Královna Alžběta II., její mládí a nástup na trůn

Na světě snad není téměř nikdo, kdo by neznal královnu Alžbětu II., která zesnula před zhruba rokem a půl ve věku 96 let. I zarytí antimonarchisté často uznávali její význam, důstojné státnické chování a zdání jistoty a stability. Svět se během let měnil, ale královna tu byla stále. Na druhou stranu jí některé historické momenty, rozhodnutí a aktivity byly vyčítány, zejména co se týkalo lidských práv. Jaké byly počátky budoucí královny Alžběty II.?

Mládí budoucí královny

Alžběta se narodila na jaře roku 1926 jako prvorozená dcera prince Alberta, vévody z Yorku a později krále, Jiřího VI. a jeho manželky Alžběty. V době jejího narození nikdo nepředpokládal, že by mohla někdy nastoupit na trůn. Její otec byl druhým synem krále a nikdo nečekal, že by byl dědicem. Jeho starší bratr však nedlouho po nástupu na trůn, ještě téhož roku, abdikoval, aby si mohl vzít dvakrát rozvedenou Američanku. Albert po nástupu na trůn v roce 1936 přijal jméno Jiří VI. Jeho vláda byla ovlivněná 2. světovou válkou, při které ale získal na popularitě mezi svými poddanými, protože se neskryl na bezpečném místě, ale vytrval i se svojí rodinou v Buckinghamském paláci i během bombardování a sdílel strasti války společně se svým národem. Zemřel celkem mladý, ve věku 56 let na koronární trombózu a Alžběta se jako jeho nejstarší dcera stala královnou.

Alžběta se narodila císařským řezem v domě v Mayfair. Zhruba o měsíc později byla pokřtěna v soukromé kapli Buckinghamského paláce anglikánským arcibiskupem Langem. Její celé jméno zní Elizabeth Alexandra Mary. Všechna tři jména odkazují na její předky. Sama své jméno Elizabeth nedokázala zprvu dobře vyslovovat a tak jí její nejbližší rodina říkala „Lilibet“.

O čtyři roky později se narodila její mladší sestra Margaret. Oběma se dostalo domácího vzdělávání, na kterém se podílela jejich matka a vychovatelka. Hlavními předměty výuky byly lekce historie, literatury, hudby a jazyka. Elizabeth vzbuzovala pozornost už jako malá holčička. I když byla normální, veselé dítě, byla zároveň na svůj věk i velmi rozumná a vyspělá, s vybraným chováním a už tehdy i určitým nádechem autority.

Mezitím se její otec stal králem a musel v rámci svých povinností absolvovat i zahraniční cesty. Své dcery s sebou nebrali, protože je král považoval ještě za příliš mladé. Odjezd rodičů nesla Elizabeth vždy těžce a během jejich nepřítomnosti si s nimi pravidelně dopisovala. Zatímco rodiče cestovali, podstoupila Elizabeth další soukromou výuku v ústavní historii od viceprobošta v Eton College a od francouzských rodilých vychovatelek se učila francouzský jazyk. Oficiálního vzdělání se jí však nedostalo.

Rok 1939 a počátek kruté 2. světové války

Druhá světová válka zastihla Alžbětu ve věku 13 let. Řada lidí očekávala, že se královská rodina ukryje do bezpečí a lord Hailsham dokonce navrhnul, aby obě sestry byly evakuovány do Kanady. To však odmítla jejich matka se slovy:

„Děti beze mě nepůjdou. Já bez krále neodejdu. A král nikdy neodejde.“

Zpočátku žili v Sandringhamu, poté ve Windsoru. O rok později 14letá Alžběta uskutečnila svoje první rozhlasové vysílání, kdy se snažila podpořit děti, které byly evakuovány a žily ve strachu z budoucnosti.

Když se blížily její 18. narozeniny, byl pozměněn zákon tak, aby mohla být jednou z těch, kdo mohli rozhodovat v králově nepřítomnosti nebo neschopnosti. Zároveň se také vyučila mechaničkou a řidičkou vojenských nákladních vozidel a dosáhla funkce mladší velitelky. Překvapivým faktem je, že nikdy ve svém životě nevlastnila řidičský průkaz.

Ke konci války se společně se svou sestrou anonymně připojila k davu, který jásal a slavil konec války.

Dva roky po jejím konci se vydala s rodiči na svou první zahraniční cestu po jižní Africe. Během této cesty, ve svých 21 letech, ve vysílání dala posluchačům slib:

„Vyznávám před vámi všemi, že celý svůj život, ať už bude dlouhý, nebo krátký, bude věnován službě Vám a naší velké královské rodině, ke které všichni patříme.“

Alžběta a Filip, princ z Řecka a Dánska

Ve stejném roce, kdy ve vysílání učinila svůj slib, se zároveň zasnoubila s princem Filipem. Znali se spolu už od mladých let, poprvé se setkali v roce 1934. V roce 1939, během červencové dovolené na palubě HMY Victoria a Albert, kdy navštívili Royal Naval College v Darthmouthu, se s princem Filipem, tehdejším námořním kadetem, setkala znovu a láska propukla naplno.

Z jejich zasnoubení však nebyli všichni nadšení. Princ Filip nebyl kdovíjak majetný, narozen byl v zahraničí a jeho sestry byly provdány za německé šlechtice, kteří měli vazby k nacistům. I když během 2. světové války sloužil v Královském námořnictvu, mnohými byl považován za cizince, člověka bez domova, prince bez království.

Před svatbou se Filip zřekl svých řeckých a dánských titulů a přijal jméno z britské větve své rodiny - Filip Mountbatten. S Alžbětou se oženil 20. listopadu 1947 ve Westminsteru, ale jeho němečtí příbuzní včetně sester nebyli pozváni kvůli svým německým vazbám, což bylo tak krátce po ukončení války vcelku pochopitelné.

Těsně před narozením prvního dítěte, syna Charlese, v listopadu 1948, vydal král Jiří VI. patent, kterým umožnil jejím dětem používat královské tituly princ nebo princezna. O dva roky později se jim narodila dcera, princezna Anna.

Cesta po jižní Africe ovlivnila Alžbětino vnímání zahraniční politiky a vzbudila v ní zájem o Commonwealth. Po skončení této cesty zakotvili mladí manželé na Maltě, kde princ Filip sloužil jako důstojník Středomořské flotily.

Nečekaný nástup na trůn

Královo zdraví se postupně zhoršovalo, a tak jej Alžběta často zastupovala na veřejných akcích. Během roku 1952 měli z jeho pověření vykonat cestu po východní Africe, Austrálii a jihovýchodní Asii. Dorazit stihli jen do Keni, kde je dostihla zpráva o úmrtí krále Jiřího VI. Královnou se Alžběta stala v Aberdarských horách v Keni, jen kousek od majestátní hory Mount Kenya. Spěšně se vrátili do Spojeného království a přestěhovali se do Buckinghamského paláce. Alžběta si ponechala své jméno jako královské.

Nástup Alžběty na trůn přinesl další dilema. Po kom se budou jmenovat děti? Podle zvyklostí měla rodina přijmout jméno muže, tedy po Filipovi Mountbatten. Britský premiér Churchill a Alžbětina babička Marie však podporovali jméno Windsor. 9. dubna 1952 vydala Alžběta prohlášení, že královský rod ponese i nadále jméno Windsor. Filip z toho nebyl nadšený, ale rozhodnutí respektoval. V roce 1960 bylo přijato příjmení Mountbatten-Windsor, které mohli nést mužští potomci, kteří však nemají královské tituly.

2. června 1953 proběhla korunovace, a to i navzdory tomu, že nedlouho předtím zemřela Alžbětina babička královna Marie. Korunovační obřad byl poprvé přenášen televizí, s výjimkou pomazání a přijímání.

Článek byl sepsán na základě informací z následujících článků:

https://www.stoplusjednicka.cz/alzbeta-ii-kralovna-ktera-zmenila-svet

https://en.wikipedia.org/wiki/Elizabeth_II

https://en.wikipedia.org/wiki/George_VI

https://www.royal.uk/the-queens-early-life-and-education

https://www.thegazette.co.uk/all-notices/content/104078