Článek
S rostoucí venkovní teplotou se probírají ze zimního útlumu i všemožné breberky. Kromě létajícího hmyzu jsou to často pavouci, kteří jsou nyní mnohem aktivnější, a tak je větší šance, že se s nimi setkáme nejen venku, ale i u nás doma, kam mohou zabloudit, popř. se rovnou nastěhovat. Šestiočka ryšavá je poměrně hojný pavouk, a i když interiéry bytů nejsou jejím nejoblíbenějším prostředím, rozhodně se jim nevyhýbá.
Šestiočka ryšavá (Harpactea rubicunda)
I když se u nás vzácně může objevit jiný druh šestiočky, šestiočka ryšavá je jediným druhem, který je u nás běžně rozšířený. Vyskytuje se prakticky v celé střední Evropě a její areál zasahuje až na Balkán.
Jejím přirozeným prostředím jsou kamenité stráně, nížiny, suťové oblasti, ale i zahradní kamenné zídky, kde se může skrýt ve škvírách. Během aktivní sezóny nevyhledává nutně lidská obydlí, ale samozřejmě se během lovu může stát, že k nám zavítá. Na podzim, když se začne ochlazovat, však s chutí vyhledá lidská obydlí, kde bude moci v teple přečkat zimu. Tolik teorie. Z praxe však mohu říct, že do domu zalézá bez ohledu na roční období, i když na podzim je to pochopitelně ve větší míře. Žijeme na venkově, za domem máme svah, ve kterém máme malé kamenné nebo cihlové zídky a pokud nadzvednu pár kamenů nebo cihliček, netrvá dlouho a na nějaké šestiočko narazím. Bohužel, nezdržují se jenom na svahu, ale lezou pravidelně i do domu, kde je potkávám nejčastěji ve večerních až nočních hodinách, kdy začíná jejich aktivita.
Šestiočka ryšavá
Šestiočka ryšavá, jak už její název napovídá, má rezavohnědé zbarvení, přičemž hlavohruď je výrazně tmavší a zadeček naopak světlejší. Celé tělo působí holým a lesklým dojmem. Chelicery jsou výrazné a šestiočka ryšavá je jedním z mála tuzemských pavouků, který dokáže prokousnout lidskou kůži. Někteří lidé její kousnutí přirovnávají k bodnutí vosou, ale naštěstí pro nás není šestiočka agresivní a ke kousnutí dochází jen málokdy. Jed jako takový pro nás není nebezpečný, pro alergiky však být samozřejmě může. Když už kousne, je to obvykle proto, že ji nechtěně sevřeme či přimáčkneme.
Velikostně patří ke středně velkým pavoukům, pokud budeme opět porovnávat pavouky žijící u nás. Ve světovém měřítku by se jednalo o malého pavouka. Její tělo může měřit i něco málo přes centimetr a k tomu má delší světle rezavé končetiny. Takový pěkně narostlý pokoutník však bude mnohem větší než ona.
Šestiočka si nestaví standardní pavučiny jako jiní pavouci. Když však během dne odpočívá někde ve škvíře mezi kameny, vytvoří si z hedvábného vlákna ochranný kryt. Když nadzvedneme kameny nebo třeba spadlou kůru stromu, pod kterou se šestiočka schovává, můžeme tam vidět bílý povlak, pod kterým je schovaná. V podvečer nebo v noci opouští svoji hedvábnou skrýš a vydává se na lov.
Její potravou je obvykle hmyz, který aktivně loví. Kořistí se však může stát i jiný pavouk, který bude menší nebo maximálně stejné velikosti jako je ona sama. Když se tedy objeví u nás doma, může nám prokázat službu a zbavit nás jiných breberek.
Šestiočka ryšavá
Článek byl sepsán na základě informací z následujících zdrojů:
http://www.naturabohemica.cz/harpactea-rubicunda/
https://www.idnes.cz/hobby/mazlicci/kousnuti-od-pavouka-zaprednice-jedovata.A140825_143708_hobby-mazlicci_mce
https://en.wikipedia.org/wiki/Harpactea
kniha Pavouci České republiky, Academia 2015, A. Kůrka a kol.
