Článek
Evropská unie se snaží vytvořit z Evropy ekologického lídra, který bude vzorem pro ostatní země. V rámci boje s oteplováním planety zavádí různá opatření, limity a doporučení, které mají za cíl „ozelenit“ evropskou ekonomiku. Představa politických lídrů je taková, že Evropa bude stále konkurenceschopná, navíc se jako jedna z prvních vrhne na nové technologické eko-možnosti a získá tak náskok před ostatními.
Prozatím to však vypadá, že úspěšně likviduje dosavadní průmysl, nabourává ekonomiku všech členských zemí a z Evropy se stává chudý a nekonkurenceschopný příbuzný. Svoji roli samozřejmě hraje i válka na Ukrajině a s tím související nárůst cen energií, který se nemilosrdně podepsal na výsledcích řady firem, ale ten hlavní důvod tkví dle mého názoru v „zeleném fanatismu“ evropských politiků a jejich nedostatečné schopnosti promyslet vše až do posledních důsledků.
Kromě toho, Evropa rozhodně není největším znečišťovatelem životního prostředí, dokonce ani druhým nebo třetím. A pokud se podíváme podrobněji, pak podle studie organizace Oxfam znečišťuje 1 % nejbohatších lidí planetu více jak 66 % těch nejchudších.
Evropa nyní hodně řeší uhlíkové stopy. Ale myslíte si, že chudší lidé, kteří si kupují výpěstky místních zemědělců, do práce jezdí do vedlejší obce a na dovolenou maximálně na chalupu, mají tak velkou uhlíkovou stopu jako bohatý člověk, který několikrát do roka létá do zahraničí, denně cestuje a dopřává si potraviny z druhého konce světa? To není fňukání a útok proti bohatým, ale jen otázka k zamyšlení, jestli musí evropští politici „dusit“ běžné lidi, když by stačilo omezit ty superbohaté. Ne proto, že jsou bohatí, ale proto, že by to bylo efektivnější. Když už tedy mají nutkavou potřebu někoho omezovat… sami sebe ale evidentně ne.
Jedním z posledních jejich počinů, který dnes rezonuje médii, je zákaz plynových kotlů. A nejen zákaz. Při poruše by se už nesměli ani opravovat ty stávající. To má být ekologické řešení?
Kotlíkové dotace
Je paradoxem, že zatímco se nyní řeší zákaz plynových kotlů, ještě nedávno stát podporoval výměnu starých kotlů za nové, a to prostřednictvím dotací. Známé jsou tzv. kotlíkové dotace, které měly umožnit chudším domácnostem výměnu stávajících a již nevyhovujících kotlů za nové. Kotlíkové dotace jsou určeny starším lidem nebo lidem s příspěvkem na bydlení, kteří by si nemohli výměnu dovolit za vlastní úspory. Pro ostatní domácnosti běží dotační program Nová zelená úsporám.
I když nejsem příznivcem dotací, myšlenka pomoci dotacemi lidem, aby měli funkční a ekologičtější variantu stávajících zdrojů vytápění, mi přijde rozumná. V konečném důsledku je to totiž pro dobro nás všech. Dobré bylo, že lidé mohli dotace získat dopředu a nemuseli nejdříve zaplatit ze svého a žádat o ně zpětně - spousta lidí by si to nemohla dovolit právě proto, že ty úspory prostě nemají. Dotace se vyplácely díky určeným evropským fondům. To jen pro upřesnění, že se nejednalo o český výmysl, který by nedbal evropských záměrů skoncovat s plynovými kotly.
Vyplaceno už bylo skoro 12 miliard korun.
Když to nejde napřímo, vezmeme to oklikou
Evropská komise na to jde poměrně „chytře“. Aby jí nikdo nemohl zazlívat, že zakazuje plynové kotle, poslala do připomínkového řízení regulaci, která se věnuje účinnosti tepelných zařízení. V současnosti platí jako nejnižší možná hranice účinnosti 86 %, podle představ bruselských byrokratů by novou minimální hranicí mělo být 115 %. Přijde vám to divné? Tuto podmínku totiž splní jen tepelná čerpadla nebo kombinované možnosti. To by pak znamenalo, že na trh už se nebudou uvádět nová plynová zařízení, ale co víc, nebudou se moci opravovat ani ta stávající. A tak se ptám, kde že je vlastně ta myšlenka ekologického chování? Vyrobit, podpořit, následně zakázat a nenechat ani opravovat. To má být ekologické?
Jen stěží se můžeme domýšlet, co by to znamenalo pro evropské, a potažmo tedy i naše české, domácnosti, už tak dost „vyšťavené“ vysokou inflací a nutností investovat do kdečeho. Kde by se na to vzal dostatek peněz? Zase by se to dotovalo? Podívejme se na úpadek německého průmyslu. Ten se sice ještě občas nadechuje, ale už spíše jen skomírá. Dokázal přežít řadu regulací a energetický přechod (Energiewende), ale s velkou pravděpodobností to ustál jen díky mohutným dotacím. Ale peníze nerostou na stromech a jak ekonomika skomírá, peněz se začíná nedostávat a německý průmysl to začíná pociťovat. Nedošlo by ke stejnému výsledku i ve chvíli, kdy EU bude chtít dotovat výměny „starých“ (vlastně ale mnohdy nových) plynových kotlů za tepelná čerpadla?
Druhou otázkou je pak efektivita a vhodnost samotných tepelných čerpadel. Ty jsou dnes protežovány více než nadmíru, ale už se ozývají hlasy, které potvrzují, že ani tepelná čerpadla nejsou univerzálně vhodnou volbou pro každého.
Jenže to úředníky v Bruselu nezajímá. Ti žijí naprosto odtrženi od reality běžných lidí. Na jednu stranu je fajn mít v čele vizionáře, kteří se budou snažit o zlepšení. Ale upřímně, bobtnající byrokracie odtržených lidí, kteří už nevnímají realitu všedních dní obyčejného obyvatelstva, už není vizionářství, ale pomalá cesta do pekel.
Návrh počítá s realizací v roce 2029, přičemž jej budou muset schválit ještě jednotlivé členské státy. Panika tak zatím není na místě, nicméně bychom se měli více zajímat o to, jakým směrem se chce EU dále ubírat a v jejím snažení ji rozumně korigovat. A nenechat ji zbytečně vyhazovat peníze na dotace, které během pár let ztratí smysl.
Kdo chce tepelné čerpadlo, může si ho dnes pořídit. S velkou pravděpodobností si ho v průběhu let pořídí značná část evropské populace. Proč tomu tedy nenechat přirozený vývoj a netlačit lidi do neustálých výdajů s nejistým výsledkem a pokulhávající „ekologií“?
Anketa
Článek byl sepsán na základě informací z následujících zdrojů:
https://www.sfzp.cz/dotace-a-pujcky/kotlikove-dotace/zakladni-informace/
https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/planeta-oxid-uhlicity-emise-znecisteni-elity-bohati.A231120_095629_eko-zahranicni_jadv
https://oenergetice.cz/nemecko/energiewende-a-jeji-cile
https://www.denik.cz/hlasy-deniku/postavme-se-planovanemu-zakazu-kotlu-na-plyn-20231128.html
