Článek
Paměť nás formuje – bez ní bychom neznali svou minulost, nepochopili přítomnost a nemohli plánovat budoucnost. Většina z nás si však pamatuje jen střípky, útržky zážitků, které čas neúprosně brousí. A mnoho z nás si tyto střípky skládá do vzpomínky, kterou ještě obohatí o vymyšlené okolnosti (psal jsem zde). Existují ale lidé, kteří nezapomínají téměř nic. Každý den svého života si vybavují s děsivou přesností, jako by listovali osobním kalendářem s dokonalými detaily. Tento vzácný jev se nazývá hyperthymésie – a fascinuje vědce i laiky po celém světě.
Lidé, kteří nezapomínají…
Paměť je jedním z nejzáhadnějších a nejkomplexnějších procesů v lidském mozku. Pro většinu z nás znamená vzpomínání návrat k určitému okamžiku, který si pamatujeme jen zčásti – obrysy událostí, emoce, možná konkrétní slova. Pro některé jedince však paměť není jen selektivní mozaikou, ale naprosto přesným archivem osobního života. Tito lidé trpí – nebo spíše žijí s – vzácným neurologickým stavem zvaným hyperthymésie. Podle většiny zdrojů není na světě více jak 100 lidí, kteří touto „poruchou“ trpí.
Co je hyperthymésie?
Hyperthymésie, odborně označovaná jako vysoce autobiografická paměť (HSAM – Highly Superior Autobiographical Memory), je schopnost pamatovat si podrobně osobní události z téměř každého dne života. Jedinci s tímto stavem si dokážou spontánně vybavit události, které se odehrály před desítkami let, včetně přesného data, počasí, jejich tehdejší nálady, a často i dialogu. Pokud se jich například zeptáte, co dělali 12. října 2003, odpovědí může být popis dne s takovou přesností, jako by se stal včera.
Zajímavé je, že hyperthymésie se netýká obecné paměti – tito lidé si nemusejí lépe pamatovat fakta, čísla nebo učivo. Jejich mimořádná paměť je výhradně autobiografická. Nejedná se tedy o „supermozky“ v běžném slova smyslu, ale o specifický typ vzpomínání, který je hluboce osobní a emocionální.
První známý případ
První známý případ hyperthymésie byl odborně popsán v roce 2006 neurovědci z Kalifornské univerzity, kteří zkoumali ženu jménem Jill Price. Jill dokázala bez váhání odpovědět na otázky ohledně událostí ve svém životě sahajících až do dětství. Vzpomínky se jí vybavovaly automaticky a někdy i nutkavě, což podle jejích slov nebylo vždy příjemné. Jill uvedla, že si pamatuje každý den od svých 14 let – a to ne pouze klíčové události, ale i běžné, každodenní situace, které většina z nás zapomene už večer ještě téhož dne.
Jak funguje mozek s hyperthymésií?
Vědci se dlouho snažili zjistit, co se v mozku lidí s hyperthymésií děje jinak. Studie ukázaly, že u těchto jedinců bývají některé oblasti mozku mírně zvětšené – zejména amygdala a nucleus caudatus – oblasti spojené s emocemi a ukládáním paměti. Nicméně není dosud jasné, zda je tato odlišnost příčinou nebo důsledkem jejich schopností.
Zároveň se ukazuje, že lidé s hyperthymésií mají často sklony k organizování informací, shromažďování dat nebo vytváření vlastních systémů pro sledování událostí, což může naznačovat jisté obsesivní rysy. Toto chování by mohlo přispívat k ještě hlubšímu ukotvení vzpomínek.
Dar nebo prokletí?
Na první pohled se může zdát, že mít perfektní paměť je výhodné. Ale jak upozorňují někteří jedinci s hyperthymésií, není to tak jednoduché. Neschopnost zapomenout může vést k zahlcení minulostí. Nepříjemné či traumatické zážitky se vracejí stejně ostře a živě jako ty šťastné. Vzpomínky nejsou filtrovány ani zjemňovány časem, což může ovlivnit psychické zdraví a schopnost „jít dál“. Každý z nás bezpochyby zažil chvíle, na které rád zapomenul nebo se snaží na ně nevzpomínat, protože to není příjemné. A teď si představte, že si takové chvíle vybavíte pokaždé naprosto přesně, i s pocity, které jste tehdy cítili. To rozhodně nechcete.
Jill Price ve své autobiografii napsala, že její mysl je jako „nepřetržitě běžící film, který nemůže zastavit“. Tento neutuchající proud vzpomínek může být vyčerpávající, zejména když se jedná o podobně bolestivé momenty.
Může se hyperthymésie trénovat?
Zatím neexistují důkazy o tom, že by se hyperthymésie dala naučit nebo natrénovat. Zatímco určité techniky zlepšování paměti mohou výrazně zvýšit schopnost pamatovat si konkrétní informace, hyperthymésie zůstává spontánní, neúmyslnou a výhradně autobiografickou schopností. To naznačuje, že jde spíše o neurologickou zvláštnost než o naučenou dovednost.
Hyperthymésie je fascinujícím a stále ne zcela probádaným fenoménem, který odhaluje, jak složitá a tajemná může být lidská paměť. Pro někoho může být požehnáním, pro jiného prokletím – jisté však je, že nám tito lidé pomáhají lépe porozumět tomu, jak náš mozek uchovává minulost a jaké místo v našem životě vzpomínky vlastně mají.
Článek byl sepsán na základě informací z následujících zdrojů:
https://www.healthline.com/health/hyperthymesia#characteristics
https://www.medicalnewstoday.com/articles/hyperthymesia#causes
https://cnlm.uci.edu/hsam/
https://www.psychologon.cz/component/content/article/374-hyperthymesia
https://www.medreport.foundation/post/hyperthymesia-super-memory
https://www.verywellhealth.com/hyperthymesia-8419566
