Článek
Píše se únor 1988. V pražské porodnici se narodí holčička, která dostane jméno Jana. Nikdo tehdy neřeší, že by ji jednou čekal úplně jiný svět – vždyť vyrůstá v Československu, ve městě uprostřed Evropy, obklopená všedními věcmi. Škola, paneláky, kamarádi na hřišti. Prostě běžné dětství.
O jejím raném životě toho není moc známo. Sama se nikdy nerozpovídala, nepsala memoáry a do médií nevystupuje. O to víc dnes její příběh působí nečekaně – z obyčejné pražské holky se stala členka jedné z nejstarších monarchií jihovýchodní Asie.
Nur Diana Petra Abdullah
Seznámení, které obrátilo její život naruby
V dospělosti se její život stočil směrem, který by málokoho napadl. Seznámila se s malajsijským princem, Muhammadem V. Ten v té době patřil k nejvýraznějším mužům v celé zemi – dědic kelantanského trůnu, vychovaný k tomu, aby jednou vládl nejen svému státu, ale možná i celé federaci.
Jak přesně se potkali, není úplně jasné. Žádné bulvární historky, žádné rozhovory. Jen víme, že mezi nimi vznikl vztah, který postupně vyústil ve svatbu. Než k ní ale došlo, Jana se rozhodla pro zásadní krok – konvertovala k islámu. Přijala nové jméno Nur Diana Petra Abdullah. Nebyl to jen formální akt, ale proměna, která znamenala začátek úplně jiné cesty.
Královská svatba
30. října 2010 se v Malajsii konala svatba, která změnila její život. Žádná záře reflektorů jako v Evropě nebo Americe. Šlo o tradiční obřad, respektující malajské zvyklosti. Pro českou rodinu a známé to muselo být skoro neuvěřitelné – jejich Jana se stala manželkou vládce dalekého Kelantanu, o němž většina našinců nejspíš ani neslyšela.
Pro ni to ale znamenalo víc než nový titul. Vstoupila do světa, kde je všechno jiné – jazyk, náboženství, kultura i každodenní život. A také svět, kde se od manželky panovníka čeká, že bude vzorem.
Kelantan, nový domov
Aby bylo jasné, co vlastně znamená stát se sultánkou, stojí za to říct pár slov o samotném Kelantanu. Tenhle stát leží na severovýchodě Malajsie, u hranic s Thajskem. Není to Kuala Lumpur s mrakodrapy a moderním životním stylem. Kelantan si uchoval silné tradice, je hodně konzervativní, nábožensky založený a hrdý na své kulturní dědictví.
Sultán tady není jen figurkou. Má vliv, jeho slovo má váhu a lidé se na něj dívají jako na strážce hodnot a víry. Být sultánkou tedy neznamená jen stát u manžela, ale i přijmout roli první dámy, která zastupuje ženy celého státu.
Titul, na který čekala dvanáct let
Ačkoli byla od roku 2010 jeho manželkou, oficiální titul „Sultánka Kelantahu“ získala až 2. srpna 2022. Sám Muhammad V. tehdy oznámil, že jeho choť ponese titul sultánky.
Pro Evropana to může vypadat jako formalita. Jenže v Malajsii to má obrovský význam. Ne každá manželka vládce dostane tento titul. Je to uznání, že žena po boku panovníka má zastávat oficiální roli, reprezentovat stát a stát se součástí historie.
Veřejná vystoupení a charita
Krátce po vyhlášení se začala objevovat na veřejnosti. V září 2022 přijala v paláci Kubang Kerian delegaci královských gard. Od té doby se účastní různých ceremonií a postupně přebírá i patronát nad místními organizacemi.
Zajímá se o ženské spolky a vzdělávání. Je patronkou Kelantan Women’s Institute i Girl Guides Association of Kelantan, což je obdoba dívčího skautingu. Tyto aktivity nejsou jen symbolické – v zemi, kde se společnost rychle mění, má její podpora velkou váhu.
Mezi dvěma světy
Její příběh je zajímavý hlavně proto, že stojí na hranici dvou odlišných kultur. V Praze vyrůstala v prostředí, kde je život spíš sekulární, víra hraje malou roli a ženy mají velkou volnost. V Kelantanu je islám přítomný v každodenním životě, tradice jsou silné a společenské role jasně rozdělené.
Přijít do takového prostředí jako Evropanka není nic snadného. Musela se naučit nový jazyk, osvojit si dvorský protokol, přijmout jiný životní rytmus. Zároveň ale právě tím ukazuje, že i velké rozdíly se dají překlenout.
Jak ji vidí doma a jak v Malajsii
V Česku se o ní občas píše jako o „české sultánce“. Lidé to berou spíš jako exotickou zajímavost – příběh, který připomíná pohádku o Popelce, jen se odehrává v malajském paláci. Pro Čechy je fascinující už jen to, že někdo z Prahy skončil na trůnu tak vzdálené země.
V Malajsii je vnímána především jako součást královské rodiny. Přijetím islámu a nového jména ukázala, že bere svůj nový život vážně. Postupně si získala respekt a dnes ji lidé berou jako svou sultánku, nikoli jako cizinku.
Symbol otevřenosti i tradice
Příběh Nur Diany Petry Abdullah má dvě tváře. Na jedné straně je symbolem otevřenosti – ukazuje, že i někdo z Evropy může najít své místo v tak tradiční společnosti. Na druhé straně zároveň zosobňuje kontinuitu – protože přijetím místních zvyků a povinností pomáhá udržovat dlouhou tradici kelantanské monarchie.
Pro ženy v Malajsii je inspirací, protože stojí po boku panovníka a aktivně se podílí na charitativních projektech. Pro Čechy je zase důkazem, že životní cesty mohou vést nečekanými směry.
Když se v roce 1988 narodila v pražské porodnici, nikdo by neuvěřil, že jednou bude stát vedle malajsijského sultána. Dnes, jako Sultanah Nur Diana Petra Abdullah, zastává oficiální roli první dámy Kelantanu, účastní se ceremonií a podporuje dobročinné organizace.
Její příběh je důkazem, že i obyčejný začátek může vést k neobyčejnému konci. A že realita někdy připomíná pohádku – jen místo kouzel a čar rozhodují odvaha, odhodlání a schopnost přijmout jiný svět jako svůj vlastní.
Článek byl sepsán na základě informací z následujících zdrojů:
https://www.denik.cz/spolecnost/jana-jakoubkova-nur-diana-petra-abdullah.html
https://www.lp-life.cz/pribeh-ceske-sultanky-zeny-bez-minulosti-jednou-bude-kralovnou-malajsie
https://www.dotyk.cz/magazin/jana-jakoubkova-sultan-muhammad-v/
https://zeny.iprima.cz/malajska-sultanka-je-ceskou-jana-se-stala-muslimkou-o-muze-se-delila-s-druhou-manzelkou-411555
https://www.thevibes.com/articles/news/67394/sultan-muhammad-v-crowns-che-puan-nur-diana-petra-abdullah-sultanah-of-kelantan
