Článek
Arachnofobici asi krásu křižáků neocení, ale matka Příroda si u nich opravdu vyhrála. Existuje přes 2,5 tisíce druhů, z toho kolem 40 žije u nás a každý druh je něčím výjimečný. Kromě jejich atraktivního vzhledu často vídáme i jejich precizní pavučiny z pevného vlákna, které jsou symbolem perfekcionismu.
Křižákovití
Čeleď křižákovití zahrnuje pavouky různého, ale podobného vzhledu, kteří jsou většinou typičtí tím, že jejich zadeček je větší než samotná hlavohruď. U dobře vyvinutého křižáka obecného je zadeček opravdu obrovský. A na zadečku najdeme u řady druhů symbol, který jim dal jejich název - kříž. Přesto však ne každý křižák má na zadečku kresbu kříže, což může být pro neznalé trochu matoucí. Například křižák pruhovaný má na zadečku černožluté pruhy, které ke kříži nijak neodkazují.
Většinou si staví sítě ve tvaru kruhu, které na první pohled působí dokonale a precizně. U některých se můžeme setkat s velmi výrazným stabilimentem, což je svazek několika vláken, který je umístěn ve středu či u středu pavučiny, popř. středem prochází.
Mezi nejznámější křižákovité patří bezesporu křižák obecný, ale setkat se můžeme i s dalšími druhy, mezi které např. patří:
- křižák pruhovaný
- křižák zelený
- křižák mramorovaný
Detail hlavy samice křižáka obecného - děsivá kusadla naštěstí neprokousnou lidskou kůži
Křižák obecný (Araneus diadematus)
Patří mezi naše nejznámější křižáky a vyskytuje se skoro v celé Evropě, částečně i v Asii nebo Severní Americe. Jeho vzhled je typický svým křížem na kulatém zadečku, ale samotná barva jeho těla může variovat v různých odstínech od světle hnědé až oranžové, přes hnědou až po hnědočernou. Zadeček je velký, směrem dozadu se trochu zužuje, ale u březích samic je doslova jako koule.
Samice jsou oproti samcům nepatrně větší, jejich velikost může dosahovat necelých dvou centimetrů, pokud nebudeme počítat končetiny. Samečci většinou dorůstají maximálně do centimetru.
Životní cyklus začíná na podzim, kdy samice naklade vajíčka. Ta přezimují a na jaře se vylíhnou malí pavoučci. Ti vytvoří pár hedvábných vláken, která se díky proudění vzduchu vznesou a vítr je roznese po okolí. Postupně si pak staví svoje vlastní malé sítě, ale dospělí jsou až za rok. Zimu přečkávají jako nymfy. Zatímco dospělé samice si staví sítě, do nichž lapají hmyz, dospělí samci už sítě nestaví. Místo toho vyhledávají vhodnou samičku, se kterou by se mohli spářit. Když najde síť samičky, připojí k ní svoje vlastní vlákno, na které pak „brnká“. Pokud se to samičce zalíbí, přiblíží se a dojde ke spáření, často několikanásobnému. Chvilka rozkoše však mívá drsný konec - samice mnohdy samce zabije a sežere. Na podzim naklade vajíčka a obvykle pak sama umírá, zatímco mláďata se vylíhnou na jaře a celý koloběh pokračuje.
Novorození pavoučci obvykle utvářejí malinovitý shluk
V přírodě se vyskytuje od nížin až po horské oblasti. S konkrétním místem si příliš neláme hlavu a je schopný si utkat svoji síť téměř kdekoliv. Na rozdíl od jiných pavouků se tolik nesnaží dostat do našich domácností, ale spokojí se s venkovním umístěním. Svoji pavučinu navíc každé ráno zlikviduje a postaví si novou, popř. důkladně opraví tu původní. A jejich pavučiny jsou opravdu skvostné, milovníci geometrie by z nich měli radost. Navíc jsou také velmi pevné a udrží i větší druhy hmyzu. Křižáci sice hůř vidí, ale zato jsou schopni rozeznat zdroj i velmi jemných vibrací a okamžitě vyrazit ke kořisti. Tu usmrtí svým jedem a obalí do vláken.
Jejich jed je pro hmyz nebezpečný, ale pro obratlovce, tedy i člověka, je naprosto neškodný. I proto je cílem výzkumů, protože podstata tohoto jedu by mohla pomoci vyvinout insekticid, který bude cílený na hmyz, aniž by škodil komukoliv jinému. Kromě toho, jeho kusadla nejsou natolik silná, aby prokousla lidskou kůži. On sám se o to ve většině případů ani nebude snažit, musel by se cítit velmi ohrožen. Většinou však raději zvolí únik.
Zatímco se sám živí různým hmyzem, musí si dávat pozor, aby se nestal něčí pochoutkou. Mezi jeho nepřátele patří primárně hmyzožraví ptáci, ale mohou si na něm příležitostně smlsnout i jiné druhy zvířat, třeba i toulavá kočka.
Křižák pruhovaný (Argiope bruennichi)
Křižák pruhovaný není naším původním druhem, ale zdomácněl u nás. Původem je ze subtropů středomořské oblasti, a tak mu dalo trochu zabrat přizpůsobit se našim podnebným podmínkám, ale i díky globálnímu oteplování se mu to zdárně podařilo.
Můžeme ho nalézt venku na trávníku, na louce, zkrátka všude tam, kde najde vyšší trávu nebo květiny. Mezi jejich listy si pak spřádá svoje sítě. Když ho zahlédnete, můžete si v první chvíli myslet, že vidíte vosu nebo podobný hmyz. To proto, že jeho tělo je žlutočerně pruhované a tuto kombinaci si okamžitě spojíme s vosou.
Když tká své sítě, využívá i tvorby výše zmíněného stabilimenta. O skutečném důvodu, proč někteří křižáci využívají ve svých sítích stabilimentum, vedou vědci diskuse, ale na konkrétní příčinu ještě nepřišli. Do sítí chytají nejen drobný hmyz, ale především luční kobylky.
Křižák pruhovaný může na první pohled připomínat vosu
Křižák mramorovaný (Araneus marmoreus)
Jestli se o některých druzích křižáků dá mluvit jako o krásných, pak mezi ně bezesporu patří i tento křižák mramorovaný. Také se dá najít zejména na loukách a křovištích, kde visívá na pavučině a září svojí barvou. Hlavohruď a dvě třetiny nohou má červenooranžové barvy, kterou nelze přehlédnout. Zadeček je pak žlutě smetanový s tmavým mramorováním, které dobře kontrastuje. Sice nedorůstá kdovíjaké velikosti, dospělá samice, která je větší než samec, může dorůst max. 1,5 cm, ale i na takového drobečka je radost pohledět.
Své sítě spřádá také mezi listy a klasy rostlin, obvykle ve výšce 1-1,3 metru. Žije převážně na loukách, v křoviscích, v lesích a podobné krajině. Chytá do sítí různé mušky a motýly. Podobně jako u jiných druhů křižáků, i u těchto se dospělý sameček vydává hledat samičku a její síť, ke které by se mohl přichytit a dát o sobě vědět. Ale ani on nemusí uniknout později kruté smrti, když ho samička chytne, zabije svým jedem a sežere.
Křižák mramorovaný patří k nejkrásnějším křižákům
Anketa
Článek byl sepsán na základě informací z následujících zdrojů:
https://www.denik.cz/zvireci-denik/pavouk-krizak-jed.html
https://cs.wikipedia.org/wiki/K%C5%99i%C5%BE%C3%A1k_obecn%C3%BD
https://www.orkin.com/pests/spiders/orb-weaver-spiders
https://growercoach.com/blogs/news/the-amazing-european-garden-spider-araneus-diadematus
https://www.woodlandtrust.org.uk/trees-woods-and-wildlife/animals/spiders-and-harvestmen/garden-spider/
https://cs.wikipedia.org/wiki/K%C5%99i%C5%BE%C3%A1k_pruhovan%C3%BD
https://animaldiversity.org/accounts/Araneus_marmoreus/
