Hlavní obsah
Lidé a společnost

Nafotil vlastní smrt: poslední snímky Landsburga byly tváří v tvář apokalypse po výbuchu sopky

Foto: freepik, AI, www.freepik.com

Zůstal, i když věděl, že to nepřežije. Vlastním tělem pak ochránil fotoaparát, aby mohly být snímky vyvolány. Sám zemřel, ale jeho odkaz přežil.

Článek

Psalo se 18. května 1980, když ve Spojených státech vybuchla sopka Mount St. Helens a celý svět zatajil dech. Mohutná erupce otřásla zemí a žhavá láva ničila vše, co jí zůstalo v cestě. Sopka vyvrhla miliony tun roztavené horniny a popela, který pokryl široké okolí. Zničeno bylo víc než 600 kilometrů čtverečních lesního porostu, mosty a domy, které byly v dosahu. O život přišlo 57 lidí, někteří bohužel i proto, že odmítali opustit vlastní domovy. Jednou z obětí však byl i fotograf, který se rozhodl i za cenu vlastního života zachytit ničivou sílu hory z bezprostřední blízkosti. Tím fotografem byl Robert Landsburg.

Foto: https://www.findagrave.com/memorial/199226156/robert-emerson-landsburg / Wikimedia Commons / volné dílo

Robert Landsburg

Robert E. Landsburg (*13.11.1931, †18.5.1980)

Robert Landsburg se narodil na podzim roku 1931. O jeho mládí se toho příliš neví, kromě toho, že odjakživa, alespoň podle svých slov, miloval přírodu. Sloužil v americkém námořnictvu, ale vojákem zůstat nechtěl. Toužil zachytávat krásy přírody a zprostředkovávat ji dalším lidem. Zaměřoval se především na krajinu a geologické jevy, které dokázal zachytit s neuvěřitelným citem. Nebylo tak divu, že když se na jaře roku 1980 začala probouzet Mount St. Helens, chtěl být u toho. Tušil, nebo možná jen doufal, že je to počátek něčeho velkého, něčeho, co si nemůže nechat ujít, protože takovou šanci může mít člověk jen jednou za život a někdy ani to ne.

Foto: By Harry Glicken, USGS/CVO - USGS photo of Mt. Saint Helens, Public Domain, Wikimedia Commons

Sopka Mount St. Helens před erupcí, k níž došlo v roce 1980

V průběhu dubna a počátku května opakovaně navštěvoval okolí sopky a dokumentoval vše, co se nějakým způsobem týkalo její aktivity. Drobné změny terénu, oblaka páry, ale i trhliny, které se na svahu postupně objevovaly a dávaly tušit, že to nejhorší teprve přijde. Landsburg si byl vědom, že riskuje a že riziko je větší každým dnem. Přesto se 17. května znovu vydal do blízkosti hory a základnu si zvolil jen několik málo kilometrů od epicentra budoucí katastrofy.

Když 18. května v 8:32 ráno sopka explodovala, vyrazila z jejího severního svahu ničivá laterální (boční) vlna. Byla rychlá jako vystřelená kulka — dosahovala rychlosti přes 1000 km/h a během několika okamžiků smetla vše, co jí stálo v cestě. Lesy, zvířata, domy. A také Roberta Landsburga.

Foto: By Lyn Topinka - CVO Photo Archive Mount St. Helens, WashingtonBefore, Public Domain, Wikimedia Commons

Sopka Mount St. Helens v roce 1982, dva roky po erupci

Jeho poslední chvíle jsou zachycené na snímcích. Z nich bylo jasné, že fotil do úplně poslední chvíle. Musel vědět, že takovému výbuchu nemá šanci uniknout a že jej nepřežije. A zatímco většina lidí by se instinktivně alespoň snažila o útěk nebo se schovat (i když by to kvůli rychlosti vlny stejně nestihli), Landsburg se rozhodl, že bude dál fotit a zkusí zaznamenat vše, co bude moci. A aby zajistil, že jeho svědectví dokáže tuhle katastrofu přežít, přetočil film do kazety, zasunul ji do batohu, ten uzavřel a svým vlastním tělem jej zalehl, aby jej co nejvíce uchránil před ničivou silou.

Hukot, temnota, ohromný tlak, žár. To bylo to, co zřejmě cítil mezi posledním snímkem a okamžikem, kdy film ochránil pod svým tělem. Muž, který věděl, že umírá, ale chtěl světu zanechat svědectví.

Jeho tělo bylo nalezeno až po mnoha dnech, konkrétně 1. června, v oblasti zvané South Fork Toutle River. Ležel zakrytý popelem a ztvrdlou sopečnou hmotou. Pod ním byl batoh, který zakryl a který skutečně zůstal v poměrně zachovalém stavu. A uvnitř batohu byl neporušený film s posledními snímky statečného fotografa.

Když byly snímky vyvolány, vyvolaly doslova senzaci. Byly fascinující i šokující zároveň. A současně šlo o jediné fotografie Mount St. Helens z bezprostřední blízkosti nejen před erupcí, ale i během exploze. Bylo na nich vidět narůstající mračno, sopečný dým, temnota a chaos. To vše byl vlastně pohled, scéna, kterou v posledních okamžicích viděl sám fotograf Landsburg.

Jeho fotografie byly posléze publikovány v prestižních médiích a staly se symbolem novinářské odvahy. Jeho čin byl posmrtně oceněn jako akt profesní obětavosti a zároveň i jako projev hluboké lidské odvahy. Ukázal, že dokumentace světa kolem nás má smysl i v těch nejtemnějších okamžicích. Rok po jeho smrti po něm byla pojmenována jedna z geologických výzkumných stanic v oblasti Mount St. Helens.

Článek byl sepsán na základě informací z následujících zdrojů:

https://huckberry.com/journal/posts/robert-landsburg-s-brave-final-shots

https://allthatsinteresting.com/robert-landsburg

https://thatoregonlife.com/2022/05/mt-st-helens-eruption-images/

https://miepvonsydow.wordpress.com/tag/robert-landsburg/

https://nowiknow.com/the-man-who-covered-up-an-eruption/

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz