Článek
Ježovky, kterým se častěji říká mořští ježci, jsou notoricky známé především v jihoevropských zemích, kam se každoročně sjíždějí dovolenkáři toužící po moři. Nejeden z nich už si nechtěně na ježovku šlápnul, někdy to znamenalo i konec dovolené. V extrémních případech může jít i o život, zejména pokud je člověk alergický. Ale ježovky nejsou jenom nebezpečné. Jsou i krásné a možná nám jednoho dne budou i velmi užitečné - pokud rozklíčujeme jejich schopnost obnovy chrupu.
Ježovky jsou rozmanité
Většina z nás si mořského ježka představí nejspíš jako typickou pichlavou kouli tmavé barvy a dlouhých ostnů. Ježovek je však nepřeberná řada druhů, téměř 1 000, a každá vypadá trochu jinak. Druhová pestrost je krásou ukázkou biologické rozmanitosti a také přizpůsobení se těchto živočichů jejich životnímu prostředí.
Ježovky patří do kmene ostnokožců, kam patří například i tzv. mořské okurky, hvězdice, lilijice a další. Většinou jsou pětičetně symetrické, v larválních stádiích jsou symetrické bilaterálně. Jejich tělo, respektive skořápka tvořená vápencovými destičkami, má obvykle kulovitý nebo vejčitý tvar, obohacený kolem dokola různě dlouhými ostny podle druhu. Většinou mají tyto ostny 3-10 cm, ale najdou se i takové druhy, jejichž ostny mají i přes 30 cm. Mohou žít u pobřeží, ale klidně i na mořském dně v hloubce 5 km.
Kdo by očekával, že tělesné otvory jsou jenom na spodní straně těla, ten by se mýlil. Anatomie ježovek je velmi zajímavá. Na spodní straně najdeme dobře vyvinutá ústa a podle druhu i trubkovité končetiny, pomocí kterých se obvykle pohybují. Řitní otvor je však nahoře, mezi ostny.
Anatomie ježovky
Vnitřní orgány jsou tedy skryté ve vápenaté skořápce. Ta je však ještě sama krytá tenkou kůží s trochou svalstva. Ježovky se nesvlékají, jak by někoho mohlo napadnout, ale jejich skořápka roste s nimi. Pokud dojde k převrácení ježka, ten se dokáže zpětně otočit za pomoci trubkovitých končetin, ale také pomocí manipulace s vlastní páteří. Páteř je také tím, co některým ježkům pomáhá v běžném pohybu.
Fascinující je ústní otvor ježků. V závislosti na tom, zda se jedná o „pravidelně“ formované ježovky, nebo „nepravidelně“ je otvor umístěn buď ve středu nebo na okraji. Jeho vzhled je tvořen primárně tzv. Aristotelovou lucernou. Tak se nazývá vlastní kousací ústrojí, které jako první prozkoumal a poměrně detailně popsal Aristoteles, přičemž ho připodobnil k lucerně. Nové informace ovšem přinesly malý zvrat, neboť podle nich došlo k chybnému překladu a Aristoteles připodobnil ke vzhledu tehdejší lucerny celého ježka (kromě ostnů), nikoliv jen tuto kousací část. Nicméně kousací ústrojí připomíná lucernu z novější doby, a tak není ani špatný překlad nijak daleko od skutečnosti.
Tento útvar je složený z pěti samostatných čelistí a více jak 20 destiček. Vše je propojeno svaly a umožňuje to mořskému ježkovi jak pohyb ven a dovnitř, tak i ze strany na stranu. Kromě zachytávání a požírání potravy využívají některé druhy svých zubů k tomu, aby se „prokusovaly“ do měkkých skal a unikly tak před predátory. O toto chování, kdy se ježci prokousávají do skal, projevili zájem vědci, kteří chtěli zjistit, jak dochází k vlastnímu prokousávání se tvrdým materiálem.
Vrchní vrstva zubů se během prokousávání může odlomit. Zatímco pro nás by to znamenalo definitivní ztrátu zubní skloviny, protože ta se nám neobnovuje, pro ježovky je to drobnost. Pod touto vrstvou mají totiž další, která postupně dorůstá. Po nějaké době se nová vrstva zase oslabí a odštípne, přičemž je nahrazena novou. Kousání do skal tak ježovku nijak nelimituje, spíše naopak. Místo ztráty vrstvy zubu a jeho opotřebení dochází spíše k neustálému zbrušování chrupu, který je tak velmi ostrý. Tato schopnost růstu nové ochranné vrstvy zubu by mohla jednoho dne být využita v lidské dentální medicíně.
Žvýkací aparát ježovky dlouhoostné (nachové)
Mozek ježci nemají. Místo toho však mají nervový prstenec kolem celých úst a z něj pak vybíhá pět nervů, které se dále dělí na drobnější. Celý tento systém inervuje končetiny i ostny. Většina druhů nemá ani oči nebo oční skvrny. Přesto však reagují celým tělem na světlo a snaží se mu obvykle vyhnout a skrýt se v temnějších štěrbinách, pod kameny apod. Kde je „nahoře“ a „dole“ poznají snadno díky svým statocystám, které slouží pro gravitační orientaci.
I když nám přijdou jedinci jednoho druhu stejní, ježci jsou odděleného pohlaví. Ve svém těle mají několik gonád, pohlavních žláz (podle druhu 2-5). Přestože se jedná o pohlavní žlázy, které jsou primárně určené k reprodukci, u ježků slouží i k uchování živin. Jsou totiž tvořeny dvěma typy buněk - zárodečnými a somatickými. Když nastane čas pro rozmnožování, vytlačí ježci své pohlavní buňky kanálkem do okolní vody, kde pak dojde k oplodnění.
Když se setkají pohlavní buňky opačných pohlaví a dojde k oplození, už během 12 hodin vznikne embryo ve stádiu tzv. blastuly, což je kulovitý útvar několika buněk. Zanedlouho dojde k další přeměně v kuželovitou larvu, která je na rozdíl od dospělce bilaterálně symetrická. Mívá obvykle 12 ramen lemovaných řasinkami, které zachycují drobnou potravu a posouvají ji k ústům. Stádium larvy přetrvává několik měsíců. Pak se začnou tvořit první vápenaté destičky a bilaterálně souměrná larva se postupně mění v pětičetně symetrickou. Klesá ke dnu a mění se v mladého ježka. Podle druhu pak ježci dospívají a dosahují největší velikosti až během několika let. Např. ježovka dlouhoostná je pohlavně dospělá za dva roky a dožít se může až 20 let. Délka života je závislá na druhu ježovky. Některé mohou žít i sto let a takové ježovky kalifornské se mohou klidně dožít i 200 let. Ne každý ježek se však tak vysokého věku dožije.
Larvální stádium ježovky srdčité
Ježovky se živí převážně řasami, ale nepohrdnou ani některými bezobratlými živočichy nebo houbami.
Sami se však stávají potravou řady živočichů, a to i přesto, že jsou chráněné nebezpečnými ostny. Rádi si na nich pochutnají krabi, humři, úhoři, mořské vydra, ale i některé ryby. Díky této predaci nedochází tak často k přemnožení ježků, které je nebezpečné kvůli rozvrácení celého ekosystému. Pokud není dostatek predátorů a ježci se přemnoží, likvidují veškeré řasy. Oblast tak přichází o důležitý zdroj potravy a živin, což se zanedlouho projeví ve ztrátě řady jiných druhů.
Kromě predátorů jsou některé druhy vystaveny také zájmu člověka. Zejména v Japonsku patří pohlavní žlázy ježků mezi vítané pochoutky, které se dají zpracovávat v řadě receptů. Pozadu nezůstává ani středomořská kuchyně a ježky lovili i domorodí lidé po celém pobřeží Ameriky.
Nebezpečí pro člověka
Ježovky nejsou pro člověka aktivním nebezpečím, zájem o nás rozhodně nemají. Ale jejich samotná přítomnost je pro člověka dost riskantní, zvláště pokud šlape po mořském dně - šlápnout na ježovku je velmi snadné. Zejména v takovém Chorvatsku je to poměrně častá nehoda kvůli jejich vysokému výskytu. Někdy ani nemusíte šlápnout - ježek může být zrovna unášen vlnou a narazí na vás.
Jako prevence jsou doporučovány v oblastech s vysokým výskytem ježků boty do vody. Samozřejmě v některých případech nemusí být dostatečné a ostny mohou proniknout i podrážkou bot, ale aspoň o to méně proniknout do chodidla.
Nelekněte se případného tmavého zbarvení okolo vpíchnutých bodlin, je to celkem běžné. Ostny se pokuste vytáhnout, ale musíte být velmi opatrní, neboť mají tendenci se drolit a lámat. Velkou nepříjemností jsou zpětné háčky na jejich koncích, které vytažení nejen ztěžují, ale činí jej bolestivějším.
V ideálním případě byste měli nohu vložit do lavoru nebo nějaké nádoby s teplou vodou, do níž ještě přimícháte ocet. Čím teplejší voda, tím lépe. Teplo totiž pomůže s degradací jedovatých látek v ostnech. Někdy pomůže pokapat postižené místo citronem nebo potřít tzv. černou mastí, která se používá k léčbě kožních infekčních nebo hnisavých onemocnění.
Pokud si však netroufáte na vytažení a ošetření zraněného místa, popř. se vám to nedaří, či jste alergici, rozhodně vyhledejte lékařskou pomoc.
Anketa
Článek byl sepsán na základě informací z následujících zdrojů:
https://nedd.tiscali.cz/morsky-jezek-ma-zuby-jako-britvy-muze-byt-inspiraci-pro-dentisty-334271
https://cs.wikipedia.org/wiki/Aristotelova_lucerna
https://en.wikipedia.org/wiki/Sea_urchin
https://svetobeznik.info/co-delat-v-pripade-ze-slapnete-na-morskeho-jezka/
