Článek
Když se řekne jméno Škoda, téměř každý si vybaví především značku aut a mladoboleslavskou automobilku, kde je závod a kde sídlí i vedení firmy. Dva menší závody pak můžeme najít i v Kvasinách a Vrchlabí. Menší množství lidí si však vybaví i Plzeň a tamní závod, který nese jméno Emila Škody. Tento podnikatel, inženýr a vizionář totiž dokázal během několika desetiletí vybudovat z malé továrny moderní průmyslový komplex, jehož renomé sahalo daleko za hranice tehdejší monarchie. Paradoxem však je, že automobilka Škoda vznikla až po jeho smrti.
Emil Škoda (*18.11.1839, †8.8.1900)
Narodil se na podzim roku 1839 do dobře situované rodiny lékaře Františka Škody. I když se zpočátku očekávalo, že by malý Emil mohl jednou jít ve stopách svého otce, postupem času bylo všem jasné, že jeho stopy povedou trochu jiným směrem. Měl výjimečný technický talent a zajímalo ho všechno okolo různých strojů a mechaniky. Nebylo tak divu, když po absolvování gymnázia odešel studovat strojírenství a hutnictví na prestižní Technickou vysokou školu ve Vídni. Studium mu nečinilo žádné větší potíže a školu bez problému dokončil. Výborné vzdělání mu pomohlo dobře se uchytit na pracovním trhu a začal pracovat ve strojírenských závodech v Rakousku a Německu. Díky absolvovanému studiu o něj byl velký zájem a on sám pro změnu získával praktické zkušenosti a znalosti moderních výrobních postupů. To mu později pomohlo vybudovat svůj vlastní podnik.
Emil Škoda
První přelom přišel v roce 1869. Tehdy Emil Škoda odkoupil od hraběte Valdštejna malý podnik v Plzni, strojírnu, která se věnovala výrobě především zemědělských strojů a také produkovala vybavení pro pivovary. Ale nebyla to ani láska k pivovarnictví, ani k zemědělství, co ho přimělo k nákupu. Škoda měl mnohem ambicióznější plány a zajetý podnik byl přínosnější, než kdyby musel budovat zcela nový od nuly. Škoda uměl přemýšlet dopředu a neřídit se jen podle dosavadních zvyklostí. Věděl, že nejen v monarchii, ale celé Evropě stoupá poptávka po kvalitních strojích, parních kotlích a také zbrojní technice. Rozhodl se tedy zariskovat s vidinou lepšího uplatnění a zmodernizoval výrobu a zavedl nejnovější technické inovace, které odkoukal během svého působení v zahraničních firmách.
Žádné začátky nejsou lehké a pocítil to i Škoda. Jeho výhodou však bylo, že měl nejen potřebné technické znalosti a zkušenosti, ale byl také schopným manažerem a nemusel se v tomhle směru spoléhat jenom na ostatní. Kromě toho a také notné dávky štěstí se mu však hodily i kontakty s vídeňskými bankéři a ministerstvem války, díky čemuž si zajistil dostatek potřebného kapitálu a také zakázek.
Jen o několik let později se tak z malého strojírenského podniku stal velký průmyslový závod. Specializoval se na výrobu parních kotlů, lodních částí, mostních konstrukcí a různých těžkých strojů. Už jen to samo o sobě zajistilo podniku velké množství zakázek, protože poptávka po těchto strojírenských produktech neustále stoupala. Ale Emil Škoda neusnul na vavřínech a jeho rozhodnutí pustit se i do zbrojní výroby bylo jakýmsi pomyslným druhým přelomem v jeho kariéře. Vojenské zakázky přinesly podniku vysoké příjmy a ještě výrazněji zlepšily celkovou stabilitu podniku.
V roce 1886 tak v plzeňském Škodově závodě spatřily světlo světa jejich první velkorážní děla pro rakousko-uherskou armádu. Díky své spolehlivosti a vysoké kvalitě zpracování si jich velmi rychle všimli i v zahraničí a další zakázky na sebe nenechaly dlouho čekat. Během krátké doby se tak zbrojní výroba stala jedním z nosných pilířů podniku. Emil Škoda se kromě samotného vedení podniku i nadále podílel na technickém vývoji, aby výroba technicky nezaostávala za nejnovějšími poznatky a mohla setrvale konkurovat zahraničním firmám. Škodova továrna se tak zařadila mezi největší zbrojovky v Evropě. Současně se zbrojní výrobou však pokračovala i produkce parních turbín, železničních vagónů a dalších průmyslových produktů.
Na poli pracovním se tak Emilu Škodovi velmi dařilo a vytvořil jeden z nejvýznamnějších evropských průmyslových závodů. Překvapivě však - vzhledem k jeho pracovnímu vytížení - vedl i celkem spokojený rodinný život. Dva roky po koupi podniku, v roce 1871, se oženil s Hermínou Hahnenkammovou a společně vychovali několik dětí. Tedy, vychovala je z velké části najatá chůva, neboť Emil byl pracovně velmi vytížený. Hermína byla dcerou bohatého podnikatele a sňatek přinesl Emilovi kromě životní partnerky i slušné věno, které použil na modernizaci výroby. Na pozemcích, které Hermína zdědila po prarodičích, pak nechal vybudovat cihelnu. Postupem času se však vlivem pracovního vypětí a řady roztržek s ostatními příbuznými stával prudším a hrubším člověkem. Velmi ho nervovalo, že jsou příbuzní rozhazovační, zatímco on sám byl prototypem spořivého člověka, dalo by se říct až trochu harpagona.
V Plzni, kde strávil značnou část života, však patřil k nejvýznamnějším osobnostem veřejného života. Byl známý pro své filantropické cítění, podporoval místní školy, nemocnice i kulturní instituce. Rád se účastnil průmyslových výstav a byl členem odborných společností.
Škoda patřil nejen mezi průkopníky moderního strojírenství, ale byl i moderním zaměstnavatelem, kterému záleželo i na zaměstnancích, kteří pro něj pracovali. Na jednu stranu to nebylo úplně nezištné, protože věděl, že spokojení pracovníci se podniku dlouhodobě vyplatí. Byla to tzv. win-win situace, kdy ze vzájemného vztahu profitovaly obě strany. Škoda si byl vědom toho, jak je práce v jeho závodech náročná a někdy i nebezpečná, proto se snažil zajišťovat co nejlepší pracovní podmínky. Nechal vybudovat podnikové ubytovny, jídelny i nemocniční zařízení pro zaměstnance a jejich rodiny. Škodovy závod měly kromě vlastní nemocnice i podnikové školky, kam mohli zaměstnanci dávat svoje děti. To vše bylo na tehdejší dobu poměrně dost výjimečné. Pozornost však věnoval i péči o budoucí pracovníky. Nechal zřídit učňovské školy a podporoval další vzdělávání svých pracovníků. Jeho podnik tak měl pověst firmy, kde je práce sice náročná, ale vyplatí se pro ni pracovat, protože zajistí stabilní příjem a nadstandardní podmínky pro celou rodinu. Leckdy pro firmu pracovalo i několik generací a pokud vezmeme v potaz i dnešní samostatné podniky, tak zde stále mohou pracovat lidé, jejichž předci pracovali už pro Emila Škodu.
Karel Škoda, syn Emila Škody
Nic však není jenom černé, nebo naopak bílé. Přístup Škody k zajištění potřeb zaměstnanců a péči o ně byl hodně podobný přístupu Tomáše Bati. Do velké míry to byla především investice do vlastního podniku, protože jen zajištění zaměstnanci mohli odvádět dobrou práci. Takže ano, snažil se jim zajistit základní životní potřeby. Na druhou stranu byl však přísným zaměstnavatelem, který vyžadoval perfektní práci, netoleroval nedbalost, lenost a jakékoliv jiné prostoje. Traduje se, že chodil po hale s holí a kdo nedodržoval potřebné tempo, toho holí přetáhnul po zádech. Dnes je pro nás takový přístup s fyzickými tresty naprosto nemyslitelný, ale v tehdejší době to nebylo nic zvláštního. Škoda byl známý pro svoji prudkou až výbušnou povahu a tak, jako byl tvrdý sám k sobě, tak byl tvrdý i ke svému okolí.
Někdy se stává, že když z vedení společnosti odejde zakladatel, podnik ještě chvíli funguje ze setrvačnosti a pak postupně upadá. V případě Emila Škody tomu tak naštěstí nebylo. Ještě za svého života se obklopil schopnými nástupci a podnik tak i nadále prosperoval. Těsně před jeho smrtí, v roce 1899, byla továrna přeměněna na akciovou společnost Škodovy závody, což umožnilo další expanzi. Pro Emila to však byla těžká změna, kterou nesl poměrně nelibě a která se mohla podepsat na jeho zdraví.
Na začátku 20. století se podnik nadále rozrůstal o ocelárny, loděnice, železniční výrobny, elektrotechnické provozy a také o automobilku. Za první republiky byly Škodovy závody největším strojírenským podnikem v Československu a patřily také mezi pět největších zbrojovek v Evropě.
I po válce si stále uchovávala prestiž, přestože byla zestátněna a reorganizována. Později pak prošla privatizací a restrukturalizací a dnes je možné (nejen) v Plzni nalézt nástupnické firmy, které navazují na činnost Škodových závodů.
Mnoho lidí zajímá, jak vlastně souvisí mladoboleslavská automobilka Škoda s Emilem Škodou a jeho závody. Jak to tedy bylo?
Původní automobilka vznikla v roce 1895 a nesla jméno Laurin a Klement, což byli její zakladatelé. Firma se původně měla věnovat bicyklům a motocyklům, ale zanedlouho přibrala do své specializace i automobily. K jejímu odkupu Škodovými závody však došlo až několik let po smrti Emila Škody, v roce 1925 (Emil Škoda zemřel v roce 1900). Mladoboleslavská automobilka se tak stala součástí plzeňského koncernu a přijala jméno, pod kterým ji dnes zná celý svět - Škoda.
Po druhé světové válce a zestátnění Škodových závodů došlo k rozdělení a vzniku několika samostatných podniků. Tak vznikla samostatná automobilka Škoda Auto, kterou však od 90. let 20. století vlastní Volkswagen Group. S dalšími plzeňskými podniky (např. Škoda Transportation) vzniklými po privatizaci tak má společnou část historie a jméno po úspěšném průmyslníkovi Emilu Škodovy. V jiných ohledech se však jedná o samostatné a na sobě navzájem nezávislé podniky.
Dodnes zůstává Emil Škoda jednou z nejvýznamnějších osobností v oblasti průmyslu. Člověk, který dokázal přetvořit malý plzeňský podnik na evropsky významný strojírenský podnik a jehož jméno položilo základy pro značku, která je dodnes světově známá. Byl to podnikavý vizionář, který dokázal předvídat vývoj na trhu, chápal důležitost vzdělání, sociálního zázemí a zdravotní péče pro zaměstnance podniku, ale zároveň vyžadoval tvrdou a bezchybně odvedenou práci. Někdy byl až despotickým šéfem, který nesnesl nedbalost a lenost či pomalejší tempo trestal fyzickými tresty, zejména údery holí. Jeho osobnost a činy je však potřeba chápat v kontextu tehdejší doby a nesrovnávat to s dnešními podmínkami. Emil Škoda je symbolem českého technického umu, podnikatelského ducha a někdy i drsné tváře průmyslové revoluce.
Článek byl sepsán na základě informací z následujících zdrojů:
https://plzen.rozhlas.cz/cestu-slavne-znacky-odstartoval-skoda-koupi-strojiren-7961543
https://ekonom.cz/c1-67101560-emil-skoda-delovy-kral-z-plzne-ktery-vytvoril-podnik-svetovych-parametru
https://plzensky.denik.cz/zpravy_region/anketa-o-nejvetsi-osobnost-plzenskeho-kraje-zna-viteze-je-jim-emil-skoda-20150403.html
https://www.krajskelisty.cz/plzensky-kraj/okres-plzen-mesto/32177-emil-skoda-genius-z-dobre-rodiny-2-casosber-radky-vosahlo.htm
https://www.railtarget.cz/technologie-a-infrastruktura/obrazek-dopl-zeleznicni-velikani-sef-ktery-sahl-po-holi-aby-udrzel-disciplinu-kdo-byl-emil-skoda-8090.html
https://plzen.rozhlas.cz/emil-skoda-z-tovarnicky-se-tremi-desitkami-delniku-vybudoval-mamuti-podnik-9258497
https://www.idnes.cz/finance/prace-a-podnikani/historie-financi-osobnosti-managementu-rytir-skoda.A170908_154121_podnikani_kho
