Článek
Připevněná víčka
Od července 2024 musí mít všechny plastové (nebo kompozitní) nápojové obaly do objemu tří litrů napevno připevněná víčka. Výrobci se tomu přizpůsobili a jak se postupně doprodávají starší výrobky, můžeme se s těmito nápojovými obaly setkávat čím dál častěji. Najdeme je u minerálek a jiných balených vod, limonád, ale i ovocných džusů v tetrapack obalech.
Nařízení je z pera Evropské unie a má za cíl snížení volně pohozeného odpadu a zvýšení tříděného odpadu.
Myšlenka jistě ušlechtilá. Často vídám v příkopech nebo i na procházce v lese pohozené odpadky včetně plastových lahví. Není to nic hezkého, natož zdravého. Ale upřímně - nápad s neoddělitelnými víčky mi přijde zcestný a zařadil bych ho do kategorie „musíme vykázat nějakou činnost, tak co třeba tohle“. Připevněná víčka znamenají další kousek plastu navíc, který víčko udrží. Pokud se chcete z lahve napít, pak vám bude víčko překážet. Spousta lidí ho tedy i přes připevnění stejně utrhne, aby jim nepřekáželo. A pokud jsem pořádný, pak vyhodím lahev i s víčkem do kontejneru na plasty bez ohledu na to, jestli bylo víčko připevněné, nebo ne. A kdo to tak necítí, tak stejně utržené víčko někde pohodí. V horším případě i s lahví. Opravdu měl tento nápad spatřit světlo světa a někdo být zaplacen za jeho vymyšlení?
Vratnost PET lahví
Přestože patříme v oblasti třídění mezi nejlepší evropské národy (do žlutého kontejneru putuje 8 z 10 lahví), i nás čeká nutnost vracet plastové lahve do obchodu či jiného sběrného místa a žluté kontejnery zmizí. Cílem má být zlepšení třídění, další krok k oběhové ekonomice a zajištění materiálu pro nápojářské firmy, neboť současný tříděný plast obvykle míří do automobilového průmyslu nebo se z něj vyrábí textilní vlákna. Lahve se však budou muset vracet nesešlápnuté.
Nepopírám potřebu co nejlepšího a nejdůkladnějšího třídění a využívání odpadu pro další výrobu, aby se šetřili primární zdroje. Stále máme velké rezervy.
Je však vracení pet lahví do sběrných míst dobrým krokem kupředu? Odběrných míst určitě nebude tolik, jako je nyní žlutých kontejnerů. A rozhodně je řada lidí nebude mít tak blízko. Bude se lidem chtít střádat pet lahve a pak je tahat i několik (desítek) kilometrů daleko? A v nesešlápnutém stavu, takže zaberou nesrovnatelně víc místa? Trochu se obávám, že mnoho lidí radši oželí zálohu a petku prostě vyhodí.
Podle směrnice z roku 2019 o Omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí musí nápojové PET lahve obsahovat od roku 2025 alespoň 25 % recyklátu a od roku 2030 alespoň 30 %. Díky vracení tak nápojáři budou mít lepší přístup k této odpadní surovině. Nicméně u nás nejsou kapacity na zpětnou recyklaci do lahví a tak se musí lahve odvézt do Rakouska, kde jsou rozdrceny na regranulát, ze kterého se následně vyrobí nové lahve. Recyklovaný plast, tzv. rPET, však nesmí přijít do kontaktu s potravinami nebo nápoji. Z regranulátu se tak vytvoří nová lahev, ale její vnitřek se poté musí vystříkat vrstvou zcela nového plastu. Kvůli využití recyklátu pro výrobu nových lahví se tak tento materiál nebude dostávat v potřebném množství pro autoprůmysl, takže ten bude muset jednak využívat prvotní surovinu ve větším množství a jednak kvůli větší poptávce stoupne cena tohoto materiálu - pro všechny. Nemluvě o nákladech na zřízení a udržování celého vratného systému.
Velkým problémem při recyklaci lahví je také jejich „barevnost“. Nejlepší jsou čiré lahve, po jejichž recyklátu je největší poptávka. Naopak různé oranžové či fialové lahve mají mnohem nižší hodnotu, protože poptávka po jejich recyklátu je minimální.
Nebylo by tedy lepší, kdyby se snaha o lepší recyklaci soustředila především na možnosti využití recyklátu, na možnosti lepšího zpracování (protože ne všechno a v maximální možné míře umíme zpracovat a použít do nových výrobků) a celkovou podporu maximálního třídění od domácností a podniků?
Papírová (a jiná neplastová) brčka
Zákaz plastových brček je součástí komplexnějšího zákazu produkce a využívání jednorázových plastových produktů jako např. příborů, brček, vatových tyčinek na čištění uší, kelímků z polystyrenu nebo násad na nafukovací balonky aj. I zde byla myšlenka míněna dobře, eliminovat co nejvíce drobné plastové předměty a předměty, které by se využily pouze jednou. Ale zkusili jste někdy pít s pomocí papírového brčka? To už je mnohem lepší nepoužívat brčko vůbec. Když koupíte dítěti „pitíčko“, je někdy hotové peklo tím papírovým brčkem propíchnout dírku určenou pro brčko. Mnohdy se dřív zlomí brčko než povolí kryt dírky. I v tomto případě by možná bylo lepší zapracovat na tom, aby tyto předměty byly využívány co nejméně, nahrazeny lepším a znovu použitelným materiálem a v případech, kdy nic lepšího mít zatím nebudeme, zůstala možnost použití plastu.
Propagace elektromobilů jako ekologických přepravních prostředků
Nebudu teď hodnotit, do jaké míry je ekologický samotný provoz elektromobilu, ale musím se pozastavit nad tím, jak moc jsou elektromobily „protlačovány“ jako ekologické, když výroba baterií nutná pro jejich provoz vůbec ekologická není. Výrobě baterií nyní vládne Asie, která, jak známo, ekologii a emise příliš neřeší. Někteří výrobci aut se snaží o větší samostatnost a mají v plánu vyrábět autobaterie v Evropě, ale kvůli dodržování všech požadavků bude taková výroba dražší než v Asii, což opět zvedne ceny těchto aut. A ta, jak známo, nejsou ani dnes zrovna levná.
Podobných „skvělých“ nápadů z pera Evropské unie bychom bezpochyby našli mnohem víc. Hlavní myšlenka je většinou chvályhodná, ale celkové provedení bývá mnohdy amatérské, bez hlubších znalostí problematiky a veškerých souvislostí. V konečném důsledku tak může být efekt až opačný. A nejen to, opatření zvednou všem zúčastněným náklady, které prodraží finální produkty. Nebo si zajistíme „čistý dvoreček“ tak, že výrobu necháme v zemích mimo EU, kde emise neřeší a pak se poplácáme po ramenou, jak máme u nás emise snížené. To ale není řešení.
Tímto článkem nijak nechci popírat nebezpečí, které pro nás představují plastové produkty, jejich nadužívání a především hrozba největší, o níž ale přitom stále víme jen velmi málo - mikroplasty či nanoplasty. Drobné částice plastu, které byly nalezeny jak v Mariánském příkopu, tak i v lidské placentě. Poslední pokusy na myších dokonce ukazují, že mikroplastům vystavené myši vykazují podivné chování a změny v mozku podobné počátečním stádiím neurodegenerativních onemocnění. Potřebujeme mnohem více informací, abychom zjistili, jaký vliv mají mikroplasty i na nás. V každém případě to nebude nic pozitivního a už jen z toho důvodu bychom se měli snažit o co největší omezení v používání plastových produktů.
Jak jste na tom s tříděním odpadů vy? Jste pro zálohování plastových lahví? A jak vnímáte snahy Evropské unie snižovat emise, podporovat oběhovou ekonomiku a směřovat k udržitelnému hospodářství?
Zdroje:
https://www.samosebou.cz/2023/05/12/nova-vicka-jak-to-funguje-a-proc-tato-zmena/
https://www.samosebou.cz/2021/01/20/rok-2021-znamena-konec-pro-jednorazove-plasty-nejen-v-cesku/
https://www.mzp.cz/cz/news_20230223_Zpetny-odber-PET-lahvi-a-plechovek-dorazil-i-do-Ceska
https://www.mesec.cz/clanky/zalohovat-plastove-lahve-nebo-ne/
https://www.europarl.europa.eu/doceo/document/TA-8-2019-0305_CS.html
https://www.denik.cz/udrzitelnost-ve-firmach/pet-lahve-recyklace-zalohovani-20220306.html
https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/pet-lahev-recyklace-cesko-cena-rozdil-barvy-sklo-mattoni-ondrasovka.A190331_221256_domaci_evam
https://www.tydenikhrot.cz/clanek/vyrobe-baterii-do-elektromobilu-vladne-asie-evropa-je-jen-montovnou
https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/3612149-mikroplasty-pronikaji-az-do-mozku-a-meni-chovani-varuje-studie
