Článek
Popenec obecný, břečťanovitý, plazivý Charlie, zemní břečťan, zádušník, to jsou jen některé názvy této rostlinky. Naše babičky ji velmi dobře znaly a dodnes se využívá v lidovém léčitelství a v bylinných čajích. Mnoho z nás ji má na zahradě, aniž by tušilo, že ten celkem pěkný, ale úmorný plevel umí být i užitečný a může být přínosný našemu zdraví. Paradoxně opačný efekt má ale na zvířata, pro něž může být jedovatý, minimálně se nedoporučuje zkrmovat.
Rostlinka je nenápadná, ale velmi rychle vytvoří koberec
Popenec obecný (Glechoma hederacea)
Původní evropská rostlina byla v průběhu časů roznesena po celém světě a na mnoha místech zdomácněla, na mnoha místech je vnímána jako invazivní plevel vytlačující jiné rostliny. Bohužel, vzhledem k jejímu podzemnímu systému kořenů není snadné se jí zbavit pouhým vytrháváním a tak se při ochraně přírodních lokalit často přistupuje k likvidaci pomocí herbicidů, i když při aplikaci mohou být zlikvidovány i jiné rostliny, o dalších nežádoucích jevech nemluvě.
Rostlinka je drobná, s malými ledvinovitými lístky a atraktivními modrofialovými kvítky. Vytváří přízemní koberce, na skalkách převislé stěny, záhonky dokáže celé porůst, kvůli čemuž z ní zahradníci nejsou nadšení. Mnohem větší radost z ní mají včelky a další opylující hmyz, který na jaře láká příjemnou vůní svých květů. Poměrně snadno se dá svým vzhledem, zejména v době květu, zaměnit za jiné hluchavkovité rostliny nebo třeba za zběhovec plazivý.
Popenec se rozmnožuje z oddenků, „klonováním“ mateřských rostlin, kdy se stonky mohou ohýbat a z uzlin vytvářet nové kořínky, které se při kontaktu s půdou uchytí, ale také semeny, která po odkvětu a dozrání vypadnou na zem, kde se buď rovnou uchytí, nebo jsou roznesena po okolí například mravenci. I z důvodu masivního šíření a nesnadné likvidace jde o plevel, kterého není snadné se zbavit.
Ilustrace rostliny - rozmnožuje se velmi snadno a rychle
Kromě zahrad můžeme popenec nalézt i běžně v přírodě, a to na různých lokalitách. Sice preferuje polostinná či stinná stanoviště s dostatkem vláhy, ale nemá problém růst i na slunečných místech. Běžné sekání trávníků pro něj nepředstavuje problém, protože většina rostliny je přilehlá k zemi a sečení bez újmy přežije. Předpokládá se, že má i tzv. alelopatické vlastnosti, tedy že vylučuje látky, které brání jiným rostlinám ve zdárném růstu.
Bylinkářky a lidoví léčitelé však na popenec nedají dopustit. Obsahuje třísloviny, saponiny, minerální soli, organické kyseliny i vitamin C (zhruba 50 mg na 100 g natě). Nejčastěji se využívá k tvorbě čajových směsí, popř. jednodruhového čaje. Sbírá se nať, která se následně suší.
Podle léčitelů a bylinkářek má čaj z popence pozitivní vliv na dýchací systém (odtud i slovenský název zádušník, neboť se používal při průduškovém astmatu). Díky obsahu různých vitaminů se používá i jako preventivní podpora imunity nebo podpora během různých nemocí, např. při chřipce. Neméně významný je i při problémech s močovým ústrojím. Má schopnost ulevovat při zánětech močových cest, snižuje související bolest. Dokáže také při delším působení rozpouštět žlučové, močové a ledvinové kameny. Odvar z popence se používá i při hojení povrchových ran. Z vlastní zkušenosti mohu dodat, že užívání čaje z popence a dalších bylin mi bylo doporučeno samotným primářem urologie po ledvinové kolice.
Užívání popencového čaje je však nutné s rozmyslem, protože se nedoporučuje jeho užívání ve vysokém množství a příliš dlouho. Mělo by tedy probíhat v rozumných intervalech, tzv. kúrách, aby bylo jeho působení sice dostatečné, ale přitom nebylo nadměrné. Děti, těhotné a kojící ženy by měly být ještě obezřetnější a raději zkonzultovat užívání i se svým lékařem.
Kromě čaje se dá popenec využít i do jarních salátů, pomazánek nebo do polévek, kterým dodá jemně aromatickou, nahořklou chuť. Sušená nať se může podrtit na jemnější částečky a jako koření se dá využít do mnoha jídel.
Popenec je typický svými ledvinovitými lístky
Její využití v kuchyni tak může svádět k dojmu, že bylinka je prospěšná pro kohokoliv. Paradoxně je však opak pravdou. Zatímco pro lidi je užitečnou bylinkou, pro zvířata může být jedovatým plevelem. Chovatelé koní nebo dobytka z ní rozhodně nejsou nadšení, pokud se jim začne šířit po pastvinách. Má lehce hořkou chuť, takže ji zvířata nutně nevyhledávají, ale pokud se nasuší do sena, už ji tak snadno nerozpoznají. Menší množství jim naštěstí neublíží, při větší konzumaci pak může docházet ke slinění, pocení, zorničky jsou znatelně rozšířené, dýchání je těžké.
Problémovou látkou je glechomin, který je v určité míře pro zvířata toxický (pro člověka také, ale muselo by se jednat o opravdu nadměrný příjem) a je možné, že rostlina obsahuje ještě další látky, které nejsou pro zvířata příznivé. Velký pozor by si měli dát chovatelé králíků a drobných hlodavců jako např. morčat. Pro ně je nebezpečné množství velmi nízké a může tak snadno dojít k otravě. V jejich případě je tedy lepší se popenci úplně vyhnout.
Článek byl sepsán na základě informací z následujících zdrojů:
https://plantura.garden/uk/herbs/ground-ivy/ground-ivy-overview
https://earthone.io/plant/glechoma%20hederacea?srsltid=AfmBOooLmt-6FD33zalQJV2lXHR531m2SlmvWpDEWYGtauNnQLROjmnh
https://extension.umn.edu/weeds/ground-ivy
https://www.invasive.org/alien/pubs/midatlantic/glhe.htm
https://www.denik.cz/zdravi/popenec-ucinky.html
https://www.ireceptar.cz/zahrada/popenec-leciva-a-vonava-pudopokryvna-bylinka.html
