nadpřirozené. Úlek může vyvolat třeba houba, které se přezdívá prsty mrtvého muže (článek zde). Velmi zdatně jí sekunduje ale jiná houba, která je trochu podobná a připomíná také trochu prsty. Ale ďáblovy. Jde o květnatce Archerova a i když jde o cizokrajnou houbu, vzácně se objevuje i u nás.
Květnatec Archerův (Clathrus archeri)
Je to cizinec z dalekých zemí. Pochází původně totiž až z Austrálie, Tasmánie a Nového Zélandu, tedy z druhé strany naší planety. V těchto končinách je poměrně běžnou a rozšířenou houbou. Jenže s rozšiřující se lodní dopravou postupně doputoval až k nám, do Evropy. První nález se datuje do roku 1914, kdy byla houba spatřena ve Francii. S velkou pravděpodobností se sem dostala se zásilkami osiva nebo vlny, popř. jiného zboží. A při vhodných okolnostech se zde dokázala uchytit, a dokonce se pomalu šířit dál. U nás v republice se prokazatelně objevila ve druhé polovině 20. století.
Slizká gleba na ramenech vábí hmyz, který se obalí slizem a roznese houbové spory po okolí
Houbu je téměř nemožné si splést s jinou, jako se tomu děje u jiných druhů. Vzhledově je totiž velmi specifická. Z podhoubí se nejprve objeví kulovité, bělavé oválné útvary připomínající vajíčka. Ta mohou měřit i několik centimetrů a v této fázi je samozřejmě možné ji zaměnit za jinou houbu, která má podobný vývoj. Když však během léta až podzimu plodnice dozraje, obal „vajíčka“ se roztrhne a ven se vyklene několik ramen, která mají jasně červenou barvu a tvar prstů. Jsou pokryta slizkou, tmavou hmotou zvanou gleba (lidově teřich). Tato hmota vydává výrazný a ostrý zápach připomínající zkažené maso nebo mršinu. Zápach slouží k přilákání hmyzu, zejména much. Podobnou strategii na přilákání hmyzu mají i některé rostliny, třeba zmijovec (psal jsem zde) nebo raflézie (zde). Mrchožravý hmyz se obalí touto hmotou a houbové spory roznese po okolí. Tam pak mohou vyklíčit při vhodných podmínkách nové plodnice.
I když květnatec působí díky svému vzhledu nebezpečně či dokonce jedovatě, není tomu tak. Alespoň pro člověka nijak toxický, ale kvůli své konzistenci a odpudivému pachu je považovaný za nejedlý. Ve své domovině však bývá někdy konzumován, ale ve stádiu plodnice, nikoliv zralého jedince „se smrdutými prsty“. I když pro nás nemá výživový ani jiný hospodářský význam, v přírodě má důležitou úlohu. Jedná se o saprofága, tedy organismus, který využívá ke své výživě organické látky z uhynulých jedinců. Tím napomáhá přirozenému koloběhu živin v přírodě.
V naší republice se s ním můžeme setkat vzácně až ojediněle. Největší šanci ho nalézt máme v místech, kde může vyrůstat v teplém prostředí a s dostatkem organického materiálu - například tedy na kompostech, popř. v listnatých lesích v teplejších oblastech republiky. Roste obvykle od června do října, ale samotná dospělá plodnice má poměrně krátkou životnost - ramena se totiž celkem rychle rozkládají a slizovitá gleba zasychá.
V naší zemi sice není květnatec zákonem chráněný, ale protože jde o vzácný a regionálně neobvyklý druh, doporučuje se ho ponechat na místě, popř. jej zdokumentovat včetně místa nálezu.
Tato houba je jedním z neuvěřitelných příkladů, jak lidská činnost a doprava napomáhá některým druhům v jejich šíření. V případě květnatce i tisíce kilometrů od jejich původní domoviny. Přestože v naší přírodě stále patří mezi kuriozity, jeho početnost pomalu narůstá a nelze vyloučit, že v budoucnu bude běžnějším obyvatelem našich lesů a zahrad.
Článek byl sepsán na základě informací z následujících zdrojů:
https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2015/cislo-7/kvetnatec-archeruv-exoticka-houba-nasi-prirody.html
https://prachaticky.denik.cz/zpravy_region/kvetnatec-archeuv-houba-rarita.html
https://www.newforestnpa.gov.uk/discover/plants-fungi/fungi/devils-fingers/
https://www.nationalgeographic.com/science/article/creepy-plants-fungi-octopus-stinkhorn-gory-details-science
https://www.casopis.ochranaprirody.cz/z-nasi-prirody/kvetnatec-archeruv/
