Článek
Ceny rostou téměř každý rok, málokdy dojde k nějakému poklesu a pokud, tak spíše jen kosmetickému. Podobně tomu tak bylo i u cen piv a skoro každý rok tak štamgasti v hospodách nadávali, jak se cena zvyšuje a že za chvíli přestanou chodit. Většinou zůstávalo jen u slov. Jednu z velkých ran zasadila hospodské kultuře pandemie covidu, respektive jedno z opatření v boji proti němu - uzavírky podniků. Lidé se naučili kupovat lahváče nebo se sousedé složili na sud a potají pořádali v garážích sousedská setkání. Když uzavírky skončily, návrat lidí do hospod byl velmi vlažný.
Aby toho nebylo málo, ceny začaly stoupat, inflace nabírala na obrátkách a příjmy mnoha lidí se reálně propadly, zatímco ceny (nejen) piva rostly. Čím dál více lidí si muselo velmi rozmýšlet, zda si pivo vůbec koupí. A už se nejednalo jen o točené v hospodě, které je logicky dražší, ale i o lahvové v obchodech. Koupit si dnes dobré pivo není vůbec levná záležitost. Možná by se to dalo pochopit, výrobcům i obchodníkům také narostly náklady a musejí to promítnout v ceně, ale co je nepochopitelné, že naše vlastní pivo je u nás dražší než v sousedních zemích. A prý je to v pořádku. Opravdu?
Historie piva v Čechách
Pivo se v našich končinách vařilo s velkou pravděpodobností už před rokem 1000 n.l., ale průkazný písemný doklad o vaření máme až z roku 1088. I děti na základní škole se v dějepisu učí o právu várečném, které umožňovalo lidem žijícím v městě, které tímto právem disponovalo, vařit pivo. Oprávnění vařit pivo bylo v drtivé většině navázáno na konkrétní dům, nikoliv na člověka. Netrvalo tedy dlouho a lidé se začali sdružovat a vytvářet tzv. měšťanské pivovary. První takový pivovar začal fungovat již v roce 1200 a další velmi brzy následovaly. O století později si pivovarníci vytvořili svůj vlastní cech sladovníků. Pivo se stalo důležitým a výnosným artiklem. Natolik, že se začalo i vyvážet.
Lukrativnost vaření piva neunikla ani tehdejší šlechtě, která také chtěla mít právo vařit pivo, čehož se dočkali ve druhé polovině 16. století. V průběhu dalších desítek let zažívalo vaření piva postupný rozmach, i když některá období byla natolik složitá a pro obyvatele českých zemí náročná, že i pivo bylo trochu upozaděno.
Obrovský rozkvět však pivovarnictví zažívalo v 19. století. V zemi bylo více jak 1 000 pivovarů a v roce 1842 byl v Plzni založen Měšťanský pivovar. Do tradičního řemesla začíná pomalu vstupovat mechanizace. Rozmach pivovarnictví a obliba piva však dostala v dalším, 20. století, těžkou ránu v podobě dvou světových válek. Zejména během druhé bylo mnoho pivovarů zavřeno, chmelnice zničeny a nastal celkový útlum. Opětovnému rozvoji nepomohlo ani znárodnění podniků, které přišlo po konci 2. světové. Vznikl podnik Československé pivovary, n.p., který původní jednotlivé pivovary zastřešil. Postupně docházelo k reorganizacím a v době sametové revoluce se v naší zemi nacházelo kolem pouhých 80 pivovarů. Neuvěřitelný pokles ve srovnání s dřívějšími počty. Na druhou stranu, pivovary byly větší a schopné vyšší produkce, takže jistý pokles počtu jednotlivých podniků byl jen logický.
Po revoluci došlo k privatizacím jednotlivých podniků. Řadu z nich převzali i zahraniční vlastníci. Vstup nového kapitálu jistě nebyl špatný, ale těžko od cizinců, kteří za sebou nemají zdejší vývoj, očekávat, že budou mít pochopení pro naše zvyklosti a chutě. Snaha rušit některé pivovary a centralizovat se u našich občanů nesetkává s přílišným pochopením, o čemž svědčí vytrvalá obliba různých regionálních piv. Kromě těchto regionálních piv má však tradici a velký význam Pilsner Urquell, lidově plzeň. Mimo jiné je to také první světlé pivo na světě, které je spodně kvašené.
Pilsner Urquell - pivo sloužící jako vzor
Piv je nepřeberné množství a jejich kvalita variuje od slabších piv nevýrazné chuti až po výtečná prvotřídní piva. Jedním takovým je Pilsner Urquell, plzeňské pivo, které se často používá pro různá srovnání. Je celosvětově známé, vyváží se ve velkém množství.
Jak už bylo výše napsáno, pivovar byl založen roku 1842. Do té doby v Plzni vařili jednotliví měšťané a chuť piva tak byla různá a nestabilní. Proto se rozhodli vytvořit jeden pivovar, kde by se výroba ustálila. Prvním sládkem byl tehdy Josef Groll.
Už o půl roku později otevírá Jakub Pinkas, původním povoláním krejčí, v Praze hostinec, v němž se podává právě „plzeň“. Jeho návštěvníky se brzy stanou i takové osobnosti české historie jako Dobrovský nebo Baťa.
V roce 1856 cestuje plzeňské pivo i na císařský dvůr do Vídně. Netrvá dlouho a měšťanský pivovar se stává oficiálním dodavatelem pro císařský dvůr. Někteří se snaží napodobit toto pivo a tak si pivovar nechává zaregistrovat značku „Pilsner Bier“.
Téměř raketový nástup plzně pokračoval i nadále. Už v roce 1973 proniká plzeň do Ameriky. Nejdříve do USA, ale následně i do Jižní Ameriky, Afriky a na Blízký Východ. Plzeň je typická svojí výrazně chmelovou chutí, která sice nemusí každému vyhovovat, ale je pro toto pivo typická. Ostatně, možná i proto si pivo zachovává neměnnost chuti po celá desetiletí. Analýza piva z roku 1897 ve Švýcarsku měla stejné parametry, jako měla analýza z nedávné doby.
Není tedy divu, že právě toto pivo se stává často prototypem typického českého piva vysoké kvality a využívá se pro různá srovnávání a poměřování. Nejinak tomu je i v poslední době.
Plzeň za 16 Kč? U sousedů nic zvláštního.
Často jsme označováni za zemi slev. Na to nelze nic namítat, slevy jsou v našich končinách velmi oblíbené a jsou i lidé, kteří snad jinak než ve slevách nenakupují. Dokáží tak ušetřit poměrně slušné částky a tak se nedá asi očekávat, že by se tato „slevová“ tradice nějak změnila. Řada lidí si však všímá, že mnohé zboží stojí ve slevě stejně jako v sousedních zemích bez slevy. A pokud ve slevě není, pak je i znatelně dražší než u sousedů.
U některého typu zboží by se to dalo pochopit. Jedním ze srovnávaných produktů je však i plzeň a tam se pochopení příliš nedostává. Přestože jde o naše pivo, vyráběné u nás, je v naší zemi výrazně, někde dokonce i dvojnásobně, dražší než v sousedních zemích. Tento nesoulad nedokáží vysvětlit ani různí odborníci, ekonomové, analytici… Mimo jiné i proto, že se k cenám nevyjadřují hlavní zúčastnění - pivovar a obchodníci.
Aktuálně probíhá debata, kdo se vlastně nejvíce podílí na koncové ceně pro zákazníka. Je to výrobce? Nebo obchodník? Těžko říct, podílet se na tom mohou stejnou měrou, ale také nemusí. Někteří odborníci se snaží vysvětlit, jak je to pro naše obchodníky těžké, že každá pozice v regále stojí peníze a že český trh je příliš malý, s nízkou obrátkou, a tak jsou ceny zkrátka vyšší. To jsou nevyvratitelná fakta a nic proti tomu, ale ve chvíli, kdy je pivo levnější téměř všude, pak všechny argumenty ztrácí na síle.
Naše pivo, naše česká pivní kultura, tradice. Něco, co bychom si měli hájit a podporovat. Nikdo neříká, že se Češi musejí po večerech válet v hospodách a pak se opilí potácet domů. Ale není úplně v pořádku, aby se naše pivo stávalo pro nás finančně nedosažitelné. A obhájit to nemůže ani tvrzení, že cenu tvoří poptávka a pověst jedinečnosti - tedy že u nás je plzeň vnímána jako špička, zatímco v ostatních zemích je to jen jedno z mnoha piv. Proto si u nás může dovolit být dražší, dokonce je tak činěno úmyslně, protože „špička“ přece nemůže stát stejně jako nějaký průměr. Zatímco v zahraničí, kde je jen jedním z mnoha piv, se nemůže sama vyřazovat tím, že by stála příliš. Sice to má svoji logiku, ale jen za předpokladu, že by byl správný předpoklad „u nás špička, jinde tuctovka“, což není. Plzeň je vnímána jako velmi kvalitní pivo ve většině zemí, kde se prodává.
Je samozřejmě nezadatelným právem výrobce prodávat své produkty za ceny, které si svobodně určí. Stejně tak i prodejci si mohou stanovit ceny podle sebe. Je však dost smutné, pokud máme být těmi, kdo budou stále platit vyšší ceny jen proto, že se to tady stalo takovým zvykem. A bude škoda, pokud vysoké ceny piva, a plzně zejména, budou důvodem, proč u nás pivní kultura zcela zanikne.
Anketa
Článek byl sepsán na základě osobního názoru a informací z následujících zdrojů:
https://www.prazdroj.cz/nas-pribeh/historie
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cesk%C3%A9_pivo
https://www.czechbrewmasters.com/cs/tradice-20.html
https://cnn.iprima.cz/za-levnejsi-plzni-si-musite-zajet-do-nemecka-my-konecnou-cenu-neurcujeme-haji-se-pivovar-419069
https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-plechovka-plzne-v-nemecku-stoji-az-o-23-korun-mene-nez-v-cesku-40476956
