Článek
Aboriginci neboli Austrálci jsou původní obyvatelé australského kontinentu. Nikdo nepochyboval o tom, že se jedná o starobylý národ, ale rozsáhlá studie jejich genomu prokázala, že se jedná dokonce o nejstarší civilizaci světa, jejíž počátky sahají minimálně 50 tisíc let zpátky do historie (další výzkumy naznačují 60-80 tisíc let).
Od migrace přes izolovanost až do dnešních dnů
Vědci uvádějí, že zhruba před 72 tisíci let došlo k migraci původních lidí z Afriky. Tito lidé osídlili řadu nových míst a většina dnešních mimoafrických lidí má předky právě v těchto migrujících populacích.
Jedna ze skupin se dostala na prehistorický kontinent zvaný Sahul. Rozkládal se v Tichém oceánu a byl předchůdcem dnešní Austrálie, Papuy Nové Guinei, Tasmánie a Aruských ostrovů. Pevninské mosty byly postupně zaplavovány zvedající se hladinou vod, ke které docházelo vlivem zvedající se celosvětové teploty po poslední době ledové. Populace, které již kolonizovaly Sahul, tak byly odříznuty a postupně docházelo i k oddělení pevninské Austrálie od ostatních dnešních ostrovů.
Fascinující je však skutečnost, že i populace, která uvízla na pevninské Austrálii, se rozdělila a lidé z jihovýchodní části jsou geneticky odlišní od lidí ze severovýchodní části. Dokonce víc než o kolik se liší původní obyvatelé Ameriky od kmenů ze Sibiře (předpokládá se, že původní Američané přišli právě přes Sibiř).
Aby však nebylo zvláštností málo, jazyk Aboriginců je starý zhruba 4 000 let, což je v těžkém rozporu se stářím této populace. Částečně by se to dalo vysvětlit následnými migracemi v rámci kontinentu, ale z hlediska genetiky je to tajemstvím.
Při sekvenování DNA vědci dokonce zjistili, že zhruba 4 % genomu Aboriginců patří dosud neznámým hominidům, se kterými se pravděpodobně křížili.
Dnes tvoří Austrálci něco přes 3 % australské populace. V první třetině 20. století jich žilo kolem 70 tisíc, dnes je to více jak 400 tisíc. Nárůst populace je však asi to jediné pozitivní, co Aborigince v poslední době potkalo.
Kultura Austrálců je pestrá, některé zvyky sahají snad až do dob kamenné
Jak již bylo výše napsáno, jazyk Austrálců je mnohem mladší než kořeny jejich populace. Dokonce není možné mluvit ani o jednom konkrétním jazyku, neboť jednotlivé komunity Austrálců, někdy též nesprávně nazývané kmeny, měly svůj vlastní jazyk. V průběhu let bylo používáno více jak 140 různých jazyků a jejich dialektů, přičemž i v dnešní době je zhruba ještě dvacítka těchto jazyků stále živá a používaná.
Dnes se většina Austrálců hlásí ke křesťanství. Zhruba čtvrtina se nehlásí k žádnému náboženství a jen mizivá 2 % se hlásí k původnímu aboriginskému náboženství. Toto původní náboženství je také založeno podobně jako mnohá jiná na víře v jednoho nebo více božstev, přičemž každá subpopulace má svá vlastní božstva. Austrálci věří, že řada přírodních prvků je výsledkem božské aktivity, případně ztělesňují-reprezentují samotného Boha.
Podle legend a vyprávění, která si Austrálci předávají z generace na generaci, byla počátkem všeho doba, kdy přišla z nebes, vody a země nadpřirozená stvoření. Jak se pohybovala zemí, dala vzniknout krajině, skalám, řekám a jejich zákrutám a ve všem zanechala svoji jedinečnou esenci. Krajina je tak pro Austrálce posvátná a jejich sepětí se zemí je nesmírně silné.
Zajímavostí je, že Austrálci, vyznávající toto své původní náboženství, věří, že duše všech bytostí - lidí, zvířat i rostlin - existují ještě předtím, než dojde ke zhmotnění fyzického těla. A zároveň tyto duše vědí, že dojde k jejich zhmotnění, jen nevědí, kdy přesně se tak stane.
Původní Austrálci chodili nazí a zakrývání alespoň některých partií u nich nebylo přítomné. V dnešní době se však zahalují stejně jako zbytek australské společnosti, jen v odlehlých komunitách můžeme narazit na dodržování dřívějšího zvyku.
Nejvýraznějším kulturním projevem jsou malby starých Austrálců, které můžeme najít ve skalách a skalních systémech. Datují se i tisíce let zpátky, byť některé malby byly v průběhu časů obnovovány, aby byly stále viditelné. Nejznámější jsou malby v Arnhemské zemi (největší rezervace Austrálců) a u Uluru (Ayersova skála). Většinou zobrazují jejich předky při lovu a při každodenních aktivitách. Původní Austrálci byli zvyklí na tvrdý život v australských pouštích a žili převážně kočovným životem, jen velmi málo jich žilo usedleji.
Ke ztvárnění svých fantazií používají převážně čtyři základní barvy, kterými vyjadřují emoce. Černá barva je podobně jako v naší kultuře symbolem smrti a pomsty. Bílá barva je však na rozdíl od naší kultury symbolem bolesti a starostí. Žlutá značí hněv a agresi a červená je pak zase podobná našemu významu a značí lásku a radost.
Hudba je provozována pomocí typického australského hudebního nástroje zvaného didgeridoo. Samotný název pochází pravděpodobně z irského jazyka, v překladu znamená „černý trubač“. Samotní Austrálci tento nástroj nazývají různými názvy podle toho, z jaké populace jsou.
Jedná se o dechový nástroj, který je tradičně vyráběn z dutého kmene eukalyptu. Tento kmen byl nejdřív prožrán termity, posléze vyčištěn od zbytků dřeně a pak se ze včelího vosku vytvoří na užší straně náústek. Vibrováním rtů a dechem pak dochází k hlubokému vibrujícímu tónu, který je ale harmonický a na poslech příjemný. Nástroj používají při svých rituálech a iniciačních obřadech, kdy se z chlapců stávají muži a z dívek ženy. Zvuk nástroje též imituje hlasy duchů.
Tradiční potravou Austrálců byli (a u vzdálenějších populací jsou dodnes) klokani, ještěrky, krokodýli, brouci, jejich larvy a červi. Jako nádobí používají kůru stromů. K lovu používají mj. bumerangy, které jsou typickým australským nástrojem. Existuje jich několik druhů, přičemž ne každý typ se vrací. Některé byly uzpůsobeny k vzájemným bojům, jiné k lovu.
Iniciační rituály - nebezpečný krok do dospělosti
Iniciační rituály jsou v mnoha kulturách poměrně nebezpečné a nejinak je tomu i u Austrálců.
Přechod do dospělosti už není udržován ve všech komunitách, ale zejména u těch odříznutějších se však praktikuje dodnes.
K obřadu se přistupuje ve chvíli, kdy dochází k prvním náznakům nastupující puberty. Mladým chlapcům jsou na trupu a na hýždích vyryty od stařešinů jizvy, které se následně vysypou ještě pískem, který zajistí, že rány zůstanou široké a hlavně viditelné.
Kromě zjizvení jsou součástí obřadu i rituální tance. Následně se přistupuje k obřízce, a co víc, dochází i k naříznutí spodní části penisu po celé jeho délce. Podle jejich zvyklostí je to proto, aby byl lehčí a krásnější. Penis rozřízne stařešina obvykle kamenným nožem.
Podobně jako tomu je u jiných zjizvovacích a obřezávacích rituálů, nejen u Austrálců, i tady je vysoké riziko infekce, otravy a možného úmrtí. O bolesti nebo riziku ztráty orgánu ani nemluvě. Teprve po tomto rituálu je chlapec přijat mezi dospělé muže. Pokud by iniciační obřad nepodstoupil, nebyl by komunitou přijat a pravděpodobně by nemohl ani pojmout žádnou ženu za manželku.
Ne ve všech komunitách však dochází k tomuto nebezpečnému „zasvěcení“ mezi muže. Některé populace dávají přednost jiným obřadům, kdy chlapec musí třeba půl roku strávit sám v divočině a postarat se o sebe, což je ale samozřejmě také poměrně dost nebezpečné. V jiných populacích byl obřad zahrnující obřízku a zjizvení „zjednodušen“ a na znamení vstupu do dospělosti je chlapci useknut malíček nebo vytržen zub.
U dívek je rituál o něco méně drastický, nicméně z našeho pohledu rozhodně ne příjemný. U mladých děvčat dochází k zjizvení jenom na hýždích, trup zůstává ušetřen. Následně musí dívka podstoupit sexuální styk s několika členy komunity a až poté je považována za dospělou a může si vybrat svého muže.
Zajímavostí je, že velká řada komunit neměla tušení o tom, že pohlavní styk má spojitost s oplodněním ženy a následným porodem. Podle jejich představ je žena oplodněna duchem, který do ní vstoupí. Muž však nebyl připraven o svoji důležitost - podle nich při souloži ženu svým penisem „otevíral“ a ona tak byla připravena ke snazšímu průchodu ducha.
Tím, že nespojovali pohlavní styk s početím, tak neřešili ani žádné způsoby antikoncepce a sexuálním aktivitám se oddávali z pouhé radosti a potěšení. Aboriginské ženy tak byly po většinu svého plodného období těhotné a nebylo výjimkou, že žena měla až 18 dětí.
Bezpráví spáchané na Austrálcích zanechalo hluboké rány, které se dodnes nezahojily
Dalo by se říct, že Austrálci měli štěstí, když dokázali přežít nějakých 70-80 tisíc let a stát se tak nejstarší dosud žijící kulturou na světě. V případě jejich národa se však o štěstí moc mluvit nedá.
V 18. století objevil Austrálii a přilehlé ostrovy kapitán James Cook, britský mořeplavec žijící v letech 1728-1779). Austrálii prohlásil za „zemi nikoho“ a tak si ji mohl nárokovat ten, kdo ji objevil.
Během následné kolonizace Austrálie zemřelo přes čtvrt milionu původních Austrálců. Rozšířily se infekční nemoci jako např. neštovice, spalničky a tuberkulóza, vůči kterým nebyli původní obyvatelé imunní a nemoci je tak kosily ve velkém.
Aby toho nebylo málo, noví obyvatelé nepovažovali Austrálce za jim rovnocenné bytosti a v podstatě ani za plnohodnotné lidi. Rasismus byl rozšířený a noví osadníci měli povoleno střílet Austrálce, kteří se vzepřeli kolonizátorům.
Kromě „vraždění“ původních obyvatel docházelo následně i k odebírání jejich dětí a výchově v nových náhradních rodinách. Tyto snahy o převýchovu pokračovaly až do poslední třetiny 20. století a těmto dětem se přezdívá „ukradená generace“.
Austrálci byli segregováni a vysídlováni do rezervací, což pro ně bylo vzhledem k jejich spojení s přírodou a svými předky velmi těžké.
Sociální vyloučení přetrvává dodnes. Odlišné podmínky života mezi původními Austrálci a Australany jsou znatelné ve všech aspektech života. Austrálci jsou výrazně chudší, méně vzdělaní, nezaměstnaní, mají vyšší kriminalitu, podléhají alkoholismu, dožívají se výrazně nižšího věku. Kromě alkoholismu řada jedinců čichá benzín, což vedlo k tomu, že v blízkosti jejich rezervací je používán speciální benzín, který není aromatický.
Jejich národ byl zdecimován, v období kolonizace silně traumatizován a dodnes není vztah mezi Austrálci a Australany vyjasněný a rány zahojené. Dnešní generace vyrůstala v náhradních rodinách, obvykle s absencí láskyplného vztahu. To se promítá do jejich současného života, do kterého se promítá veškeré příkoří, i předchozích generací. Oproti tomu současná generace Australanů zase zná Aborigince především jako lidi, kteří nejsou příliš vzdělaní, podléhají vysoké kriminalitě, alkoholu, drogám… Příkop, který se vytvořil, nelze jen tak překlenout. A to vše se na populaci Austrálců i nadále podepisuje.
Teprve v roce 2008 se Kevin Rudd, australský premiér, oficiálně omluvil Austrálcům za zákony a politiku dob minulých, které jim způsobily tolik bolesti a ztrát.
V roce 2013 schválil australský parlament dodatek k ústavě, který označuje Austrálce jako původní obyvatelstvo.
26. ledna, kdy se slaví Den Austrálie (26.1.1788 poprvé dorazil Cook s první flotilou) slaví Austrálci Den truchlení. I to ukazuje, jak bolestný je pro Austrálce den, který znamenal počátek jejich utrpení.
V roce 2023 Australané hlasovali o změně ústavy, ve které do té doby nebyla ani zmínka o původních obyvatelích. Bohužel, zhruba 60 % hlasujících (referenda se zúčastnilo na 17 milionů voličů) odmítlo změnit ústavu tak, aby reflektovala přítomnost původních obyvatel. Zároveň tak došlo i k zamítnutí vzniku aboriginského poradního sboru, který se měl účastnit jednání, která by souvisela s jejich národem. Krok, který mohl být prvním mostem k překonání hluboké propasti, tak nebyl vykonán.
Ke zlepšení vzájemných vztahů a sociální situace Austrálců by mohlo vést lepší vzdělání. Je však otázkou, zda jim bude dopřáno a dojde k rychlejšímu porozumění mezi Austrálci a Australany, nebo zda dříve tyto původní obyvatele zlikvidují „neřesti moderní společnosti“ - alkohol, drogy, tabák.
Anketa
https://epochaplus.cz/prokazano-aboriginci-jsou-nejstarsi-civilizaci-na-svete/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Sahul
https://cs.wikipedia.org/wiki/Aborid%C5%BEinsk%C3%A9_n%C3%A1bo%C5%BEenstv%C3%AD
https://cs.wikipedia.org/wiki/Didgeridoo
https://www.dotyk.cz/magazin/ritualy-dospelosti-aboridzinci-australie-30000911.html
https://cs.wikipedia.org/wiki/Bumerang
https://www.go2australia.cz/australie/australci
https://cs.wikipedia.org/wiki/Austr%C3%A1lci
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/aboridzinci-jsou-puvodni-obyvatele-australie-uznal-poprve-parlament.A130213_152316_zahranicni_ipl
https://www.iir.cz/australsti-aboriginci-stale-cekaji-na-plne-uznani-vetsinove-vrejnosti
https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/pedf/js13/australie/web/pages/14-puvodni_obyvatelstvo.html
https://www.irozhlas.cz/komentare/australie-aboriginci-referendum-ustava_2310211630_pj
https://www.nespechej.cz/clanky/aboriginci-neznaji-oplodneni-20230610-1674.html
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/obrazem-jak-ziji-aboriginci-na-severu-australie.A141212_134343_zahranicni_ert/foto/ERT57dbe4_93PXP06_AUSTRALIA_ABORIGINES_WIDERIM.JPG
https://plus.rozhlas.cz/aboriginci-zili-v-australii-o-dvacet-tisic-let-drive-nez-se-dosud-soudilo-6514095
