Pavlína Pížová skončila na Novém Zélandu uvězněná v chatce. Záchrana přišla po měsíci

Podobných příběhů je mnoho. Většinou člověk přecení své síly a zkušenosti, často zasáhnou i přírodní živly. V některých případech mají příběh dobrý konec, v jiných bohužel smutný. Příběh Pavlíny Pížové je tak někde mezi. Pro ni dopadla výprava dobře - přežila. Pro jejího partnera se však jednalo o poslední výpravu v životě.

Psal se rok 2016 a v našich podmínkách bylo léto v plném rozpuku. Jinak tomu ovšem bylo na Novém Zélandu, kam se vypravila Češka Pavlína Pížová společně se svým partnerem Ondřejem Petrem. V plánu měli zdolat turistickou stezku Routeburn Track v národním parku Fiordland na Jižním ostrově. Zde si o letním počasí mohli nechat jenom zdát, vládu nad vším tady převzala krutá zima.

Na zádech batohy, v žilách adrenalin. Vybaveni vším, co považovali za důležité, vyrazili do nespoutané divočiny. Jenže ta s nimi měla úplně jiné plány. Zatímco mířili k jezeru MacKenzie a tamním chatkám, počasí bylo stále drsnější a mrazivější.

Stezku Routeburn Track je za normálních okolností možno projít za zhruba tři dny, dlouhá je cca 33 kilometrů a přespat lze v chatách nebo kempech. To se ovšem týká pochodů za přijatelných přírodních podmínek. Pížová se svým partnerem si však vybrala náročné období, které vyžadovalo dostatek zkušeností.

Jejich pochod byl mnohem zdlouhavější. Po dvou dnech se dostali kvůli hustému sněžení a mlze mimo stezku. Nepřízeň počasí jim bránila nalézt záchytné body, které by jim pomohly vrátit se zpátky na trať a poprvé museli strávit noc pod širým nebem. Další den se snažili nalézt cestu k chatě, kde by si mohli odpočinout a zahřát se před další cestou. Ale jejich snaha byla marná.

Během hledání chaty se Ondřej zřítil z prudkého kopce. Pavlína se k němu sice dokázala dostat, ale Ondřej byl bohužel tak těžce zraněný, že zanedlouho zemřel. A Pavlína zůstala osamělá. Zůstala u něj skoro 24 hodin, ale pak pochopila, že pokud chce přežít, musí se vydat hledat chatu, kde v bezpečí přenocuje. I přes veškerou snahu a s vypětím všech sil byla nucena strávit pod širým nebem další dvě noci, než se jí konečně podařilo vytouženou chatu najít. Podle jejích pozdějších slov dokázala mrazivé noci přežít ve spacáku jen díky tomu, že si spacák vycpala vším, co měla a také si neustále masírovala nohy, aby se dostatečně prokrvovaly.

Chata však byla uzavřená, protože nikdo nepočítal s tím, že by tu v zimě někdo procházel. Podařilo se jí však dovnitř dostat rozbitým oknem. Později se dostala i do menší chaty správce, kde našla dostatek zásob a paliva, aby se mohla konečně zahřát. Přestože zde byla k dispozici i horská vysílačka, Pížová nevěděla, jak ji využít, protože anglickému návodu nerozuměla.

Přemýšlela, zda se vydat dál, ale nakonec se s ohledem na své vyčerpání a venkovní nepřízeň počasí rozhodla, že bude lepší a bezpečnější zůstat v chatě. Kdyby pokračovala po stezce, riskovala by, že se opět ztratí, nebo že by ji mohla zavalit lavina.

Dny ubíhaly a Pavlína netušila, zda a kdy přijde pomoc. Do sněhu před chatkami nakreslila velké H, které vysypala popelem, aby bylo zřetelnější z výšky a mohly ho zahlédnout posádky vrtulníků, které nad místem občas přeletěly. Bohužel pomoc stále nepřicházela.

Velkou chybou, které se dvojice dopustila hned na začátku, byla skutečnost, že o svém plánu absolvovat Routeburn Track nikomu neřekli. Nikdo je tak dlouhou dobu nepostrádal a nehledal.

Teprve později, když se dlouho neozývali, začali být čeští příbuzní nejistí, zda jsou v pořádku. Kontaktovali novozélandské přátele a následně byl kontaktován český konzulát. Ten vyrozuměl následně policii a začalo pátrání.

Štěstí v neštěstí. Asi tak by se dalo popsat, co Pavlína Pížová prožila. I když přišla o partnera a čelila nepřízni počasí i vyčerpání organismu, to nejvzácnější - vlastní život - zachránila. Jak zhodnotili záchranáři, na to, čím si prošla, byla v poměrně dobrém stavu. Úlevu, jakou musela cítit, když konečně přišla záchrana, si jen stěží dokážeme představit.

Svůj příběh odvyprávěla během tiskové konference, na které poděkovala svým zachráncům. Nezapomněla ani zmínit, jakých chyb se na své cestě dopustila a varovala před nimi ostatní turisty. Divokou přírodu není radno podceňovat, a už vůbec ne při extrémním mrazivém počasí.

Článek byl sepsán na základě informací z následujících zdrojů:

https://www.theguardian.com/world/2016/aug/26/czech-tourist-reveals-how-she-survived-30-day-ordeal-in-new-zealand-mountains

https://www.denik.cz/ze_sveta/na-novem-zelandu-patrne-nalezeno-telo-partnera-zachranene-cesky-20160826.html

https://www.lidovky.cz/svet/na-novem-zelandu-objevili-telo-partnera-zachranene-cesky.A160826_071807_ln_zahranici_bri

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/ceska-ktera-mesic-cekala-na-zachranu-v-novozelandskych-horach-se-ve-ctvrtek-vrati-domu_201608310617_kbrezovska