Článek
Dosud platilo, že koncesionářské poplatky hradil ten, kdo vlastnil rozhlasový přijímač nebo televizor. V případě soukromých osob se platilo za domácnost, v případě firem by se změnil výpočet a místo platby za počet přijímačů by se platilo podle počtu zaměstnanců.
Začalo to na začátku 20. století
Koncesionářské poplatky mají poměrně dlouhou historii. Platily a platí se za rozhlas a televizní vysílání, přičemž první pravidelné rozhlasové vysílání zahájila v roce 1923 v Praze společnost Radiojournal, kterou dnes známe jako Český rozhlas.
Neplatí se jenom u nás, existují i v dalších státech. V každém státě je ale skladba financování veřejnoprávních médií trochu jiná. Někde je jejich provoz hrazen pouze koncesionářskými poplatky, jinde se k tomu částečně přidávají i zisky z reklam. Někde je provoz financován státními dotacemi a poplatky se nehradí. Na druhou stranu, pro nás jako občany je to asi stejné, buď uhradíme poplatek napřímo, nebo se část našich daní převede jako dotace.
Veřejnoprávní média
Pro vznik a existenci veřejnoprávních médií existuje několik důvodů. Za veřejnoprávní médium se považuje takové masové médium (masmédium, médium schopné oslovit masy lidí), které je hrazeno z veřejných příjmů a musí plnit zákonné požadavky. Právě z těchto podmínek plynou argumenty, proč by tato média měla existovat a být takto financována:
- politická neutralita
- vyváženost
- objektivita
- etický kodex
Zkrátka a jednoduše, od veřejnoprávního média se očekává, že bude poskytovat obsah, který nebude závislý na vnějších vlivech, ale bude co nejvíce objektivní a popisovat skutečnost tak, jak se odehrála. Médium bude nezávislé a nebude tak muset komukoliv vycházet vstříc, jen aby bylo schopné dál fungovat. V dnešní době, kdy je třeba internet zcela zahlcen informacemi různého, i pochybného, původu, může se toto zdůvodnění zdát jako velmi potřebné.
Kromě nezávislosti a objektivity by médium mělo dávat prostor i menšinám, které nemusí být pro komerční televize žádané. Mělo by být hlasem těch, kteří by jinak nemuseli být slyšet.
Výše poplatků není závratná, ale…
Dosud se platil poplatek za domácnost, ve které byl rádiový přijímač nebo televize. Za rádio se platilo 45 Kč, za televizor 135 Kč. Odměnou za to by měl být zajímavý obsah s minimem reklamy.
Poplatky se mohou dnes zdát opravdu nepatrné, i když se zcela jistě najdou rodiny, pro které i tato částka bude významná. A zároveň připouštím, že každý máme jiný vkus a není možné se zavděčit všem, takže se asi nenajde nikdo, kdo by byl nadšen ze všech pořadů, které Česká televize vysílá. U Českého rozhlasu věřím tomu, že pro někoho může jít o zcela dostačující a vyhovující vysílání.
Od příštího roku by mělo dojít k navýšení na 150 Kč a 55 Kč s tím, že následně by se poplatky zvedaly podle inflace, pokud by přesáhla šest procent. Zároveň se změní i způsob výpočtu. Nyní se platí za vlastnictví radiopřijímače nebo televizoru (za domácnost) a firmy platí podle počtu takových přístrojů. Nově by se však mělo platit i při vlastnictví tabletu, notebooku či chytrého telefonu, tedy všech zařízení, kde je možné spustit rozhlas nebo televizi. V případě firem se nebude už platit za počet přístrojů, ale za počet zaměstnanců.
Z principu říkám NE
Když jsem se před mnoha lety osamostatnil a založil si tak vlastní domácnost, přihlásil jsem se k platbě za rozhlas, i když i u něj se mi kroutila peněženka, protože jsem jej nikdy neposlouchal, neposlouchám a poslouchat ani nehodlám. Takže platím za něco, co nechci a nevyužívám. Ale budiž. Zcela jsem si však odmítl pořídit televizor, který považuji za žrouta času a peněz. Díky absenci televizoru jsem si mohl dovolit neplatit koncesi televizi. A když mi poslali výzvu k platbě, stačilo sepsat čestné prohlášení.
V dřívějších dobách měl rozhlas a televize zcela jistě své opodstatnění. Dnes mi však obě tato média přijdou překonaná a současná doba mi zároveň přijde natolik bohatá na možnosti, že nevidím důvod, proč by se měly koncesionářské poplatky hradit i nadále.
Při nových podmínkách se ale koncesionářskému poplatku už nevyhnu, neboť vlastním notebook i chytrý telefon. A nikoho nebude zajímat, že Českou televizi jsem sledoval naposledy jako malý (Večerníček) a nemám v plánu ji sledovat ani teď, ani v budoucnu. Její program mě zkrátka absolutně neoslovuje.
O to víc mě irituje, že tyto poplatky budu muset hradit, i když službu nevyužívám. A současně si ani nemyslím, že by její přínos byl natolik zásadní, že by měl být její provoz hrazen z našich peněz.
Proč se „neschová“ vysílání za paywall, aby si za něj platili jen ti, co jej využívají? Dnešní doba umožňuje celkem snadno odlišit ty, co službu využívají, a ty, kteří o ni absolutně nestojí.
V případě firem mi to přijde ještě absurdnější. A je jedno, jestli se podívám na současný stav, kdy se platí podle počtu přijímačů, nebo na budoucí stav, kdy se bude platit podle počtu zaměstnanců. Do firmy se chodí pracovat. Vykonávat aktivitu, za jejíž řádné provedení je člověk placen. Pokud by někdo chodil do práce poslouchat rádio nebo sledovat televizi, pak by se brzy skončil.
Poplatky by měly sloužit nejen k objektivnímu a nezávislému vysílání, ale i k tvorbě vlastního kvalitního obsahu, ať už pohádek, zábavných či vzdělávacích pořadů nebo zpravodajství. Netvrdím, že Česká televize nikdy nic takového nevytvořila. Ale mě osobně ničím nezaujala a nemám sebemenší potřebu vyhledávat, jaký obsah nabízí. Proč mám být tedy nucen přispívat k jejímu provozu?
Exšéf s odměnou skoro 2,5 milionu, nový šéf má skoro 300 tisíc měsíčně
Když pominu fakt, že nemám o vysílání vůbec žádný zájem a nestojím o obsah, druhá věc, která mě irituje, je fakt, že hromada peněz jde na výplatu mezd. U provozních řadových zaměstnanců to čert vem, ale třeba takový exšéf České televize Dvořák, dostal jako zlatý padáček skoro půl milionu dolarů. Nový šéf má pro změnu měsíční plat ve výši skoro 300 tisíc. Chápu, že vysoké manažerské pozice je potřeba platit více než slušně, ale v tomto případě mi to přijde přehnané.
Nucené platby = výpalné?
Nevím, proč mám být nucen platit za tvorbu obsahu, o který nestojím. Platit lidem, jejichž práce pro mě není nijak přínosná. Doba se změnila, ale ne tak, aby bylo potřeba rozšířit přístroje, jejichž vlastnictví bude zavazovat k platbě. Ale tak, aby si za to platil ten, kdo to chce využívat.
Jaký máte názor na koncesionářské poplatky? Souhlasíte s nimi a s jejich zvýšením? Nebo je považujete za přežitek?
Článek byl sepsán na základě vlastního názoru a informací z následujících zdrojů:
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/ceska-televize-cesky-rozhlas-poplatky-martin-baxa-jan-soucek.A240514_154251_domaci_row
https://www.novinky.cz/clanek/internet-a-pc-nejen-tv-a-radio-koncesionarske-poplatky-zaplati-i-majitele-mobilu-40471852
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-nove-vyssi-poplatky-za-televizi-lide-zaplati-150-korun-za-rozhlas-55-251792
https://cs.wikipedia.org/wiki/Koncesion%C3%A1%C5%99sk%C3%BD_poplatek
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ve%C5%99ejnopr%C3%A1vn%C3%AD_m%C3%A9dium
https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/soucet-plat-ceska-televize.A230920_135133_ekonomika_akp
https://www.novinky.cz/clanek/domaci-dvorakovi-na-rozloucenou-s-ct-odmena-24-milionu-korun-40435482
