Článek
Jen málokterá skupina živočichů vzbuzuje u lidí tolik odporu jako hlodavci. Konkurovat jim mohou ještě bezobratlí živočichové, kterých se lidé často štítí, ale hlodavci dokážou lidi slušně vyděsit. Považujeme je za škůdce, vetřelce v našich domovech a v neposlední řadě také jako zdravotní hrozbu, neboť mohou být přenašeči řady patogenů. Přitom jsou to ale právě hlodavci, kdo sehrávají v ekosystémech důležitou roli a bez nichž by se nejspíš zhroutily. V našich končinách je asi jedním z nejděsivějších hlodavců potkan. Inteligentní zvíře, které se však snadno přemnoží a dokáže zlikvidovat kdeco. A pokud ho zaženeme do kouta, dokáže být nebezpečný i přímo nám. Někdy však za potkana považujeme jiné zvíře, které se mu částečně podobá. Tím zvířetem je hryzec vodní, největší evropský hraboš a vládce vodních břehů.
Jeho život je spjat s vodním živlem
Hryzec vodní (Arvicola amphibius)
Hryzec vodní patří do čeledi křečkovití (Cricetidae), podčeledi hrabošovití (Arvicolinae) a je jejich největším evropským zástupcem. Jeho tělo je poměrně robustní a zakončené ocasem podobným jako má potkan, ale je v porovnání s velikostí těla menší než u potkana a není tolik šupinatý. Dospělý jedinec může měřit 15-22 centimetrů bez ocasu a jeho váha se pohybuje mezi 150-300 gramy.
Srst má tmavě hnědou až černohnědou barvu, na břiše bývá trochu světlejší. Jeho hlava včetně čumáku bývá kulatější než mají potkani, uši jsou malé a někdy se až ztrácejí v bohaté srsti, zatímco u potkanů poněkud odstávají.
Hryzec je dokonale přizpůsoben životu u vody. Je vynikajícím plavcem a bez problémů se dokáže i potápět. Pod hladinou je schopný uplavat i několik metrů a využívá zaplavených nor, které si sám vytváří v říčních březích. Systém nor je poměrně složitý a disponuje mnoha východy, které se nacházejí jak nad hladinou, tak i pod ní. Kromě chodeb má jeho systém i komory, které bývají vystlané suchou trávou. Velmi rád také využívá již vybudovaných nor od krtků, které si jen upraví k obrazu svému.
Protože se jedná primárně o vodní druh, nejčastěji se s ním můžeme setkat na březích pomaleji tekoucích řek, potoků, rybníků, různých tůní, močálů i rákosových oblastí. Dokáže však přežít i v místech s menším množstvím vody, může obývat i vlhká pole a pastviny, které jsou od vodního toku trochu vzdálenější.
Zatímco potkan je všežravec, který nepohrdne snad ničím a do svého jídelníčku rád zařadí živočišnou bílkovinu, hryzec je v podstatě výhradní býložravec. Živí se zelenými částmi rostlin, ale i jejich oddenky, kořeny a různými výhonky. Průšvih však je, pokud se dostane i na naše zahrady. Miluje kořenovou zeleninu a další plodiny, s chutí si dá i cibulky různých květin. Tím si vysloužil pověst škůdce. Dokáže zlikvidovat kořenové systémy mladých stromků, květiny, zeleninu… během několika dní tak může zdevastovat značnou část zahrady nebo pole. Proto se dříve plošně likvidovali, aby se ochránila úroda. Na druhou stranu je ale velmi důležitou součástí ekosystémů, svými norami pomáhá podobně jako krtek provzdušňovat půdu, jeho nory mohou využívat jako úkryty další tvorové a v neposlední řadě slouží jako potrava pro mnoho dalších zvířat.
Hryzci se živí rostlinnou stravou
Dříve býval ve většině Evropy hojným druhem. V posledních desetiletích však jeho počty významně poklesly, a to zejména kvůli ztrátě přirozených biotopů, likvidaci mokřadů, ale také kvůli intenzivnímu zemědělství, nadměrné chemizaci a množství predátorů včetně koček. Ve Velké Británii se jeho nepřítelem číslo jedna stal zavlečený norek americký, který se hryzci živí obzvláště rád a kvůli kterému jejich počty na ostrovech dramaticky poklesly.
Když odhlédneme od zavlečených norků a koček, dalšími jeho úhlavními nepřáteli jsou vydry, lišky, čápi, volavky a dravci, zejména káně nebo puštík. I když patří hryzec mezi největší hraboše, není moc bojovný a raději uteče a skryje se, než aby bojoval. Při útěku mu pomáhá hustá pobřežní vegetace a systém nor.
Hryzci se rozmnožují od jara až do podzimu. Jako jiní hlodavci, i oni spoléhají na produkci velkého množství mláďat. Samice může mít tři až pět vrhů ročně a v jednom vrhu bývá čtyři až osm mláďat, což dělá v průměru něco přes 20 mláďat ročně na jednu samici. Mláďata se rodí slepá a holá v hnízdní komoře, která je vystlaná suchou trávou a mechem. Zpočátku se o ně matka stará, kojí je a hlídá. Mláďata rostou a dospívají velmi rychle, pohlavní dospělosti dosahují už ve dvou nebo třech měsících, přičemž celková délka života obvykle nepřesáhne dva roky. Zejména kvůli množství predátorů a nepříznivým podmínkám prostředí. V zajetí by se mohli dožít o trochu více.
Některým lidem připomíná potkana
Dříve býval v některých zemích loven pro maso nebo kožešinu. Ve středověku se dokonce věřilo, že dokáže protrhnout hráz a zatopit vesnici, takže byli u hrází a v okolí rybníků vybíjeni jako škodná. Jinak k nim mají lidé celkem rozporuplný vztah. Nevysloužili si takovou pozornost jako myši nebo potkani, ale bývají považováni za škůdce polních plodin a zahrádek. Na druhou stranu ale pomáhají „čistit“ břehy a jsou jedním z mnoha druhů, kteří signalizují zdravé vodní prostředí.
I když svým vzhledem mohou budit u některých lidí obavy kvůli podobnosti s potkany, jedná se o mírumilovné býložravé hlodavce. Jejich přítomnost u vodních toků je důležitá pro zdejší ekosystémy. Pomáhají udržovat pobřežní vegetaci, provzdušňují půdu a jsou důležitým zdrojem potravy pro místní predátory. Jejich přítomnost tak značí zdravé prostředí, nikoliv problém. Majitelům zahrádek však mohou způsobit nejednu vrásku na čele.
Článek byl sepsán na základě informací z následujících zdrojů:
https://animaldiversity.org/accounts/Arvicola_amphibius/
https://www.priroda.cz/clanek/hryzec-vodni-u-nas-skodna-v-anglii-ho-opetovne-vysazuji/
https://www.nationalgeographic.cz/priroda/zachrana-hryzce-vodniho-britanie-investuje-miliony/
https://www.nkz.cz/praxe/choroby-skudci/jak-se-zbavit-hryzce-v-zahrade-driv-nez-ji-znici-zkuste-tyto-figle-odejde-sam
https://www.ireceptar.cz/zahrada/hryzec-a-krtek-30000129.html
https://zahradaweb.cz/hryzec-vodni-versus-ovocne-vysadby/
