Článek
Z našeho soudnictví je mi poslední dobou docela smutno. Na jednu stranu mám štěstí, že jsem zatím se soudy nepřišel do osobního kontaktu a nemusel nic řešit, ale někteří lidé v mém okolí tu „čest“ už měli. A do toho plní média zprávy:
Soudci odmítají zpomalení růstu platů
Ano, slyšíte dobře. Jim nehrozí, že by se jim platy snížily, ale pouze by nerostly tak, jak očekávali. Ministr zemědělství prohlásil, že „Pokud chceme po veřejnosti, aby se uskromnila, tak to musí vnímat i ústavní činitelé, politici, soudci a státní zástupci“. S tím nelze než souhlasit. Pokud řešíme hospodářskou situaci, která se dotýká všech obyvatel naší země, pak mi přijde rozumné, že se na řešení budou podílet všichni. Třeba ne rovným dílem (pro chudého je deset korun hodně, pro bohatého je to drobný peníz), ale dle možností jednotlivých sociálních skupin. A ne, nechci tu tvrdit, že by bohatí měli přiložit ruku k dílu a vzdát se významné části svého majetku. Rozhodně si nemyslím, že by bylo fér trestat úspěšné. Ale podíl na řešení situace by měl být poměrově vyrovnaný.
V případě soudnictví mi tedy přijde v pořádku, že by se i soudci uskromnili a spokojili se se stejným platem jako v minulém roce. Opravdu je nemají malé.
Soudci na tento návrh reagují podrážděně. Prezident Soudcovské unie Libor Vávra to dokonce označuje za takovou nehoráznost, že bude muset i on podat žalobu. Dojemné. Asi ani nemusím připomínat, že podobně reagovali i v minulosti, když se jim někdo pokusil sáhnout na platy. Chápu, každý počítáme s nějakým příjmem a nikomu se nelíbí, když by měl klesat. I když v tomto případě by jen stagnoval. Ale opravdu je snížení růstu tak do nebe volající, že se proti tomu budou muset bránit zuby nehty?
„My za ta léta víme, že pokud jsou ohroženy materiální podmínky pro práci soudce, tak se to okamžitě odrazí na zájmu a kvalitě uchazečů o soudcovskou funkci,“ nechal se nedávno slyšet Vávra.
Upřímně, pokud nejsou podmínky dobré, tak by se to odrazilo na zájmu a kvalitě jakýchkoliv uchazečů o jakoukoliv práci. To je obecná pravda. Každý chce dobré podmínky a ideálně se ustavičně zlepšující. A nemusí to být budoucí soudce. Takže jako argument mi to nepřijde dostatečné.
Další tvrzení, že pouze dobré platy zajistí nezávislost a neúplatnost soudců, mi přijde, a teď použiji slovo pana prezidenta Vávry, NEHORÁZNÉ. Znamená to snad, že jsou soudci úplatní a když dá někdo víc, rozhodnou v jeho prospěch? Neměli by být morálně pevní, se silným smyslem pro spravedlnost? V chudobě a bídě rozhodně nežijí, aby se museli rozhodovat, jestli nebude lepší přijmout úplatek a mít na chléb a vodu. Ano, měli by brát dost, aby byli materiálně zajištění. Ale co je adekvátní výše pro materiální zajištění? Někomu stačí 30 tisíc, jiný potřebuje 50 tisíc a jinému nestačí ani 100 tisíc. Záleží totiž na tom, na jak vysoké noze si člověk chce žít. S logikou materiálního zajištění by klidně nějaký soudce mohl říct, že pro něj ani plat 200 tisíc není dostatečný, aby nebyl milionový úplatek lákavý.
Bylo by tak těžké přistoupit na stagnaci platů a dát symbolické znamení, že jsme v tom všichni společně?
Za znásilnění podmínky - a to ve více jak polovině případů
Podle dat Ministerstva spravedlnosti bylo nepodmíněně odsouzeno v letech 2016-2022 pouze 40 % pachatelů znásilnění, ostatní odešli s podmínkou. Nejvíce zahýbal společností jeden z posledních případů, kdy dřevorubec znásilňoval nevlastní dceru několik měsíců a až pětkrát týdně ji nutil k souloži a orálnímu sexu. Nejdříve dostal tři roky vězení. Ale pak se odvolal a odvolací senát mu trest změnil na podmínku. Aby prokázal, že šlo jen o exces. A navíc prý nemělo jeho chování na dceru negativní vliv.
To je ta kvalitní práce, za kterou by někteří soudci chtěli plat? Za znásilnění podmínky? Mají vůbec ponětí, jak moc je znásilnění traumatizující? Že oběť může mít doživotně psychické problémy? Že ji mohou i pronásledovat myšlenky na sebevraždu? A jaké mají pocity, když si pachatelé odcházejí s podmínkou? Pro oběť je těžké i jen oznámení takového činu, často čelí posměškům okolí, nepochopení, zlehčování. A když i přes to všechno dojde k soudu, výsledek je… trapný.
Opět se tu vrátím k panu prezidentu Vávrovi, který odsoudil bouři nevole, jež se snesla na odvolací senát a kromě toho také argumentoval tím, že na západě jsou tresty mírnější, protože se prokázalo, že sebevyšší tresty pachatele neodradí. To myslel opravdu vážně? To pak nemusíme trestat ani vraždy, protože i přes přísné tresty se vraždí vesele dál, takže když tresty pachatele neodradí, nemusíme trestat. Plýtvání energií.
V dávných dobách bylo znásilňování na denním pořádku. Postupem času docházelo k ústupu tohoto násilného chování, až jsme se dopracovali do dnešní moderní doby, kdy by mělo být znásilnění naprosto jednoznačně odsouzeno. Mělo, ale není. A tak oběti i nadále žijí ve stínu, bojácné, ponížené, nepochopené. Justice selhává.
Advokáti ex offo: „Pachatelé dostanou advokáta automaticky, oběti o něj musejí žádat.“
Jednou z posledních zpráv v médiích je volání advokátů ex offo po lepších podmínkách, neboť stát, byť snad neúmyslně, zvýhodňuje pachatele před oběťmi a advokáti ex offo nejsou zaplaceni tak, jak by měli.
Pokud si zvláště zranitelná oběť zažádá o advokáta ex offo (přičemž většina obětí o této možnosti ani neví), náklady na něj hradí stát, který je pak vymáhá po pachateli. Po pachateli, který svého advokáta dostane automaticky a nemusí ani žádat. Problém je však v tom, že tito advokáti pak nejsou dostatečně zaplaceni za svoji práci. Práci, která je těžká, neboť musí komunikovat s obětí, která je mnohdy velmi traumatizovaná, komunikace se těžko navazuje, důvěru je třeba postupně vybudovat. A to chce čas. Čas a hodně snahy a úsilí. Které jim nikdo nezaplatí. Je dobrý pocit udělat něco pro bono, ale i advokáti potřebují hradit složenky, nejsou charita.
Problém je především v tom, že soudy advokátům přiřknou náhrady jen za úkony účelné pro dané řízení (pro obhájce pachatele takové ustanovení v zákoně není), ale při práci s obětí musí obhájci vynaložit mnohem větší úsilí než jen strohé přímo účelné úkony. A pokud je nevykonají z důvodu, že by je nedostali zaplacené, protože by mohly být považovány za neúčelné, i přestože to po nich oběť žádá, pak se vystavují riziku, že jejich klient podá podnět Advokátní komoře z důvodu porušení povinnosti sledovat oprávněné zájmy a práva poškozených a hájit je.
Viníkem možná není ani samotný stát jako takový, i když by měl za tuto praxi převzít odpovědnost a upravit ustanovení minimálně tak, aby na tom byli obhájci obětí minimálně stejně jako obhájci pachatelů. Podle advokátky Lucie Hrdé jsou vinny především soudy:
„Soudy podle tarifu vůbec nerozhodují. Rozhodují prostě podle toho, co se jim zdá dost, anebo nezdá dost. Pokud podle tarifu očekávám, že mi někdo zaplatí po pěti letech práce 300 tisíc, ale ve skutečnosti dostanu 30 tisíc včetně cesťáků, takže reálně nějakých 15 tisíc, tak to prostě dělat nebudu,“ říká Hrdá.
Když porovnám odmítání soudců snížení růstu jejich platů s tím, jak rozhodují o oprávněných odměnách jiných, tak jsem v rozpacích. Máme tu dvojí metr? V justici? Která by měla jít příkladem spravedlnosti?
Příkladů by se dalo najít mnohem více. Nemáme tragickou justici, ale má mnohé co zlepšit a neuškodila by větší míra sebereflexe. A lepší využití již stávajících zákonů a možností. Protože někdy jsou výsledky dost tristní.
Anketa
Článek byl sepsán na základě vlastního názoru a informací čerpaných z:
https://www.novinky.cz/clanek/domaci-stiznosti-na-platy-soudcu-prijdou-k-us-desitky-mini-sef-unie-40455368
https://www.novinky.cz/clanek/domaci-za-znasilneni-jen-podminka-v-cesku-bezna-vec-dostava-ji-vetsina-pachatelu-40458267
https://www.novinky.cz/clanek/krimi-proti-zdravemu-rozumu-odborniky-pobourila-podminka-za-znasilnovani-nevlastni-dcery-40457329
https://www.novinky.cz/clanek/krimi-verejny-lync-je-za-hranou-rika-prezident-soudcovske-unie-k-podmince-za-znasilneni-40458115
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-advokati-ex-offo-prestavaji-hajit-zranitelne-obeti-zlocinu-stat-jim-neplati-244419#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
