Článek
Komplex spasitele (nebo různá synonyma odkazující se na Boha či mesiáše) je určitý stav mysli, kdy se dotčená osoba domnívá, že je předurčena k tomu, aby ostatním pomáhala nebo je zachraňovala. A to bez ohledu na to, jestli o to člověk má zájem, nebo ne.
Nejedná se o žádnou poruchu a není to ani klasifikováno jako nemoc, ale může se to stát průvodním jevem některých psychotických onemocnění, např. bipolární poruchy nebo schizofrenie. Pokud se tento problém objeví u nábožensky založených lidí, kteří navštívili Jeruzalém, může se jednat o psychózu známou jako jeruzalémský syndrom.
Uvádí se, že tento komplex se týká častěji žen než mužů, což může být způsobeno i jejich mnohdy starostlivější náturou s potřebou pečovat.
Lidé se spasitelským komplexem se dají zjednodušeně rozdělit do dvou skupin. První skupina pomáhá ostatním s dobrým úmyslem, chtějí pomáhat a zachraňovat, aniž by brali ohled na sebe. Druhá skupina však pomáhá ze zištnějších důvodů. Cítí se tak sami lépe, mocněji, důležitěji a naopak druhé mohou srážet, předkládat jim pocit vlastní nedostatečnosti a neschopnosti apod.
Na ochotě pomáhat jiným není samozřejmě nic špatného a je to společensky ceněná vlastnost. Ale pokud se snažíte druhým pomáhat, ač o to nežádali nebo o to dokonce nestojí a nechtějí pomoci, pak už můžete sklouzávat ke komplexu spasitele, v krajním případě patologického altruismu.
Pokud se poznáte v některém z následujících bodů, pak se spasitelský komplex může (ale nemusí) týkat i vás:
- Chcete pomáhat druhým lidem, i když je vám to ku škodě, neberete ohled na sebe a svoje potřeby. Zpočátku můžete mít pocit, že vás to nijak neomezuje, ale s postupem času se váš fyzický nebo psychický stav horší, cítíte se nadmíru unavení.
- Pomoc druhým zvyšuje váš pocit větší sebehodnoty nebo zvyšuje vaše sebevědomí. Na tom není nic špatného, ale pokud stavíte sebehodnotu nebo sebevědomí pouze na pomoci jiným, pak to není úplně v pořádku.
- Trpíte poruchou příjmu potravy. Je to zvláštní, ale podle některých odborníků mnozí lidé s poruchou příjmu potravy mohou mít tendenci co nejvíce pomáhat ostatním, místo aby pomáhali sobě. Určitým způsobem tak mohou kompenzovat vlastní potřebu pomoci.
- Vlastníte velké množství zvířat. Někteří lidé se snaží vlastnit co největší množství zvířat, o která by se mohli starat a tak naplnit svoji potřebu pomáhat jiným, popř. je zachraňovat. A to bez ohledu na to, jestli se vůbec o takové množství dokážou postarat a jestli tím zvířata spíš netrpí.
- Máte pocit, že víte lépe, co je pro ostatní dobré, než oni sami. To vás může vést k přesvědčení, že jim pomáháte, protože si toho sami nejsou vědomi. Vaše snaha ale může paradoxně druhé osobě spíše ubližovat.
- Máte tendenci se sbližovat s nemocnými či slabými partnery, problémovými lidmi, lidmi v nesnázích atd. a snažíte se jim pomáhat, měnit je, zachraňovat.
- Naplňuje vás pocit moci nebo sebehodnoty. Zpočátku jste možná pomáhali z dobré vůle, ale ten pocit se vám natolik zalíbil, že nyní pomáháte především, nebo i z důvodu, že se cítíte mocní a potřební.
- Vynakládáte velké množství energie na to, abyste druhé změnili, protože podle vás se potřebují zlepšit a vy víte nejlépe, v čem by tak měli učinit.
- Cítíte se nadřazeným na základě rasy. Můžete mít pocit, že je vaším úkolem pomáhat lidem jiné národnosti nebo rasy. Tento pocit je také známý jako komplex bílého zachránce.
- Rádi druhým radíte (i když se vás na radu neptali) a můžete se někdy cítit dotčení, když vaši radu náležitě neocení.
- Máte pocit, že jste výjimeční. Že víte a umíte vše nejlépe a je vaší povinností toto předat ostatním.
- Trpíte bludy, bipolární poruchou, schizofrenií nebo jinou duševní poruchou s podobnými projevy. Pak máte i větší pravděpodobnost, že se u vás spasitelský komplex projeví. Ale není to nezbytná podmínka.
Altruismus neboli snaha nezištně pomáhat druhým je velmi ceněná a hodnotná vlastnost. Pokud ji však dovádíte do extrému, vystavujete sami sebe možnému nebezpečí:
- ve snaze pomoci jiným se sami můžete dostávat do fyzicky nebezpečných situací
- pokud se vám nepodaří druhému pomoci, nebo druhý člověk pomoc rázně odmítne, může vás to psychicky ovlivnit
- péčí o druhé můžete začít zanedbávat své vlastní potřeby
- můžete dojít k syndromu vyhoření
- nadměrná snaha pomáhat může negativně ovlivnit i váš partnerský vztah nebo vztahy s rodinou
- nechtěná pomoc může negativně ovlivnit lidi, kterým se snažíte pomoci i přes jejich nezájem
Mesiášský komplex nemusí být nutně špatný, pokud ho dokážete dostatečně korigovat a jste schopni si uvědomit, když narazíte na hranu, za níž už je vaše pomoc nechtěná. Pokud nejste schopni tuto hranu zaznamenat nebo ji úmyslně nerespektujete, pak můžete poškodit sebe, ale i druhé.
Pokud patříte do skupiny lidí, kteří se snaží pomáhat na úkor sebe samých, pak vám hrozí, že vašeho altruismu využijí vypočítaví lidé a budou vás zneužívat.
Mesiášský komplex/komplex bílého zachránce u pracovníků neziskových organizací
Mesiášský, nebo ještě častěji komplex bílého zachránce se mnohdy vyskytuje u pracovníků neziskových organizací, které pomáhají především v rozvojových zemích světa. Řada těchto pracovníků žije s pocitem, že je jejich povinností pomáhat „méně vědomým, vzdělaným, na nižší mentální úrovni apod.“ a vést je na správnou cestu. Jako příklad mohu uvést francouzskou skupinu Humanitarian Pirates, která chtěla pomoci lidem v Libanonu po výbuchu v Bejrútu. A rozhodli se pomoci dle svého pocitu - postaví ekologickou vesnici se solárními panely, ale poměrně daleko od Bejrútu, místa obživy. Nápad pomoci byl fajn, ale provedení by bylo hrozné. Běžní lidé by si takové místo nemohli dovolit, protože se potřebují každý den nějak živit a odlehlá vesnice by jim nepomohla. Ekologie je fajn, ale potřebovali by ve svém případě spíš něco praktického než ekologicky vznešeného. Ale podle úhlu pohledu zajištěných Evropanů to byl dobrý nápad, který chtěli protlačit, aniž by dostatečně mysleli na místní poměry.
Altruističtí lidé jsou ve společnosti velmi potřební. Jen je potřeba poznat, kdy už se altruismus stává patologickým chováním a vnímáním a už spíše poškozuje daného člověka, nebo jeho okolí.
Znáte někoho takového ve svém okolí?
Článek byl sepsán na základě informací z následujících zdrojů:
