Článek
Brejlovec. I tak se kobře indické někdy přezdívá díky její kresbě, kterou má na svém „límci“. Patří mezi nejvražednější hady světa, protože má nejen silný jed, ale také se nebojí zaútočit. Někteří hadi jsou jedovatější než ona, ale kontaktu s lidmi se vyhýbají. Kobra indická tak směle může bojovat o titul nejvražednějšího hada, společně s dalšími hady jako je bungar modravý, zmije paví nebo zmije řetízková.
Kobra indická (Naja naja)
Kobra indická patří do čeledi korálovcovití. Tato čeleď se pyšní tím, že všechny druhy hadů jsou jedovaté a mnoho z nich patří k nejjedovatějším hadům světa. Patří sem třeba vodnáři, bungaři, smrtonošové nebo mamby.
Mnoho z nás si kobru indickou vybaví jako hada, který omámeně sleduje píšťalu zaklínače hadů. Kromě toho je pro hinduisty posvátným a uctívaným zvířetem, a to bez ohledu na to, jak moc je pro lidi nebezpečná.
Patří mezi středně velké hady, dospělí jedinci obvykle měří 1-2 metry, výjimečně více. Typická je svým límcem/kapucí, který roztáhne, když se cítí ohrožená. Na kapuci má typickou brýlovou kresbu. Existují však jedinci, kteří kapuci nemají. Hlava je elipsovitého tvaru, mírně prohnutá, nepatrně mohutnější než krk. Zbarvení a kresba nejsou jednoznačné a mohou se lišit podle oblasti výskytu. Barva může být světle až tmavě šedá, nahnědlá, načervenalá, žlutohnědá i černá.
Na hřbetní části kapuce má typickou brýlovou kresbu
Obývá značnou část indického subkontinentu a zabydlela se v mnoha různých biotopech. Limituje ji jen výška nad 2000 metrů a nevyskytuje se v extrémně pouštních oblastech. Jinak ji můžeme nalézt na travnatých pláních, v lesích, na kamenných stráních, ve skalách, v mokřadních oblastech, na polích, ale co hůř, často se pohybuje i poblíž lidských obydlí, ve vesničkách nebo na okrajích měst. Když není na lovu, skrývá se v různých dutinách, často po hlodavcích nebo jiných malých savcích, v dutinách stromů, pod kameny…
Po období rozmnožování klade svá vejce do nor nebo termitišť, obvykle v období přelomu jara a léta. Zatímco spousta hadů se o svá vejce nestará, kobra indická je výjimkou a snůšku bedlivě hlídá. Mláďata se pak líhnou zhruba o dva měsíce později a jedna samice může mít až 30 vajec. Narozené kobřičky jsou velké 20-30 centimetrů a už odmala jsou zcela samostatné a jedovaté.
Kobra indická využívá svého jedu při shánění potravy. Tou jsou obvykle hlodavci či jiní malí savci, ještěrky a žáby. Její role v likvidaci hlodavců je nezastupitelná, jinak by se přemnožili. Kromě toho od nich hrozí přenos řady nemocí a v neposlední řadě napadají zásoby potravin. Při lovu uštkne svoji kořist a vpraví do ní silný jed. Následně se stáhne a čeká, až jed zapůsobí. Svoji kořist pak spolyká vcelku.
Jed kobry indické je směsí neurotoxinu a kardiotoxinu. Při jeho působení dochází k ochrnutí svalů včetně těch dýchacích a zasažen je i srdeční sval. Oběť obvykle umírá na selhání srdce nebo udušení. Kromě toho jsou v jedu i látky, které pomáhají jeho rychlému šíření. K prvním příznakům otravy dochází už 15 minut po uštknutí, ale může to být i po dvou hodinách v závislosti na množství vpraveného jedu a velikosti oběti. Protože za svojí potravou - hlodavci - se vydává i do lidských obydlí, setkání s ní bývá celkem časté a bohužel v mnoha případech i fatální. Uvádí se, že ročně má na svědomí až 15 tisíc obětí. Pokud je však obětem včas podán protijed a lékařská pomoc, šance na přežití je vysoká.
Jed kobry se také využívá ve výzkumu a látky v něm obsažené mají potenciál při léčbě rakoviny nebo mohou pomoci proti bolestem. Současně se však vědci snaží vytvořit syntetický protijed, neboť získávání protijedu běžnou cestou je náročné časově i finančně. Dostupnější protijed by mohl pomoci zachránit více životů.
Článek byl sepsán na základě informací z následujících zdrojů:
https://animaldiversity.org/accounts/Naja_naja/
https://snake-facts.weebly.com/indian-cobra.html
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/veda/vedci-rozlustili-tajemstvi-kobriho-jedu-mohlo-by-to-zachranit-mnoho-lidskych-zivotu-54911
https://en.wikipedia.org/wiki/Indian_cobra
