Tajemná Enya - nejúspěšnější irská hudebnice si střeží soukromí. Možná ale chystá novou desku

Každý ji zná pod uměleckým jménem Enya. Narodila se však jako Eithne Pádraigin Ní Bhraonáin, což drtivá většina z nás nedokáže ani vyslovit. V poangličtělé verzi vypadá její jméno jako Enya Patricia Brennan.

Mládí a počátky hudební kariéry

Narodila se na jaře 1961 v Gweedore, hrabství Donegal v Irsku. Hudba ji provázela už od počátku, protože její rodiče k ní měli velmi blízko. Tatínek Leo vystupoval v kapele Slieve Foy Show a její maminka Máire byla členkou taneční skupiny a později byla i učitelkou hudby a ředitelkou sboru. Ani prarodičům nebyla hudba nebo alespoň kultura celkově neznámá. Dědeček z otcovy strany byl pianista a babička hrála na bicí.

Rodina byla velká, Enya měla osm dalších sourozenců, z nichž i mnozí další si našli cestu do světa hudby. Enya však vystupovala už od svých tří let. Právě v tomto věku se zúčastnila pěvecké soutěže na hudebním festivalu Feis Ceoil. Se svými sourozenci začala zpívat v kostelním sboru a ve čtyřech letech začala hrát na klavír. S odstupem let vzpomíná, jak po škole musela cestovat do vedlejšího městečka, kde se učila hře na klavír a po výuce se zase musela připravovat do školy. Zatímco její sourozenci měli víc času na dětské hry, ona se učila a trénovala, protože bez tréninku by jen stěží mohla dosáhnout významnějšího úspěchu.

V jedenácti letech pak byla poslána do klášterní školy v Milfordu, kde vylepšovala svoji hru na klavír a kromě ní se učila dalším dovednostem. Poznala klasickou hudbu, umění, malbu akvarelem, ale také se učila latinsky. Školní léta trvala dlouhých šest let, šest let, která strávila bez rodiny. Pro dítě je to poměrně tvrdé, ale jak dnes sama říká, pro její vztah k hudbě to mělo obrovský přínos. Po internátní škole pak strávila ještě rok studiem klasické hudby na vysoké škole.

V roce 1970 založilo několik členů rodinnou folkovou kapelu Clannad, která se věnovala keltské hudbě. Enya nepatřila mezi zakládající členy, ale přidala se až po 10 letech, když už bylo jasné, že nebude pokračovat ve studiu na vysoké škole. Do kapely ji pozval manažer Clannadu Nicky Ryan, který chtěl rozšířit repertoár hudebních nástrojů o klávesy a také o zpěv dalšího zpěváka. Její členství však bylo takové napůl. Enya byla značně nezávislého ducha, čehož si byl vědom i manažer Ryan, ale členství, byť nemělo dlouhého trvání, bylo pro její další rozvoj přínosné a stejně tak bylo přínosem i pro samotný Clannad. Enya zazářila na jejich šestém albu Crann Úll a podílela se i na albu Fuaim.

Vlastní sólová dráha, vytvoření tria Eithne-Nicky-Roma

Po dvou letech se od rodinné kapely zase odloučila a vydala se na vlastní sólovou dráhu. Nechtěla být jen jednou ze skupiny a znít někde v pozadí, chtěla se sama prosadit a moci tvořit. Zhruba ve stejné době zmítaly Clannadem i menší spory, pravděpodobně kvůli nadměrnému pití některých členů. Ve výsledku se po skončení evropského turné se skupinou rozešli i Nicky a Roma, protože představy o další směřování byly rozdílné. Nicky Enye navrhnul, že může jít s nimi na předměstí Artane v Dublinu, kde žili, a zkusit vzájemnou spolupráci. A Enya souhlasila.

Sama neměla o svém směřování příliš jasnou vizi. V tom jí Nicky s Romou pomohli nejvíce. V jejich domě, kde měli studio - v té době šlo jen o větší místnost - se mohla Enya v klidu rozmyslet, jak chce pokračovat. Oba dva ji vedli k tomu, aby si ujasnila, v jakém typu hudby by se chtěla realizovat. Enya se pod jejich vedením posunula k tomu, že si začala skládat vlastní hudbu. Když její skladby slyšela Roma, okamžitě si během jejich přehrávání představila i děj, který by taková hudba mohla doprovázet a napadlo ji, že by se takové skladby mohly uchytit u filmu. Rozeslala kazety s nahrávkami a zanedlouho se ozval producent David Puttnam, který Enyu požádal, aby složila hudbu k jeho filmu Žabí princ. Na soundtracku byla Enya poprvé označena jako „Enya“ a ne jako „Eithne“.

Její další hudebně-filmovou prací byl soundtrack k BBC sérii The Celts. Hudbu zároveň vydala jako samostatné album. I když byl soundtrack povedený, úspěch zatím nebyl kdovíjaký. Enya mezitím hudebně spolupracovala i s jinými hudebníky a poskytovala hodiny klavíru, aby finančně podpořila jejich tvůrčí trojici Nicky-Roma-Enya a mohli postupně vybudovat kvalitnější hudební studio, které nazvali Aigle Studio. Stali se jeho rovnými majiteli, každý vlastnil třetinu. Studio pronajímali i jiným tvůrcům, aby co nejdříve získali vynaložené náklady zpět. Společně tak vytvořili obchodně-tvůrčí trio, ve kterém spolupracují dodnes. Nicky je producentem, Roma píše texty a Enya skládá a zpívá.

Smlouvu s Warner Music získala náhodou. Na předávání cen IRMA v Dublinu se potkala s předsedou Warner Music UK Robem Dickinsem, který byl fandou Clannadu a poté i jí samotné. Po letech to okomentoval slovy, že někdy podepisuje smlouvu, aby vydělal peníze, ale v tomto případě ji podepsal proto, aby se mohla vytvořit hudba, která by jinak nemusela vzniknout. Enya tak získala smlouvu, která jí zajišťovala téměř naprostou svobodu a nezávislost a také nemusela řešit tlak ze strany vydavatelství na dokončení alb.

Vlastní alba měla úspěch, a to i bez koncertování

O rok později vydala Enya album Watermark se singlem Orinoco Flow. Singl se stal v Británii hitem č.1 a celé album se zařadilo na 5. místo. Album však celosvětově vylétlo doslova raketově a prodaly se miliony kopií. Rok strávila cestováním po světě, aby jej propagovala, což byl pro ni neskutečný výkon, protože je poměrně plaché a introvertní povahy.

Pak se na čas odmlčela, aby v roce 1991 přišla s novým albem Shepherd Moons a hity jako Carribean Blue nebo Book of Days. Po celém světě se opět prodaly miliony kopií a Enya získala svoji první cenu Grammy v kategorii Nejlepší album New Age. I když se v kategorii New Age umisťovala i s dalšími alby, sama říká, že její hudba je prostě její a nejde o žánr New Age. To podporuje i Nicky Ryan, který tam příliš podoby neshledává a oba jsou názoru, že do New Age se v té době zařazovalo všechno, co tehdejší kritici a recenzenti neuměli zařadit jinam. Podobně jako u předchozího alba, i u tohoto strávila čas cestováním po světě a jeho propagací. Brzy však začala pracovat na svém dalším albu nazvaném The Memory of Trees. I toto album bylo oceněné Grammy a ve Velké Británii stanulo na 5. místě v žebříčku.

V následujících letech vydala kompilace toho nejlepšího ze své tvorby a přidala k tomu dvě nové skladby. Všichni se však těšili na její nové album, které netrpělivě vyhlíželi. To přišlo pět let po The Memory of Trees, v roce 2000. Páté album zvané A Day without Rain vyhrálo v roce 2002 cenu za nejlepší album New Age a s 15 miliony prodaných kusů se stalo jejím nejprodávanějším albem. Píseň Only Time se stala celosvětovou známou i kvůli tragédii ve Spojených státech. Během zpravodajství o útocích na WTC v New Yorku byla přehrávána právě tato její skladba. Byl vydán remix a výtěžek šel Mezinárodní asociaci hasičů.

V roce 2001 se podílela na soundtracku k sérii Pána prstenů. Šlo o neobvyklý krok pro obě zúčastněné strany. Enya už předtím odmítla nabídku ke spolupráci na soundtracku k filmu Titanic, protože by se musela přizpůsobit požadavkům a nejednalo by se o její jedinečné dílo. U Pána prstenů však nakonec souhlasila. I pro skladatele Howarda Shorea to byl neobvyklý krok, že do své tvorby zahrnul skladby jiného umělce. Enya nakonec přispěla skladbami Aníron, k níž text složila Roma a byl zpíván v tolkienovském fiktivním jazyce elfů, a May It Be, který později vydala jako singl a vynesl jí nominaci na OScara. Když v březnu 2002 zazpívala tuto píseň živě s orchestrem na předávání cen Akademie, označila tento okamžik jako vrchol své kariéry.

Na podzim 2003 začala pracovat na svém dalším albu zvaném Amarantine. To přineslo zajímavou novinku. Píseň Water Shows the Hidden Heart je zazpívaná v jazyce, který vytvořila textařka Roma. I když zkoušeli píseň nazpívat v angličtině, latině i irštině, ani jeden jazyk nebyl to pravé, a tak se Roma rozhodla vytvořit nový jazyk Loxian, kterým mluví mimozemští loxianští lidé. V tomto jazyce pak Enya nazpívala i Less Than a Pearl a The River Sings, které jsou součástí stejného alba. Celkově bylo album jazykově velmi zajímavé, neboť na něm lze najít i píseň Sumiregusa zpívanou v japonštině. Ve Spojeném království obsadila s albem 8. příčku, ale například ve Spojených státech se prodalo „jen“ milion kusů, což byl výrazný propad oproti předchozím albům. Na druhou stranu, v této době už docházelo často ke kopírování alb a mnoho lidí si tak zajistilo její album, aniž by jej zakoupili.

Následně plánovala vydat vánoční album, ale postupem času jej zaměřila spíše na zimní tématiku jako takovou. Vyšlo na podzim roku 2008 a ve Spojeném království obsadilo 6. příčku, zatímco v USA 8. příčku. Album mělo obrovský úspěch. Od roku 2012 do roku 2015 pak vytvářela další album Dark Sky Island. V Británii se album dostalo na 4. příčku, ve Spojených státech obsadilo podobně jako předchozí příčku osmou.

Brzy to bude 10 let od tohoto posledního alba a fandové její tvorby netrpělivě vyhlížejí, kdy vyjde další. Enya se nikdy nenechala do ničeho tlačit a ani nepodniká koncertní turné, její živá vystoupení by se dala spočítat na prstech obou rukou, a tak fanouškům nezbývá nic jiného než doufat, že je potěší dalším albem. V červnu 2023 byla opětovně vydána limitovaná edice kompilací A Box of Dreams z roku 1997. Při této příležitosti Nicky Ryan potvrdil, že se pracuje na novém albu. Světlo světa spatřila i Enyina poznámka psaná v irštině:

„Beidh muid ag learnt le chéile gan mhoile“, která se dá přeložit jako „Brzy se znovu setkáme.“

Vzhledem k tomu, že od té chvíle uplynul už více jak rok, nové album by se dalo očekávat každou chvíli. Za svoji kariéru však už celosvětově prodala přes 70 milionů kusů.

Soukromí si bedlivě střeží

Kromě své tvorby je však Enya velmi tajemná. Jako introvertní člověk si nikdy nepotrpěla na záři světel a o zájem médií také příliš nestojí, raději si zachovává své soukromí. Jak jednou řekla, její alba by měla být prodávána kvůli hudbě jako takové a nikoliv proto, že se píše o ní a o jejím životě. Žije na hrádečku Manderley v Killiney, který před lety koupila a zrenovovala. Svůj čas dělí mezi svoji tvorbu a návštěvy rodinných příslušníků. Jak se nechala slyšet, několik vztahů sice měla, ale manželství a děti nikdy neplánovala, protože by se to nedalo sloučit s její tvorbou tak, jak by chtěla. Rozhodně však odmítá, že by žila smutný život v opuštěnosti. Naopak je spokojená, realizuje se v hudbě a ve zbývajícím čase se věnuje dětem svých sourozenců a také dcerám Ryanových, pro které je tetou díky dlouhé době, kterou s nimi strávila v Artane.

Sama sebe označuje za duchovně založeného člověka, ale rozlišuje mezi duchovnem a náboženstvím, které ji až tolik neoslovuje. Ráda chodí do kostela, ale až když tam nikdo není a může jenom sedět, vnímat atmosféru a v klidu přemýšlet. Má ráda díla Oscara Wildea a J.R.R. Tolkiena, ráda poslouchá skladby Rachmaninova, sleduje klasické černobílé filmy od Hitchcocka nebo dobová dramata.

Její oblíbenou kuchyní je italská, ale potrpí si i na francouzskou nebo indickou. Ráda i uvaří, ale kvůli svému perfekcionismu si potrpí na dokonalost a příprava pokrmu jí tak zabere celou věčnost a musí při ní být v kuchyni sama. Domácí mazlíčky nemá, i když mívala kočky. Pozemek jí však hlídají dva psi. Sama ven příliš nechodí, nákupy jí většinou obstarávají hospodyně. Enya se už několikrát stala terčem stalkerů a od psychicky nemocných lidí obdržela i řadu dopisů s výhrůžkami smrtí. Bere to jako těžkou daň za úspěch a jen těžko se s tím srovnává. Rozhodně je to další důvod, proč si tak střeží soukromí a na veřejnosti se moc neukazuje.

Článek byl sepsán na základě informací z následujících zdrojů:

https://www.enyaone.com/enya-biography.html

https://en.wikipedia.org/wiki/Enya

http://enya.sk/enya/biography/

https://www.irishstar.com/culture/entertainment/enyas-career-private-life-including-28526384

https://www.irishcentral.com/culture/entertainment/who-is-enya