Hlavní obsah
Příroda a ekologie

Housenky australské můry musí konzumovat toxické alkaloidy, aby pak dospělý samec mohl vábit samici

Médium.cz je otevřená blogovací platforma, kde mohou lidé svobodně publikovat své texty. Nejde o postoje Seznam.cz ani žádné z jeho redakcí.

Foto: Abdulkomeng, CC-SA 4.0, Wikimedia Commons

Příroda vymýšlí neskutečné způsoby, pomocí kterých láká jedno pohlaví druhé, aby se spářila. Australská můra kvůli tomu vypadá doslova prazvláštně.

Článek

Austrálie je bohatá na organismy, které nenajdeme nikde jinde na světě nebo které jsou natolik zvláštní, že bychom podobné hledali jen stěží. Jedním z takových tvorů je i můra Creatonotos gangis, zvaná také jako můra Bafomet.

Creatonotos gangis

Tato zajímavá můra je domovem v Austrálii a také v jihovýchodní Asii. Její housenky nejsou příliš zvláštní, vlastně jsou až přehlédnutelné. Jejich barva je hnědá až hnědočerná se světlým pruhem na hřbetě a jako většina housenek, i ony jsou pokryty jemnými chloupky. Líhnou se z kulatých, žlutých vajíček, které jsou připevněny na listech rostlin, jimiž se vylíhlé housenky následně živí.

Podobně jako jiné housenky, i tyto mohou způsobit citlivým lidem zdravotní potíže při fyzickém kontaktu. Jejich jemné chloupky mohou způsobit potíže od lokálního podráždění kůže až po závažné respirační problémy při jejich vdechnutí. Dalším nechtěným jevem je jejich škodlivost v oblasti zemědělství. Živí se listy a stonky řady plodin, jako jsou např. luskoviny, granátová jablka, sladké brambory, rajčata… Při menším počtu mohou způsobit mírnou defoliaci, ale při větším počtu jsou schopné plodiny úplně zlikvidovat.

Největším nepřítelem larev této můry jsou ptáci, hlodavci a někteří členovci, jako např. pavouci nebo vosy. Ptáci a pavouci jsou nebezpeční i pro dospělé jedince, ty navíc loví i netopýři.

Foto: LiCheng Shih, CC-SA 2.0, Wikimedia Commons

Housenka můry Creatonotos gangis

Dospělí jedinci mají jeden pár bílých nebo světlých křídel s typickými tmavými skvrnami, druhý pár je menší a našedlý, skrytý pod křídly s kresbou. Při roztažení křídel mohou mít můry až čtyři centimetry. Tělo je obvykle červené a v pravidelných intervalech jsou na hřbetě černé tečky. Končetiny a tykadla jsou tmavé, tykadla jsou i mírně řasnatá.

Samci se však od samic odlišují čtyřmi výběžky, což jsou zvláštní pachové orgány. Za normálních okolností jsou tyto výběžky nepříliš nápadné, zasunuté v břiše, ale když se chtějí samci pářit, nafouknou je natolik, že jsou vytlačeny ven a jsou mnohdy delší než samotné tělo samců. Mají šedou barvu a jsou pokryty množstvím chloupků.

Tyto pachové orgány slouží k vylučování feromonu hydroxydanaidalu, který samicím voní a přiláká je. Aby však samec mohl svoje pachové orgány nafouknout a vylučovat tu správnou vůni, musí ještě ve stádiu housenky zkonzumovat dostatečné množství potravy, která obsahovala pyrrolizidinové alkaloidy (PA). To jsou sloučeniny, které se přirozeně vyskytují v řadě rostlin a pravděpodobně vznikly jako obranný mechanismus proti býložravcům, hmyzu a některým patogenům. Při jejich metabolismu v organismu však mohou vznikat pyrrolové estery, které jsou hepatotoxické. Zároveň také vznikají reaktivní metabolity, které mohou poškozovat DNA a mj. způsobit i vznik rakoviny. Při větší konzumaci rostlin s obsahem PA a vzniku pyrrolových esterů tak může dojít k otravě. Na druhou stranu, řada rostlin s obsahem PA se využívá v tradiční medicíně a byla zjištěna i antimikrobiální aktivita vůči některým bakteriím. Velmi tedy záleží na tom, jaké PA konkrétně rostlina obsahuje.

Obsah těchto PA látek však dokáže zužitkovat právě tato můra. Když housenka zkonzumuje dostatečné množství, dospělý samec, který se z ní vyvine, je následně schopen nafouknout své pachové orgány do dostatečně velké velikosti a vyloučit i dostatečné množství feromonů, aby přivábil samici. Ty samé feromony zároveň odpuzují jiné samce. Pokud jeho housenka nezkonzumuje potřebné množství, samec není schopný feromony vyloučit a nerozmnoží se. Pokud však nechybí mnoho, někdy se samci podaří konzumací těchto rostlin i v dospělosti chybějící látky doplnit.

Foto: LiCheng Shih, CC-SA 2.0, Wikimedia Commons

Dospělý jedinec Creatonotos gangis

Článek byl sepsán na základě informací z následujících zdrojů:

https://pictureinsect.com/harmful/Creatonotos-gangis.html

https://pictureinsect.com/wiki/Creatonotos_gangis.html

https://lepidoptera.butterflyhouse.com.au/arct/gangis.html

https://en.wikipedia.org/wiki/Pyrrolizidine_alkaloid

https://inaturalist.ca/taxa/199441-Creatonotos-gangis

https://www.australiangeographic.com.au/blogs/creatura-blog/2017/11/the-creatonotos-gangis-is-one-of-australias-strangest-insects/

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz