Článek
Infarkt je jedním z možných projevů ischemické choroby srdeční (ICHS). Ischemickou chorobou srdeční se nazývá stav, kdy dochází ke špatnému prokrvení (nedokrvení) srdečního svalu, kterému se tak nedostává potřebného kyslíku a živin. U výkonného, životně důležitého svalu, jakým srdce bezpochyby je, je taková ztráta nebo výpadek zcela zásadní.
Ischemická choroba srdeční
Nedostatečné zásobení krví nemusí být nutně způsobené nějakou srdeční vadou. Stačí, aby vzniknul významný nepoměr mezi potřebou kyslíku a živin a schopností organismu tyto látky dodat. Může se tedy jednat i o zdánlivě nevinný případ, kdy netrénovaný člověk zničehonic vykonává nečekanou a nadměrnou fyzickou aktivitu a srdce není dostatečně trénované, aby tuto námahu zvládlo. Dochází pak k tachykardii, což je zvýšený srdeční tep, jak se srdce snaží zvládnout nezvyklou situaci. V souvislosti s tím může dojít k významnému poklesu krevního tlaku a dalších souvisejících projevů jako jsou závratě, pocity na zvracení, mdloba atd.
Formy ICHS
- akutní infarkt myokardu
- angina pectoris (stabilní nebo nestabilní akutní forma)
- náhlá srdeční smrt
- projevy arytmie, srdeční nedostatečnosti
Příčiny ICHS
- zvýšená potřeba kyslíku, zejména při nezvyklé fyzické námaze
- nedostatek kyslíku v krvi, který může být způsobený řadou faktorů (silná anémie, velmi nízký tlak, otrava oxidem uhličitým, plicní problémy)
- snížený průtok krve koronárními tepnami
Poslední zmíněná příčina stojí za drtivou většinou případů ICHS. Ke sníženému průtoku tepnami může opět docházet vlivem různých faktorů, často to bývá koronární ateroskleróza, kdy aterosklerotické pláty nasedají na vnitřní stěny tepen a snižují možnost průtoku krve.
Infarkt myokardu (srdečního svalu)
K infarktu myokardu dochází ve chvíli, kdy se velmi výrazně zúží průtok krve věnčitou tepnou, nebo dokonce dojde k úplnému uzavření tepny. Velmi často je to způsobeno krevní sraženinou, která se „zasekne“, ve vzácnějších případech se může jednat o spasmus (křeč) nebo embolii (přítomnost vmetku).
Následně dochází k postupnému odumírání různě velké části srdce (v závislosti na tom, jaká část byla postižena). Lékaři rozlišují řadu různých forem podle toho, kde došlo k uzavření přísunu krve a také podle toho, do jaké hloubky byla srdeční stěna postižena (transmurální - postižení do plné hloubky, netransmurální - postižení jen do určité hloubky).
Projevy infarktu
Protože hlavním projevem je silná bolest na hrudi, scény z filmů a seriálů, kdy se člověk postižený infarktem chytá rukama v oblasti srdce a dává najevo pocit bolesti, nejsou v tomto případě daleko od pravdy. Bolest vycházející z oblasti srdce může pronikat směrem nahoru, do oblasti krku, spodní čelisti, člověk může cítit i bolest zubů. Výjimkou není ani bolest pronikající i do horních končetin.
Kromě znatelné bolesti bývají součástí infarktu i další nepříjemné projevy. Jmenovat lze dušnost, rychlé zpocení, pocit na zvracení i zvracení, celková nevolnost, bledost, třes, ztráta fyzických sil a dokonce i pocit úzkosti.
U některých lidí, kterých je však menšina (cca 10 %), může infarkt proběhnout bez viditelných příznaků nebo jen s nepatrnými a těžko identifikovatelnými příznaky, které si mnohdy nespojí s možností infarktu. Tento stav se často týká lidí s diabetickou senzitivní neuropatií, kteří mají snížený práh vnímání bolesti. U některých lidí také může dojít k netypickým projevům infarktu.
Souhrn nejtypičtějších projevů:
- bolest na hrudi s možností šíření do horní části těla
- pocity bušení srdce
- nevolnost
- pocení, bledost
- zvracení
- úzkost, neklid
- ve vážných případech i bezvědomí
Podstatné je, že bolest trvá více jak 15-20 minut. Samotnému infarktu může předcházet i několik krátkých epizod v předcházejících hodinách nebo dnech.
Diagnostika
V případě podezření na infarkt je potřeba vyhledat odbornou pomoc. Lékaři vyhodnotí projevy a provedou potřebná vyšetření, která potvrdí či vyvrátí podezření na infarkt.
Hlavní roli v diagnostice hraje troponin, speciální kardiomarker. Jeho izoformy mají typické aminokyselinové složení a uvolňují se jako následek proteolytické degradace - laicky řečeno při odumírání srdečních buněk. Díky tomu se dají jednak dobře rozpoznat, a jednak jejich přítomnost znamená, že došlo k akutnímu infarktu myokardu. Kromě toho se zjišťuje i myoglobin nebo kreatinkináza.
Množství troponinu má několik vrcholů, nejde tedy jen o jedno vyplavení a pak postupné klesání hladiny. K vyplavování dochází zejména po 3-8 hodinách od události, přičemž vrcholu je dosaženo po 12-18 hodinách. K dalšímu vrcholu dochází za 3-4 dny a pak během 7-10 dnů dochází k jeho poklesu až na nedetekovatelnou hladinu. U rozsáhlých infarktů je však možné troponin detekovat až po dobu tří týdnů.
Velmi tedy záleží na tom, kdy dochází k odběru krve. Pokud není troponin detekován, ale přesto existuje podezření na infarkt, odebírá se krev opakovaně, aby se vyloučila možnost, že předchozí odběr proběhl v době, kdy k vyplavení troponinu ještě nedošlo.
Kromě detekce troponinu se využívá i EKG. Toto vyšetření může proběhnout už při cestě záchrankou do nemocnice a pokud je obraz EKG typický pro infarkt, nečeká se na rozbor krve. Pokud však obraz není typický pro infarkt, neznamená to ještě, že se o infarkt nejedná. V takovém případě je potřeba (podle okolností) počkat na laboratorní výsledky po odběru krve.
Léčba
Nejlepší „léčbou“ je samozřejmě prevence, aby se co nejvíce minimalizovalo riziko infarktu. Pokud k němu však dojde, je cílem co nejrychlejší zprůchodnění ucpané tepny. Operace se provádějí ve specializovaných kardiocentrech.
Při operaci se využívají cévky a stenty, kterými se tepna nejen zprůchodní, ale udrží se otevřená v potřebném průměru i nadále.
Do cévního systému se vstupuje před stehenní nebo radiální tepnu, kterou se zavedou potřebné instrumenty a umístí se do potřebného místa v srdci. Nedochází tak k žádné „klasické“ srdeční operaci. Tomuto procesu se říká angioplastika.
V závažných případech je však potřeba provést klasickou srdeční operaci. Indikací k srdeční operaci může být i nemožnost provedení méně invazivní angioplastiky. Operatéři vytvoří tzv. bypass neboli přemostění, kdy vytvoří „objížďku“ kolem postižené části tepny, aby krev mohla kolovat dál.
Kromě operativního zákroku se následně přistupuje i k trvalému užívání potřebných léků, které minimalizují riziko komplikací a opětovného výskytu infarktu. Obvykle se jedná o aspirin a poté i další léky, např. podle typu použitého stentu.
Nezdravý životní styl a další faktory ovlivňující riziko vzniku infarktu myokardu
- nedostatek pohybu
- nezdravý jídelníček
- dlouhodobý nedostatek nebo přemíra spánku
- dlouhodobý nebo silný stres
- užívání návykových látek
- kouření
- obezita
- cukrovka
- vysoký cholesterol
- pohlaví (u mužů je vyšší riziko už od věku 45 let, u žen až po menopauze)
- genetické predispozice
Infarktu myokardu a dalších souvisejících problémů se dá tedy předcházet zejména dodržováním zdravějšího životního stylu - mít dostatek pohybu, jíst zdravěji, nekouřit a vyhýbat se dlouhodobému silnému stresu. Riziko infarktu tím sice nevyloučíme, ale můžeme ho minimalizovat.
Lidé nad 40-45 let by měli znát projevy infarktu, aby byli schopní rychle a adekvátně reagovat, protože jde o čas.
A jak jste na tom vy? Poznali byste, že se může jednat o infarkt, případně jste se s ním už setkali?
Anketa
Článek byl sepsán na základě informací z následujících zdrojů:
https://www.wikiskripta.eu/w/Ischemick%C3%A1_choroba_srde%C4%8Dn%C3%AD
https://www.wikiskripta.eu/w/Troponiny
https://www.wikiskripta.eu/w/Infarkt_myokardu
https://www.ikem.cz/cs/infarkt-myokardu/a-429/
https://www.ikem.cz/UserFiles/article/files/1445240891infarkt-myokardu.pdf
https://www.nzip.cz/clanek/953-infarkt-myokardu-co-to-je
https://euc.cz/clanky-a-novinky/clanky/infarkt-myokardu-priznaky-priciny-lecba-a-nasledky/
