Hlavní obsah
Příroda a ekologie

Mamba černá, nejrychlejší had světa, dokáže zabít člověka i pouhými dvěma kapkami jedu

Foto: TimVickers, Public Domain, Wikimedia Commons

Má pověst obávaného hada, který disponuje velmi silným neurotoxickým jedem. Je pekelně rychlá a nebojí se zaútočit. Svůj název získala podle černé barvy své tlamy.

Článek

Mamba černá. Jeden z nejznámějších hadů světa, který je proslulý toxicitou svého jedu a kterého provází řada mýtů a polopravd, které mu přidávají až na ďábelské pověsti. Přesto není radno si s ní zahrávat, dokáže být nebezpečně rychlá, brání se kousnutím a jedovatá jsou i novorozená mláďata. Opravdu jsou tak nebezpečné?

Mamba černá (Dendroaspis polylepis)

Její jméno svádí k tomu, abychom si představili uhlově černého hada. Ve skutečnosti je mamba černá našedlá s možným odstínem do hněda či olivově zelené a s postupujícím věkem tmavne. Svůj název získala podle černé barvy, kterou má v ústní dutině. Patří mezi nejdelší hady světa, běžně dorůstá tří metrů, ale byli pozorováni i jedinci dlouzí přes čtyři metry. Je blízkou příbuznou mamb zelených (o nich jsem psal zde), ale je nebezpečnější.

Nalézt ji můžeme v téměř celé subsaharské Africe, kde se její výskyt do značné míry překrývá s výskytem mamb zelených, ale směrem na západ je její výskyt ojedinělý. Preferuje sušší prostředí plné křovin, kamení a travin, ale dá se nalézt i ve vlhčích savanách či lesích v nižších polohách. Na rozdíl od mamb zelených přebývá spíše na zemi, ale nemá problém vyplazit se i na strom. Tam často odpočívá v dutinách kmenů.

Vizuálně se jedná o štíhlého, dlouhého hada, který je schopen v případě ohrožení roztáhnout a zploštit krk do tzv. kapuce, aby získal hrozivější vzhled. Váha se pohybuje mírně nad jedním kilem, ale největší jedinci mohou mít až 2,5 kila. V Africe je bezkonkurenčně nejdelším jedovatým hadem.

Foto: Tad Arensmeier, CC-SA 3.0, Wikimedia Commons

Tlama je uvnitř černá

Nejčastěji se pohybuje po zemi, kde se dokáže plazit rychlostí až 20 km/hod, což z ní dělá nejrychlejšího hada. Netrénovaný člověk by jí tak utéct nedokázal, pokud by se rozhodla ho pronásledovat a zrychlila na své maximum. Naštěstí tak většinou nečiní, ale její útočné výpady mohou být také bleskové a člověk ani utíkat nestihne. Její rychlost se stala mezi domorodými lidmi pověstnou a dala vzniknout mýtu, že se dokáže pohybovat rychle jako vítr a může způsobovat vichřice.

Patří mezi hady s denní aktivitou, přičemž se velmi ráda vyhřívá na slunci. Jinak vyhledává skuliny, škvíry, opuštěné díry a další úkryty, kde se může schovat. Pokud má pocit ohrožení, dokáže se zvednou do velké výšky a hrozit s otevřenou tlamou a hlasitým syčením. Jakýkoliv další pohyb ji pak může vyprovokovat k útoku. Díky své hbitosti a síle je schopná se vymrštit vysoko do vzduchu, takže i člověka dokáže uštknout do horní části těla. Navzdory pověstné agresivitě však dává přednost úniku.

Když se zrovna nevyhřívá nebo neodpočívá v doupěti, hledá kořist, kterou by se nasytila. Loví malé obratlovce jako jsou hlodavci, ptáci, netopýři, ale nepohrdne čímkoliv, co je schopna ulovit, i když preferuje teplokrevné živočichy. Občas nepohrdne ani jinými menšími hady. Její taktikou je rychlý a nečekaný výpad, kdy se zakousne do oběti a pomocí svých tesáků do ní uvolní jed. Pak se zase rychle stáhne, aby nepřišla k úhoně a chvilku počká než její velmi silný, neurotoxický jed dokoná zbytek.

Její jed je i předmětem lékařských výzkumů, neboť je velmi účinný a znalost jeho složení a mechanismu působení může být lékařsky významná a nápomocná. Zajímavostí je, že na rozdíl od jiných jedů její jed při uštknutí nezpůsobuje otok rány a nekrózu okolní tkáně. To je ale asi jediné pozitivum. Při útoku může kousnout mnohokrát za sebou, a tak uštknutí nemusí být jen jediné a jed může být dávkován několikrát. Symptomy se ale projeví velmi rychle, obvykle do pár minut. Jsou neurologického charakteru, silná otrava zasahuje zrak, schopnost řeči, dochází k problémům s polykáním a následně i s dýcháním. Kůže může brnět, s člověkem se může „motat svět“, přítomna bývá nevolnost, zvracení, břišní křeče, průjem, pocení, respirační paralýza. Bez podání protijedu dochází k selhání dýchání, následně kardiovaskulárnímu kolapsu a smrti. Člověka dokáže zabít množství jedu ekvivalentní dvěma kapkám a smrt může nastat do jedné hodiny. Protože však ne vždy mamba černá uvolní do rány potřebné množství jedu, mívá člověk času o trochu více, v průměru se uvádí časový prostor mezi 7-15 hodinami, ale pochopitelně je lepší nespoléhat na dostatek času a pomoc sehnat co nejrychleji.

Foto: Bernard DUPONT, CC-SA 3.0, Wikimedia Commons

I když preferuje pohyb po zemi, dobře se plazí i ve větvích

Sama se zase pro změnu stává terčem jiných predátorů, i když těch není tolik. Loví ji někteří orli a mladé mamby se mohou stát cílem i užovky kapské. Ta je totiž také dost hbitá a schopná uhnout kousnutí. Když se nepodaří a je uštknuta, není boji konec, je totiž vůči jedu mamby do značné míry imunní. Na mladých mambách si občas pochutnají i další predátoři, například krokodýli, zoborožci, sovy či supi kapucínští.

Mamby černé se rozmnožují na podzim, kdy také bývá zaznamenáno větší množství útoků, protože jsou podrážděné. Často je možné spatřit samce, jak spolu bojují, vzájemně se proplétají a snaží se jeden druhého přemoci. Vítěz se pak začne zajímat o samici, poplazí se po její hřbetní straně a bude švihat jazykem. Samice dá najevo svoji připravenost tím, že nadzvedne ocasní část a zůstane víceméně nehybná. Samec se pak kolem zadní části obtočí a svůj ocas srovná s ocasem samice, načež dojde ke spojení. To může trvat i víc jak dvě hodiny a po tuto dobu zůstávají oba v klidu. Po úspěšném spáření samice klade až 15 vajec. Mláďata se líhnou po 80-90 dnech a měří kolem půl metru a už v jednom roce věku může měřit dva metry. Prudce jedovatá je hned po narození. Tito hadi se můžou dožívat více jak 10 let.

Podle IUCN nepatří mezi ohrožené druhy, což však neznamená, že by se to nemohlo v budoucnu změnit. Ohrožením pro ni může být ztráta přirozeného prostředí a také nepochopení ze strany lidí, kteří ji ze strachu vybíjejí.

Článek byl sepsán na základě informací z následujících zdrojů:

https://timesofindia.indiatimes.com/etimes/trending/black-mambas-key-characteristics-habitat-diet-common-myths-and-more/articleshow/114217890.cms

https://animalia.bio/black-mamba

https://www.discoverwildlife.com/animal-facts/reptiles/black-mamba-guide

https://www.sanbi.org/animal-of-the-week/black-mamba/

https://www.nationalgeographic.com/animals/reptiles/facts/black-mamba

https://www.treehugger.com/black-mamba-facts-5094990

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz