Článek
Pro řadu živočichů je parazitický způsob života přirozený. Ke svému životu a následně rozmnožení potřebují jiné živočichy (nebo rostliny), které zneužijí. Toto zneužití pak většinou končí poškozením nebo úmrtím hostitelského organismu.
Mezi takové parazity patří i některé druhy vosiček. Jedna z nich získala jméno po Mozkomorech, postavách ze série Harryho Pottera, které vysávaly z obětí duše. Celkově se rod Ampulex rozděluje na více jak 130 druhů. Vzhledově většinou připomínají mravence, zbarvené jsou ale různě.
Vosička mozkomor (Ampulex dementor)
Vzhledově připomínají drobnější vosyčernočervené barvy. Hlava a zadeček jsou černé, zbytek těla barevně variuje od žlutooranžové po cihlově červenou. Nohy jsou dlouhé a štíhlé. Tělo samice měří zhruba 1 cm, velikost samců není zatím určena. Dožívají se kolem jednoho roku věku.
Poprvé byl tento druh popsán Michaelem Ohlem v roce 2014 podle jedince v německém muzeu, spatřena ale byla už sedm let předtím, v roce 2007 v Thajsku, kde žije podél Mekongu. Jak však dochází ke zmenšování jejich přirozeného prostředí lidskou zástavbou, jsou tyto vosičky čím dál tím ohroženější.
Tyto vosičky potřebují ke svému rozmnožení šváby. Ano, šváby, hmyz, který jinak dokáže odolat lecčemu, ale podlehne malé vosičce. Když samice objeví švába, „přistane“ na něm a svým žihadlem do něj vpíchne silný neurotoxin. Ten švába nezabije, ale ochromí tak, že vosička může v klidu píchnout druhé žihadlo, které tentokrát směřuje přesně do nervové uzliny v hlavě. Tento toxin ovlivňuje oktopaminové receptory. Oktopamin je důležitý neurotransmiter u bezobratlých živočichů a aktivuje systém „bojuj, nebo uteč“. Když jsou receptory ovlivněné toxinem vosičky, nejsou schopné správně vyhodnotit hladinu oktopaminu. Švábi se tak ocitají v situaci, kdy jsou sice živí, ale pohybově velmi omezení. Svaly jim fungují, ale postrádají schopnost je vědomě ovládat. Vosička je pak za tykadla dotáhne ke svému hnízdu. Švábi tím připomínají doslova zombie.
V hnízdě do nich vosička naklade vajíčka. Vylíhlí potomci se potom živí tělem švába, přičemž nejprve dávají přednost orgánům, které nejsou životně důležité, aby šváb přežil co nejdéle, ale nakonec ho zkonzumují celého. Celý proces trvá kolem osmi dní.
Úloha vosiček má zřejmě nezastupitelné místo v přirozené regulaci švábů v oblasti jejího výskytu. I proto je potřeba, aby byl areál jejich výskytu chráněn před devastací a znečištěním.
Smaragdová (drahokamová) vosička (Ampulex compressa)
Je příbuznou vosičky mozkomora a sdílí s ní podobný způsob rozmnožování. Vzhledově je však zcela odlišná, je velká kolem dvou centimetrů, má lesklou modrozelenou barvu a její areál výskytu je širší - od jižní části Asie až po Afriku a tichomořské ostrovy.
Postup vosičky smaragdové využívající švába za účelem rozmnožení:
Stejně jako u vosičky Mozkomora, i u smaragdové vosičky jsou agresory samice, zatímco samci, kteří nemají žihadlo, se živí rostlinnou mízou.
Samice vbodne do oběti žihadlo, čímž znehybní přední končetiny nebohého hmyzu a je tak v bezpečí před případným protiútokem. Druhá dávka z oběti udělá zombie neschopnou vlastní vůle a bez pudu sebezáchovy a samice vosičky ji dotáhne do svého hnízda v podzemí. Tam na něj naklade vajíčko. Jen jedno jediné, výjimečně dvě.
Aby ochránila své vajíčko a jeho budoucí potravu, začne kolem švába stavět hradbu, která by se dala označit za pohřební komnatu, v níž je šváb zaživa pohřben. Po třech dnech se z vajíčka vylíhne larva, která pronikne do těla švába a začne sát jeho hemolymfu. Paradoxem je, že zhruba v té době, po cca 72 hodinách, přestává neurotoxin postupně působit. Ale pro oběť už je pozdě, protože než efekt jedu odezní, larvička už se krmí… To trvá 4-5 dní a následně se prokouše do břicha, kde se živí dalších osm dní. Při zakuklení vytvoří larva hnědý kokon uvnitř již mrtvého švába. Pak se vylíhne dospělá vosa.
Dospělci žijí několik měsíců a během svého života často stihnou jen jedno páření. To však vystačí na to, aby si samice podobným způsobem zotročila několik desítek švábů. Velké jedince využívá k nakladení oplodněných vajíček, ze kterých se vylíhnou další samice, menší šváby využije k nakladení vajíček neoplodněných, ze kterých budou samci. Sama vosička se v dospělém stádiu živí převážně nektarem a sladkou mízou rostlin.
Velkou zajímavostí je kromě způsobu rozmnožování ještě skutečnost, že v trávicím traktu švábů se nachází bakterie, která může larvy vosiček ohrozit na životě. Ty si však vyvinuly speciální antibiotické protilátky, které vypouštění z úst a bakterie zlikvidují.
Smaragdová vosička
Článek byl sepsán na základě informací z následujících zdrojů:
https://en.wikipedia.org/wiki/Ampulex_dementor
https://en.wikipedia.org/wiki/Octopamine
https://zoom.iprima.cz/priroda/biologove-objevili-mozkomory-tohle-neni-april
https://factanimal.com/dementor-wasp/
https://www.washingtonpost.com/news/speaking-of-science/wp/2015/05/27/say-hello-to-the-dementor-wasp-it-turns-cockroaches-into-zombies/
https://zoom.iprima.cz/priroda/paraziticka-vosicka
https://en.wikipedia.org/wiki/Emerald_cockroach_wasp
https://www.inaturalist.org/taxa/348362-Ampulex-compressa
