Článek
Psychiatr, dramatik, překladatel z francouzštiny i spisovatel a autor oceněných detektivek. Muž mnoha zájmů a dlouhá léta i muž považovaný za renomovaného lékaře v oblasti psychiatrie. Dalo by se říct kapacita české psychiatrie.
Narozený v Praze roku 1948, po vystudování a získání potřebné praxe se vypracoval během let na pozici primáře socioterapeutického a rehabilitačního oddělení v Psychiatrické léčebně v Bohnicích. Zkušený lékař, který získal i doktorát na univerzitě v Paříži. V roce 1996 však musel z tohoto zařízení odejít, neboť podle jeho tehdejšího nadřízeného měl zneužít svého lékařského postavení a sexuálně obtěžovat klientky.
Ještě ve stejném roce si lékař Cimický otevřel vlastní privátní Centrum duševní pohody Modrá laguna.
Zpětně o jeho podivném či podezřelém chování vůči některým ženám promluvily i jiné osobnosti z oblasti lékařství a psychiatrie, které měly možnost s lékařem spolupracovat nebo k němu či jeho pacientkám měly blízko. Nabízí se otázka, zda nějak neselhaly kontrolní mechanismy a zda nebylo možné odhalit jeho nepřijatelné chování v celém rozsahu již dříve a zabránit tak dalším útokům.
Čím se liší útok ze strany lékaře či jiné důvěryhodné a společensky vysoce postavené osoby?
Přestože by člověk mohl namítnout, že sexuální útok je sexuální útok, bez ohledu na to, kdo je útočníkem, v případech útoků ze strany lidí podobných Cimickému jde o podstatu vztahu vůči oběti.
Zatímco v případě útoku od „obyčejného“ člověka, oběti známých či vysoce postavených osobností čelí v mnohem větší míře problému, že jejich udání či zveřejnění útoku nebude vůbec bráno vážně, protože dotyčný člověk má ve společnosti dobrou pověst. Zároveň v případech útoku ze strany lékařů je oběť ve značně nevýhodné pozici a celkovém duševním rozpoložení. Za lékařem přišla, protože měla problém a potřebovala pomoci. Často se nachází ve stavu, kdy není schopna se bránit tak, jak by se bránila, kdyby byla zcela v pořádku. Útočník má zároveň obrovskou moc s takto zranitelnou osobou manipulovat, popř. se snaží využít (či spíše zneužít) její vděčnosti za jeho pomoc.
Útoky ze strany lékařů či jiných významných a vysoce postavených osobností by tak měly být posuzovány obzvlášť tvrdě a benevolence není na místě. Samozřejmě je potřeba ctít presumpci neviny a rozhodně by nemělo docházet k tomu, že lékař přijde o své postavení v momentě, kdy někdo prohlásí, že dotyčný někoho sexuálně napadl. To je bohužel opačný nebezpečný jev, kdy tito lidé mohou přijít o celou svoji kariéru i na základě jednoho vymyšleného případu.
Málem by mu to prošlo, ale…
K otevření případu Cimického a zveřejnění všech svědectví by dost možná ani nikdy nedošlo a jen by se o tom potají špitalo. Ke zlomu však došlo v momentu, kdy chtěl bývalý prezident Zeman lékaře Cimického vyznamenat medailí za zásluhy v oblasti kultury.
Po zveřejnění tohoto záměru se jako první ozvala herečka a zpěvačka Jana Fabiánová, která promluvila o své negativní zkušenosti s panem Cimickým, který ji před lety sexuálně napadl.
Ač byla sama napadána za to, že se chce zviditelnit, což je bohužel (asi nejen u nás) velmi častá první reakce části společnosti, popř. že si za to mohla sama, netrvalo dlouho a po jejím boku se objevily další ženy, které konečně nalezly odvahu promluvit proti uznávanému psychiatrovi.
V současnosti se ví o mnoha případech pokusů o znásilnění, znásilnění nebo vydírání. Některé případy jsou již bohužel promlčené a tak se nemohou stát součástí aktuálně probíhajícího procesu, ale to nic neubírá na jejich závažnosti. Další případy promlčené nejsou, ale jejich prokázaní bude velmi složité. Sám psychiatr se cítí být nevinen a veškerá obvinění, která jsou mu dávána za vinu, plně odmítá.
Případ lékaře Bartáka byl v mnoha ohledech podobný
I když kauza Cimického ohromuje svým rozsahem a skutečností, že se útoky odehrávaly po dlouhá léta, není jediným lékařem, který čelil nebo čelí takovému obvinění. Velmi známým případem byla i kauza lékaře Bartáka, který byl v roce 2013 odsouzen nejen za znásilnění asistentek ke 14 letům vězení.
Lékař Barták byl tehdy obviněn podobně jako Cimický ze znásilnění, vydírání, sexuálního nátlaku, ale i nebezpečného vyhrožování a nedovolené výroby omamných látek. Ani on svoji vinu nepřipouštěl a celý případ považoval za spiknutí. Z rozsudku byl velmi zaskočený, neboť očekával maximálně podmínku. I to vypovídá o tom, jak tito sexuální predátoři vnímají své chování a v podstatě jej nepovažují za nic špatného. Barták dokonce tvrdil, že sex se svými asistentkami měl dohodnutý už v pracovní smlouvě, což se však nepotvrdilo.
Další podobností s lékařem Cimickým je však skutečnost, že i Barták měl za sebou případ, kdy došlo k prvnímu zveřejnění faktu, že s jeho sexualitou a osobou není vše úplně v pořádku. V roce 2007 měl brutálně zbít svoji asistentku, kvůli čemuž se ocitnul před soudem. Žena tehdy přijala odškodnění.
Podobné případy nejsou jedinečné, byť jsou výjimečné svým rozsahem a délkou
Mezi další lékaře, kteří zneužili svého postavení, můžeme počítat i neurologa Martina Tomáška. Jeho případ není tak rozsáhlý a nemá podobně agresivní charakter jako u Cimického a Bartáka, ale přesto svým jednáním způsobil svým pacientkám trauma. A i když jej soudkyně označila za dobrého muže s dobrou myšlenkou, kterou jen špatně realizoval a neuvědomil si, co může způsobit, domnívám se, že pokud někdo vystuduje na lékaře, musí být dostatečně inteligentní na to, aby si byl toto schopen uvědomit.
Případ se zabýval jeho chováním v letech 2013-2015, kdy se v motolském centru pro epilepsii věnoval třem pacientkám. Ve svém lékařském pokoji jim provedl gynekologické vyšetření pohmatem v pochvě, aniž by k tomu měl oprávnění. Čtvrtou pacientku dráždil nahou vibrátorem. Veškeré své konání před soudem zdůvodňoval svým výzkumem a předběžným vyšetřením, které kdyby prokázalo nález, odeslal by pacientky na gynekologii. Skutečnost, že u vyšetření nebyla přítomna zdravotní sestra a záznamy o vyšetření nebyly zaneseny do zdravotnické dokumentace, však minimálně značí o tom, že si byl vědom, že jeho chování není úplně v pořádku.
Nejde jen o problém v českém prostředí
Bylo by naivní si myslet, že tyto problémy trápí jen českou lékařskou scénu. K podobným případům dochází samozřejmě po celém světě. Jedinou útěchou může být, že celkově se nejedná o časté případy, ale spíše výjimečné až vzácné. Již od dob Hippokrata je intimní vztah mezi lékařem a pacientem brán jako něco nevhodného, nepřípustného, neetického. Lékaři si od dob studií vštěpují tuto myšlenku a v zájmu pacienta i sebe sama se snaží zabránit jakémukoliv vzniku intimního vztahu. Pokud k tomu i tak dojde, měl by se dotyčný lékař vzdát ošetřování pacienta a přenechat jej jinému kolegovi/kolegyni, popř. si zažádat o supervizi.
Problémy se sexuálními útoky či nevyžádaným jednáním intimního charakteru se musí zabývat i celosvětová organizace Lékařů bez hranic. Ta zveřejnila případy, které se týkají její organizace v návaznosti na prohlášení britské charity Oxfam, která čelila obvinění, že její pracovníci, kteří pomáhali obětem zemětřesení na Haiti, si tam kupovali sexuální služby nezletilých prostitutek. Charita byla obviněna z toho, že jednání svých lidí kryla.
Pokud zůstaneme v Británii, téměř dvě třetiny britských lékařek pracujících v oboru chirurgie uvedlo, že byly terčem sexuálního obtěžování a třetina byla dokonce v posledních pěti letech napadena některým z kolegů. V některých případech šlo o obtěžování přímo na operačním sále.
Velmi často se jednalo o osahávání pod lékařským úborem, o otírání se s viditelnou erekcí, ale také o sliby povýšení výměnou za sex. Protože však často šlo o útoky ze strany zkušenějších a „mocnějších“ kolegů, zatímco ženy byly povětšinou na začátku své kariéry, stážistky či mladé lékařky, obtěžování se většinou bály nahlásit z obav o svoji budoucí kariéru.
Nulová tolerance
Pravděpodobně nelze zabránit tomu, aby čas od času k takovému případu došlo. Určitě lze však zlepšit kontrolní mechanismy a především změnit vnímání celé veřejnosti tak, aby bylo jasné, že JAKÉKOLIV obtěžování, i když třeba neagresivního charakteru, je obtěžování a je tedy nepřípustné. Pokud o to jeden z dvojice nestojí, pak druhý nemá nejmenší právo zasahovat do jeho duševní i tělesné integrity. O to víc, pokud je jeden z nich v pozici „mocnějšího“. Tyto případy by měly být trestány velmi přísně. Se stejnou přísností by však měly být posuzovány i případy, kdy byl někdo z něčeho podobného obviněn neprávem a se zlým úmyslem oznamovatele poškodit obviněného.
Anketa
Článek byl sepsán na základě informací z následujících zdrojů:
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-kauzy-zacina-soud-s-cimickym-psychiatr-celi-desitkam-svedectvi-o-sexualnim-nasili-242915#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
https://www.wikiskripta.eu/w/Sexu%C3%A1ln%C3%AD_vztahy_l%C3%A9ka%C5%99%C5%AF_a_pacient%C5%AF
https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Cimick%C3%BD
https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/lekar-bartak-pujde-za-znasilneni-na-14-let-do-vezeni-soud-odmitl-ze-by-slo-o-spiknuti_201302062125_vkourimsky
https://www.lidovky.cz/domov/soud-potrestal-prazskeho-neurologa-podminkou-za-sexualni-natlak-pry-provadel-vedecky-vyzkum.A200903_180017_ln_domov_ele
https://www.denik.cz/ze_sveta/sexualni-skandaly-resi-i-lekari-bez-hranic-organizace-propustila-19-zamestnancu-20180215.html
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/zeny-lekarky-sexualni-obtezovani-napadeni-britanie.A230912_115921_zahranicni_vlc
