Hemoroidy aneb když zlatá žíla není ze zlata

Hemoroidy jsou pro mnoho z nás už jen při vyslovení strašákem. Ve své podstatě však hemoroidy sami o sobě nejsou ničím patologickým, ale naprosto přirozeným anatomickým útvarem. Teprve ve chvíli, kdy dojde k patologickým změnám, začnou hemoroidy způsobovat problémy a v takovém případě už mluvíme o hemoroidálním onemocnění. Pro zjednodušení však budu v textu používat slovo hemoroidy i v patologickém významu slova.

Hemoroidy jsou vnitřní cévní pleteně, které obklopují konečník a řitní otvor. Společně se slizničními receptory se podílejí na zajišťování čití a výrazným způsobem tak přispívají k udržení kontinence.

Hemoroidy se podle umístění rozlišují na vnitřní (interní), zevní (externí) a skryté zevní (intermediární).

Interní hemoroidy

Jsou tvořeny podslizničními rozšířenými cévními pleteněmi. Tyto pleteně jsou pojivovou tkání a svalovými vláky spojeny s vnitřním svěračem a vytvářejí tak hemoroidům závěsný vaz.

Externí hemoroidy

Jsou tvořené podkožně uloženými pleteněmi ve spodní části análního kanálu a perianálně.

Intermediární hemoroidy

Leží v podkožní části análního kanálu v oblasti, která při uzavřeném anu není vidět.

Když se z běžného pletence stane nepříjemnost

Vznik hemoroidálního onemocnění se vysvětluje více mechanismy. Ty se navzájem nevylučují, ale naopak se mohou kombinovat.

Mezi faktory, které mohou ovlivnit vznik hemoroidálního onemocnění patří např. dědičná predispozice, sedavé zaměstnání nebo sedavý způsob života, obezita, těhotenství, časté zácpy nebo naopak průjmy, nadměrné fyzické přetěžování se zapínáním břišního lisu.

Tato teorie předpokládá postupnou degeneraci tkání, které fixují cévní pleteně. Degenerace je přirozená a souvisí s postupujícím věkem. Tkáně se uvolňují, jsou pohyblivější a cévní pleteně se tak mohou rozšiřovat. Když pak dojde ke zvýšení intrarektálního tlaku (obvykle při defekaci), dojde následně i k prolapsu (vyhřeznutí) sliznice s uvolněnými hemoroidálními uzly. V horším případě může dojít i k ruptuře závěsného aparátu a trvalému prolapsu vnitřních hemoroidů. Tato teorie je nejvýznamnější.

Tato teorie předpokládá poruchu drenáže pletení, která je spojena i s poruchou relaxace vnitřního svěrače. Dochází k městnání krve, snížení kyslíku a naopak zvýšení CO2, což dále vede k poškození cévní stěny a ke vzniku trombózy s lokální zánětlivou reakcí (otok, zarudnutí, bolest, nekróza a krvácení).

Jak se hemoroidy projevují

Symptomy hemoroidů se liší podle toho, zda jde o vnější, nebo vnitřní hemoroidy.

Vnější hemoroidy se projevují náhlou bolestí a pocitem napětí v okraji konečníku. Člověk je obvykle schopen si hemoroid i nahmatat, protože obvykle zduří. Bolest je vytrvalá, nezávislá na defekaci a poměrně silná. Může dojít i k zarudnutí okolí a otoku. Vyskytují se spíše vzácně.

Dobrou zprávou je, že bolest sama mnohdy samovolně během cca týdne odezní. Zduření mizí postupně, může to trvat i více jak měsíc. Kůže kryjící tuto zduřelinu může nekrotizovat a perforovat. Pokud se tak stane, dojde ke krvácení tmavé krve se sraženinami, což vede obvykle k úlevě a snížení pocitu napětí. Po zduřelině pak může zůstat vzniklá kožní řasa, která obvykle nezpůsobuje žádný významný problém.

Léčba vnějších hemoroidů spočívá v nasazení venotonik (zvyšují pevnost cév), analgetik a nesteroidních antiflogistik (léky proti bolesti a zánětu), používají se masti, krémy a gely. V případě potřeby může dojít i k chirurgickému řešení, které se obvykle praktikuje jen v místním znecitlivění. Buď dojde k naříznutí hemoroidu a odstranění trombu, nebo je odstraněn kompletně celý hemoroid.

Vnitřní hemoroidy se obvykle ohlásí krvácením, kdy se společně se stolicí objevuje světlá, jasně červená krev. Tu většina lidí zaznamená po utření na toaletním papíře, v pokročilejším stádiu krev sama odkapává do toalety. Postižený však paradoxně nepociťuje žádnou bolestivost a samotné hemoroidy může pociťovat až při jejich prolapsu, kdy je vnímá spíše jako pocit cizího předmětu.

Vnitřní hemoroidy se rozdělují do skupin podle své závažnosti, respektive vývojového stupně:

První stupeň s nejméně závažnými hemoroidy, projevuje se krvácením. K prolapsu nedochází.

Projevuje se krvácením, nepříjemným pocitem a může dojít během defekace k vyhřeznutí, ale poté se samovolně zatáhne zpět.

Projevuje se krvácením, nepříjemnými pocity, svěděním, špiněním a vyhřeznutím, kdy je nutné jej manuálně zatlačit zpět.

Dochází ke krvácení, špinění, bolesti, trombóze a nekróze, vyhřeznutí je trvalé, nelze vrátit. Ulcerace (vznik vředů).

Dochází k fixovanému fibrotizovanému prolapsu, špinění, inkontinenci a bolestivosti.

Samotné hemoroidální onemocnění není život ohrožující, ale u některých pacientů může vést k anemii. Často jde o chronické onemocnění, kdy se střídají období klidu, kdy člověk nepociťuje žádné nepříjemnosti a symptomy, a období akutních atak. V nejhorším případě, který se týká trombozovaného hemoroidálního prolapsu (tzv. strangulovaného prolapsu), kdy dochází k zánětlivému otoku, nekróze sliznice, vředům a krvácení, může v akutní fází dojít k infekci, která následně progreduje až k perianální sepsi nebo Fournierově gangréně, což už jsou život ohrožující stavy.

Vyšetření

Pokud má člověk podezření na hemoroidy, neměl by se bát navštívit lékaře. Ten vyloučí jiné, závažnější onemocnění a doporučí nejvhodnější léčbu. V lehkých případech si vystačí postižený s analgetiky a mastí, v horších případech je potřeba chirurgický zákrok.

V první fázi je důležitá anamnéza. Lékař se obvykle ptá, zda se v rodině vyskytují hemoroidy či kolorektální onemocnění, zda v minulosti došlo k nějakých chirurgickým zákrokům v této oblasti, jaké symptomy postižený pociťuje, zda je přítomna krev a také v jakých situacích se symptomy objevují, co je vyvolává.

V druhé fázi je potřebné fyzikální vyšetření, kterého se většina lidí obává nebo se stydí, ale není k tomu důvod. Vyšetření se provádí v některé ze tří poloh - na levém boku, na všech čtyřech nebo na zádech.

Pouhým pohledem může lékař odhalit pouze 3. nebo 4. stupeň včetně jeho doprovodných symptomů. Vyšetřením per rectum může zjistit 1. či 2. stupeň pouze v případě zánětu, kdy jsou hmatatelné uzly.

Pro lepší vyšetření se používá techniky anoskopie. Vyšetření trvá 5-10 minut a spočívá v zavedení anoskopu, což je dutá neohebná trubička, do konečníku. Před vyšetřením není potřeba užít projímadla, postačuje přirozené vyprázdnění se nebo malý klystýr. Anoskop je vybaven světlem, které lékaři umožní zrakem zkontrolovat sliznici konečníku a prostor mezi svěrači. Anoskopie se používá i při zjišťování polypů, trhlin apod. Pomocí anoskopie lze objevit i hemoroidy 1. a 2. typu.

Prevence a léčba hemoroidů

V ideálním případě by měla léčbě předcházet prevence, aby ke vzniku hemoroidů ani nedošlo. Prevence spočívá ve zdravém životním stylu, dostatku pohybu a konzumaci stravy bohaté na vlákninu. Pravidelná defekace a omezení dlouhého vysedávání na toaletě jsou taktéž přínosné. Pokud člověk trpí na zácpy, mohou pomoci laxativa. U lidí trpících naopak na průjmy mohou pomoci probiotika. U pacientů s 1. nebo 2. stupněm zvýšený přísun vlákniny pomáhá taktéž a je schopný až o 50 % snížit problémy související s hemoroidy. U pacientů s 3. nebo 4. stupněm už ale zvýšený přísun vlákniny nemá na existující hemoroidy vliv.

Dále mohou v závislosti na typu hemoroidů pomoci sedací koupele, masti, gely. Pomáhají i proti bolesti a svědění.

K dispozici jsou venotonika a v případě, že je potřeba lékařského zákroku, existuje řada více či méně invazivních možností, jak hemoroidy odstranit. Zmínit lze ligaci, sklerotizaci či zákrok laserem. Léčba se však co nejvíce zaměřuje na miniinvazivní zákroky, které nevyžadují dlouhou rekonvalescenci. Čím je hemoroid pokročilejší a rozsáhlejší, tím je samozřejmě léčba složitější a náročnější. Proto se nevyplatí otálet a je lepší zajít k lékaři hned, jak máte podezření.

Bohužel, v řadě případů dochází k recidivě. Tu je však možné omezit dodržováním preventivních opatření zmíněných výše.

Článek byl sepsán na základě informací z následujících zdrojů:

https://www.wikiskripta.eu/w/Hemoroidy

https://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2009/06/12.pdf

https://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2020/05/05.pdf

https://www.chirurg.cz/chirambvlasim/informace/anoskopie.php