Článek
Škumpa je jednou z rostlin, které zahrádkáře ohromily svojí krásou, jednoduchostí pěstování, rychlým růstem. Bylo období, kdy hodně lidí chtělo mít škumpu na své zahrádce či předzahrádce u domu. Její listí, které se na podzim zbarvuje do nádherných barev, rozzáří celou zahradu, která se pomalu chystá ke spánku. Bohužel, tak jako u mnoha jiných druhů, se škumpa může velmi snadno vymknout kontrole. V tom lepším případě s ní budete zápasit stále jen na své zahradě, v tom horším se dostane do volné přírody.
Škumpa orobincová (Rhus typhina)
Škump je více jak 30 druhů, ve volné přírodě tu však není žádný z těchto druhů přirozený. V našich končinách bývá vysazována především škumpa orobincová. Patří do čeledi ledviníkovitých a pochází ze Severní Ameriky.
Může být udržována jako keř nebo strom, který dorůstá do zhruba pěti metrů. Listy jsou střídavé, zpeřeně složené listy, kde každý tento list nese menší lístky. Na podzim se tyto lístky zbarví do krásné oranžové, žluté nebo červené barvy. Větve jsou pak pokryté jemnými chloupky, což dodává rostlině sametový vzhled. Starší větve však mohou být olysalé. Když kvete, je obsypána bílo-zelenými nebo nažloutlými květy, z nichž pak vzejdou karmínově červené plody. Ty mohou na rostlině zůstat i přes zimu a pochutnávají si na nich ptáci. Rostlina se může množit pomocí semen nebo dělením oddenky. A to právě bývá nebezpečí ve chvíli, kdy začne prorůstat mimo místo, které jí dopřál zahradník.
Na podzim se zbarvuje do karmínově červené
Na pěstování je poměrně nenáročná, i proto byla tolik oblíbená. Je zvyklá růst na suchých a na živiny chudých půdách, kde se nic moc jiného neuchytí. Zvládne však i zamokření a ve městech se využívá její odolnosti vůči zasolování. Dobře snáší i případný řez, čehož někteří zahradníci využívají, likvidují spodní větve a nechávají pouze horní, čím docílí vzhledu podobného palmám. Do malých zahrádek se hodí i vyšlechtěná varianta škumpy orobincové „Tiger Eyes“, která dorůstá jen 1,5-2 metry.
Škumpa může dělat nejen vizuální parádu, ale může být užitečná i v jiných směrech. Kromě toho, že může poskytnout ptákům potravu i v zimě, jsou její jedlé plody využívány na výrobu limonády. Její části se také využívaly k extrakci látek, jež sloužily jako barvivo.
Na druhou stranu, může být i nebezpečná. Produkuje totiž tzv. urushiol, olejovitou látku, která je toxická. Na rozdíl od jiných druhů, třeba škumpy lakové nebo zákeřné, ho však neprodukuje tolik. Při kontaktu s kůží urushiol způsobuje dermatitidu, což se může projevovat zarudnutím kůže nebo vznikem puchýřů. Případná konzumace listí může způsobit otravu. U nás naštěstí k závažným otravám nedochází, v případě pozření většího množství dětmi bývá obvyklá nevolnost. Větší problém tak způsobuje její schopnost rychlého šíření než jedovatost, která není tak strašná, jak se někdy tvrdí.
Když se jí budete chtít zbavit, počítejte s tím, že je to boj na dlouhou trať. Prosté pokácení nestačí, škumpa začne vyhánět nové výhonky. Pokud všechno posekáte, začne se šířit pod zemí a následně vám vyraší nové výhonky i několik metrů od původního stromu. A to už může být klidně mimo vaši zahradu. Proto pokud někdo zvažuje vysazení škumpy, doporučuje se obehnat její kořeny silnějším plechovým pásem do hloubky několika desítek centimetrů. Jen tak se zamezí rozmnožování kořenovými výmladky.
Škumpa ráda zplaňuje i podél železničních tratí
Svojí schopností se rozmnožovat množstvím kořenových výmladků se velmi podobá jinému invaznímu druhu - pajasanu žláznatému (psal jsem zde). I vzhled je u mladých rostlin podobný, ale zatímco škumpa má větve chlupaté, pajasan je holý. Oba druhy však snadno zplaňují. Zatímco pajasan je velmi invazivní, škumpa naštěstí prozatím nezplaněla natolik, že by rostla ve větším množství ve volné přírodě. Když už, tak se šíří spíše podél obydlených oblastí, např. na okrajích cest, na železničních náspech atd. I tak není její šíření žádoucí a pokud by se začala množit i do přírodních biotopů, byl by to problém. Sečení jen podporuje rozvoj dalších výmladků, proto je potřeba v případě, že chceme škumpu trvale zlikvidovat, použít herbicid.
Škumpy tedy není důvod se bát, a to ani v případě, že máte malé děti nebo domácí mazlíčky. Tekutina, kterou vylučuje např. při poranění, sice může způsobit podráždění, ale nejde o prudký jed, který by člověka ohrozil. Pozor by si měl člověk dát na její schopnost šíření a již v okamžiku sázení s tím počítat a zabránit růstu kořenů do širokého okolí.
Anketa
Článek byl sepsán na základě informací z následujících zdrojů:
https://www.ochranarskaprirucka.cz/invazni-rostliny/atlas-drevin/skumpa-orobincova-rhus-typhina/
https://krkonossky.denik.cz/zpravy_region/okrasna-drevina-se-muze-zmenit-v-nocni-muru.html
https://en.wikipedia.org/wiki/Rhus_typhina
https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2009/cislo-5/urushiol-yperit-z-prirody.html
https://www.priroda.cz/clanky.php?detail=1115
https://mze.gov.cz/public/app/srs_pub/fytoportal/public/?key=%22db71e17222927cd9bb5bb8ee802d608b%22#rlp|plodiny|detail:db71e17222927cd9bb5bb8ee802d608b|popis
