Článek
Divoký západ a období jeho osídlování bylo tvrdou a těžkou dobou pro všechny, kdo zde hledali štěstí a nový začátek svého života. Snahy o přežití za jakoukoliv cenu, střety kultur a boje o území. Karavany pionýrů se vydávaly do míst, kam předtím noha bělocha ještě nikdy nevkročila, kde na ně často číhal hlad, nemoci, (ne)přátelští Indiány a velmi často i smrt. Občas se stávalo, že při těchto střetech byli někteří lidé zajati. Často se jednalo o ženy nebo děti, o dospělé muže spíše jen výjimečně. Unesení lidé zmizeli v komunitách původních obyvatel. Někteří tak drastickou změnu nezvládli a zemřeli, jiní se časem přizpůsobili a na svůj předchozí život zapomněli. A někteří tak žili nějakou dobu, načež se jim podařilo vrátit se zpět do světa bledých tváří. Jenže návrat často neznamenal úlevu, ale jen další boj. Boj s vlastním lidem, který je už vnímal jako cizince.
Příběh Cynthie Ann Parker je jedním z takových příběhů. Unesena byla již jako dítě v necelých devíti letech, ale u Komančů našla nový domov a rodinu. Porodila děti a ze syna se po letech stal jeden z nejznámějších komančských náčelníků - Quanah Parker. Jenže 24 let poté ji bílí lidé odvlekli zpět. Přišla o svoji rodinu a dostala se do společnosti, která už ji nebyla schopná a dost možná ani ochotná přijmout zpátky. Zůstala tak mezi dvěma světy. Osamělá, smutná, v depresi.
Zajímají Vás příběhy lidí, kteří žili u Indiánů? Na toto téma již bylo napsáno:
Cynthia Ann Parker
Cynthia Ann Parker (*28.9.1827, † 1870?)
Cynthia Ann se narodila v roce 1827 ve státe Illinois, kde několik let i vyrůstala. Ale když jí bylo necelých devět let, její dědeček John Parker, voják a hraničář, byl povolán do Texasu, aby se tam i se svou širokou rodinou usídlil a založil osadu, která bude dostatečně opevněná proti nájezdům Komančů. V té době ještě Texas nebyl dostatečně kolonizován bělošskými osadníky a leckdy probíhaly líté boje mezi původními obyvateli a novými příchozími. Po dlouhém jednání nakonec John Parker souhlasil a společně i s řadou dalších osadníků se všichni vydali do Texasu, kde založili osadu a pevnost zvanou Fort Parker.
Psal se květen roku 1836, když byla pevnost Fort Parker napadena několika stovkami válečníků z kmene Komančů a jejich spojenci Kiowy. John Parker měl za sebou sice množství bojových zkušeností s Indiány, ale odhodlanost a rychlost Komančů podcenil. Když bylo jasné, že se Indiánům nedokážou ubránit, pověřil několik mužů, aby z pevnosti vyvedli co nejvíce žen a dětí. Následně sám vedl výpad proti útočníkům, ale záhy se zase musel stáhnout do pevnosti. Tu však Indiáni velmi rychle dobyli, přičemž několik členů Parkerovy rodiny bylo zabito. Samotného Johna zajali živého, rituálně ho mučili a skalpovali, načež zemřel. Zbývající živé členy a další přeživší zajali. Mezi nimi byla i malá Cynthia Ann. A zatímco několik lidí v průběhu let propustili po zaplacení výkupného, Cynthia u nich zůstala.
Malou Cynthii adoptovala rodina samotného náčelníka Komančů a vyrůstala nikoliv jako zajatá otrokyně, ale jako plnoprávná členka kmene. Dostala nové jméno - Na´ura (v překladu Byla nalezena) - naučila se komančskému jazyku, učila se lovit, sbírat plody a byliny, ale účastnila se i tradičních obřadů. Postupně se tak stala jednou z nich, nejen vzhledově a dodržováním jejich zvyků, ale i duchem. Jejich identitu přijala za vlastní.
Když dospěla, provdala se za náčelníka Peta Nocona, statečného válečníka, s nímž přivedla na svět tři děti. Jendím z nich byl i později velmi známý Quanah Parker, který byl posledním svobodným náčelníkem Komančů, než byli definitivně poraženi a přesídleni do rezervací (článek o Quanahu Parkerovi můžete najít zde). Cynthia Ann tak byla mezi Komanči spokojená, našla zde svoji novou rodinu a stala se jednou z nich. Minulost mezi bělochy postupně vybledla a jejich svět ji nijak nelákal, naopak se jí zcela odcizil.
24 let. Tak dlouho žila spokojeně s Komanči a pravděpodobně by s nimi i zestárla a zemřela, kdyby nedošlo k tragédii. V roce 1860 byl komančský tábor u Pease River přepaden texaskými rangery pod vedením kapitána Lawrence S. Rosse. Mnoho Komančů bylo zabito a zbylí byli zajati. Mezi nimi i Cynthia Ann.
Svým věznitelům se bránila a pokoušela se i se svojí malou dcerkou Topsanou uprchnout. To se jí však nepovedlo a chytili ji. Zjistili, že jde o dávno pohřešovanou dívku z Fort Parker a s velkou slávou oznámili její nalezení a její návrat do civilizace jako velké vítězství. Pro samotnou Cynthii Ann však byl její návrat k bělochům spíše tragédií. Její rodina a život byl mezi Komanči.
Cynthia Ann byla po návratu do „civilizace“ umístěna ke svým příbuzným. Jejími zákonnými zástupci byli bratranec a sestřenice, později se opatrovníkem stal její bratr Silas junior. Když pak odešel do Konfederační armády, šla Cynthia žít ke své sestře Orleně Parker O´Quinnové. I přesto, že v podstatě žila se svojí původní rodinou, nebo alespoň s těmi, kteří přežili dávný masakr, necítila se dobře. Anglicky uměla jen velmi lámaně, oblečení bílých lidí jí přišlo divné, stejně tak jídla a společenská pravidla. Nebyla schopná se začlenit a kromě toho tesknila po svém muži a synech, kteří útok na tábor Komančů přežili. Jediné, co jí zůstalo a pro co mohla ještě žít, byla její dcerka Topsana.
Cynthia se stala velmi uzavřenou, trpěla depresemi a srdce jí svíral smutek, že už neuvidí svoji komančskou rodinu. Bohužel, netrvalo dlouho a její milovaná Topsana onemocněla chřipkou a zemřela na zápal plic. To byla pro Cynthii poslední rána. Téměř nejedla a nepila, neměla už důvod, pro co by tu mohla žít. O několik let později zemřela, podle svědectví příbuzných doslova „zemřela smutkem“. To, co bílí považovali za její záchranu, bylo pro Cynthii tragédií a předzvěstí smutného konce.
Náhrobek Cynthie Ann Parker
Článek byl sepsán na základě informací z následujících zdrojů:
https://www.legendsofamerica.com/na-cynthiaparker/
https://www.frontiertimesmagazine.com/blog/white-squaw-of-the-comanches-tragic-tale-of-cynthia-ann-parker
https://www.tshaonline.org/handbook/entries/parker-cynthia-ann
https://ranchingheritage.org/cynthia-ann-parker-true-story/
https://www.humanitiestexas.org/programs/tx-originals/list/cynthia-ann-parker
https://en.wikipedia.org/wiki/John_Parker_(pioneer)
https://www.star-telegram.com/news/local/fort-worth/article287702055.html
