Článek
Na první pohled působí jako malé ohňostroje, které uprostřed léta explodují v záhonu. Montbrécie (Crocosmia) patří k těm květinám, které se nedají přehlédnout. Když rozkvetou jejich červené nebo oranžové hrozny, působí zahrada živěji a barevněji. Přitom jde o rostlinu, která má původ úplně jinde než v našich končinách – v teplých a vlhkých oblastech jižní a východní Afriky. Přesto se jí daří i u nás a její pěstování zvládne i začátečník.
Montbrécie
Africká kráska
Montbrécie patří do čeledi kosatcovitých, takže jsou příbuzné s kosatci a mečíky. V přírodě existuje asi deset druhů, většina z nich roste v Jihoafrické republice. Do Evropy se dostaly v 19. století a rychle si získaly oblibu – nejčastěji se pěstují šlechtěné křížence, které mají větší květy a delší kvetení. Dříve se jim také říkalo křešiny.
Z podzemní hlízy každý rok vyraší vzpřímené mečovité listy, vysoké kolem půl metru až metru. Samotné květy jsou trubkovité, uspořádané do jednostranných hroznů. Barva se pohybuje od sytě žluté přes oranžovou až po ohnivě červenou. Na zahradě to znamená jediné – v červenci a srpnu jsou nepřehlédnutelné.
Proč Crocosmia? Název Crocosmia má zajímavý původ. Vznikl spojením řeckých slov krokos (šafrán) a osme (vůně). Když květy usušíte, začnou opravdu vonět jako šafrán. Dříve jimi lidé provonívali prádlo nebo pokoj, dnes to bereme spíš jako botanickou zajímavost, ale pokud rádi tvoříte různé dekorace ze sušených rostlin a květů nebo sušíte levanduli či jiné rostliny k provonění domova, pak je určitě oceníte.
Historie a odrůdy
První šlechtěné hybridy se objevily už v roce 1879 ve Francii. Opravdový boom ale přišel o něco později v Anglii, kde se dodnes šlechtí většina oblíbených odrůd. K nejznámějším patří „Lucifer“ – vysoká, statná rostlina s jasně červenými květy, která dokáže záhon rozzářit jako pochodně. Zahradníci ji oceňují i pro odolnost a spolehlivé kvetení.
Na opačné straně barevného spektra stojí „George Davison“ s oranžovožlutými květy, které působí jemněji a snadno se kombinují s jinými trvalkami. Zajímavě vypadá i „Emily McKenzie“, jejíž oranžové květy zdobí tmavý střed. A výčet by mohl pokračovat, protože odrůd existuje celá řada – od drobných, jen 40 cm vysokých, až po více než metrové.
montbrécie
Pěstování je poměrně snadné
Přestože působí exoticky, montbrécie nejsou náročné. Nejlépe se jim daří na slunném stanovišti, ale snesou i lehký polostín. Půda by měla být propustná a živná, rozhodně ne přemokřená – v těžké a mokré hlíně hlízy snadno uhnívají.
Na jaře se hlízy vysazují do hloubky zhruba 8–10 centimetrů, podobně jako mečíky. Během růstu ocení pravidelnou zálivku, ale ne trvalé podmáčení. Pokud se jim daří, časem vytvoří hustý trs, který je dobré jednou za pár let rozdělit a zmladit. Už vzrostlé květiny můžete zakoupit v zahradnictvích nebo hobby marketech, zejména nyní během srpna bývají častou nabídkou.
Otázkou bývá přezimování. V teplejších částech Česka zvládnou montbrécie přečkat zimu v zemi, pokud je zakryjete silnější vrstvou listí nebo chvojí. Ve vyšších a chladnějších polohách se doporučuje hlízy na podzim vyndat, usušit a uskladnit podobně jako hlízy mečíků – na suchém a chladném místě, kde nemrzne. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že při zakrytí půdy chvojím nebo jakoukoliv jinou ochranou proti vymrzání, zvládnou montbrécie i chladnější zimy, ale nesmí být vysazené v místě, kde bývá vlhko. Na jižním svahu mi zvládají zimy bez problému, před domem, kde je přes zimu více stín a vlhčeji, mi ještě nikdy zimu nezvládly a hlízky musím vytahovat.
V zahradě i ve váze, vždy potěší a vydrží relativně dlouho
Montbrécie se hodí jak do smíšených záhonů, tak do větších skupin, kde vynikne jejich barevný efekt. Krásně kontrastují s modře kvetoucími rostlinami, například se šalvějí, levandulí nebo zvonky. Dobře se kombinují i s okrasnými travinami, které jejich barvy zjemní. Při vybírání vhodného místa myslete i na to, jakou odrůdu máte, rozdíly ve výšce bývají znatelné.
Často se pěstují i pro řez – ve váze vydrží překvapivě dlouho. Zvlášť odrůda „Lucifer“ patří mezi oblíbené květiny floristiky.
montbrécie
Zajímavosti a symbolika
V Africe se montbrécie kromě okrasy někdy využívaly i v lidovém léčitelství, i když spíš okrajově. Pro evropské zahradníky je však zajímavější jejich šafránová vůně při sušení.
V řeči květin prý symbolizují energii, vitalitu a oheň – což se k jejich barvám hodí dokonale. V létě totiž opravdu působí, jako by záhon hořel a díky oranžové barvě také mohou působit jako předzvěst barevného podzimu.
Proč je mít na zahradě
Montbrécie patří k trvalkám, které zvládne i začátečník. Přitahují motýly a čmeláky, takže kromě barevné parády podporují i život v zahradě. Když začnou kvést uprostřed léta, působí jako malý ohňostroj, který vydrží několik týdnů.
Z původně afrických rostlin se tak staly stálice evropských zahrad. Jejich kombinace nenáročnosti a zářivých barev z nich dělá spolehlivou ozdobu každého záhonu. Ať už sáhnete po sytě červeném „Luciferu“, nebo jemnějších oranžových odrůdách, jedna věc je jistá – montbrécie dokážou i obyčejnou zahradu rozzářit tak, že se na ni budete těšit každé léto znovu.
Článek byl sepsán na základě vlastní zkušenosti a informací z následujících zdrojů:
https://www.novinky.cz/clanek/bydleni-zahrada-montbrecie-nabizeji-dvoji-krasu-40408112
https://www.rhs.org.uk/plants/crocosmia/growing-guide
https://www.gardendesign.com/bulbs/crocosmia.html
https://www.gardenersworld.com/how-to/grow-plants/how-to-grow-crocosmias/
