Článek
Kdysi jsem si koupil pěkný malý vřes v květináčku a chtěl jej pěstovat celoročně doma. Bohužel, rostlinka mi dlouho nevydržela a já na ni na dlouhou dobu zapomněl. Když jsme se z města přestěhovali na venkov a začali s úpravou přilehlé zahrady, znovu jsem si na tyto pěkné rostlinky v mnoha barevných kultivarech vzpomněl. A dal tomu druhou šanci. Dodnes nelituji a vřesy, vřesovce a dabécie přezdívané jako irský vřes patří mezi mé nejoblíbenější rostliny.
Pro mnoho lidí je to pokaždé vřes. Ale mezi vřesy a vřesovci jsou rozdíly a pokud je znáte, můžete si vytvořit zahradu, která vám pokvete od pozdního léta až do jara. Málokterá květina vám udělá takovou službu, když je vlastně období zimního útlumu.
Vřes obecný (Calluna vulgaris)
Vřes obecný seženete v zahradnictvích v nepřeberném množství barevných kultivarů. Pokud budete zvažovat jejich pořízení, pak právě touto dobou se začíná nabídka jednotlivých zahradnictví nebo hobby marketů rozšiřovat a je tedy ten správný čas si vybrat.
Přestože nabídka je široká, myslete na to, že velkou parádu dělá většina rostlin tehdy, pokud mají šanci vytvořit větší skupenství a nejedná se o mix typu každý pes jiná ves. Záleží tedy i na celkovém prostoru, který rostlinám můžete nabídnout. Já osobně tedy toto pravidlo porušuju, protože se mi líbí snad každý kultivar, ale nemám zase tolik prostoru, aby každý dostal tolik místa, že vytvoří velký souvislý porost jednoho typu. Několika vybraným nejkrásnějším kultivarům jsem však místo dopřál.
Když připravujete budoucí místo pro své vřesy, tzv. vřesoviště, měli byste pro ně primárně připravit vhodnou půdu. Ta by měla být kyselejšího charakteru, dobře propustná. Ideální je směs rašeliny, trochy písku a pokud máte k dispozici listovku nebo hrabanku (borovou), pak vmíchejte i tu. Jenom pozor na to - pokud by vás napadlo, že si půdu vylepšíte hrabankou z lesa, pak na to zapomeňte. Hrabanka je cenná a její odběr z lesa je nezákonný. Kromě toho byste narušili lesní ekosystém. Pokud tedy nemáte vlastní možnost listovky nebo hrabanky, pak můžete použít i trochu odleželého hnoje, ale nepřežeňte to s ním.
Nové rostlinky sázejte do připravené půdy s dostatečným rozestupem, ale zase jen tak daleko, aby měly šanci se později spojit a vytvořit souvislý porost. Tedy pokud je nechcete pěstovat jako solitéry. Vřesy mají rády polostín, proto pokud je to možné, vyberte místo, které bude po část dne vystaveno slunci a po část dne bude ve stínu. Zvládnou i celodenní slunce, ale může se stát, že během horkého léta to některý kousek nezvládne. My máme zahradu na jižní straně, kde pere celý den slunce. Přes léto musím vřesy dostatečně zalévat, protože jen tak zvládají nápor slunečních paprsků. Postupně mi ale ve vřesovišti vyrůstají borovičky a jiné jehličnany, které začínají vřesům vytvářet i trochu stínu. Kromě toho mám půdu posypanou i kůrou, která pomáhá udržovat půdu vlhkou i v horkých dnech.
Vřesy vytvářejí keříky, které mohou dorůst i 50 cm výšky, ale většinou jsou nižší, kolem 25-30 cm. Aby však byly neustále pěkné a bohaté, je dobré je jednou za rok zkrátit zhruba o třetinu. Po třech letech je vhodný i zmlazující řez, který je hlubší. Vřesy začínají kvést od konce léta, kdy naopak řada jiných květin už postupně dokvétá. Přeberou tak štafetu a zahradu znovu rozzáří. Některé jsou ozdobné květem, jiné zase spíše listem. Podle kultivaru dokážou kvést až do prosince. I po odkvětu jejich drobná kvítka zůstávají uschlá na větvičkách a mohou tak působit i nadále jako ozdoba. V kombinaci s trochou sněhové pokrývky to může vytvořit zajímavou zahradní dekoraci.
Když prostor mezi vřesy dozdobíte kameny, drobnějšími větvičkami a jinými přírodními „dekoracemi“, efekt bude perfektní. V takovém prostoru se pak daří nejen různému hmyzu, ale vřesoviště mají v oblibě např. i ještěrky. Kvetoucí vřesy kromě toho lákají i motýly a jiný opylující hmyz. Pro čmeláky nebo včely je to vítaný zdroj potravy v době, kdy se blíží konec sezóny. Květy vřesu se dají využít i v přírodní medicíně - odvar z nich působí protizánětlivě.
Nektar z květů ocení i motýli
Vřesovce (rod Erica)
Pro mnoho lidí je vřesovec synonymem pro vřes, ale ve skutečnosti tomu tak není. I vřesovce mají množství nejen kultivarů, ale i různých druhů. Některé z nich dorůstají bez problému i více jak 50 cm na výšku, několik rodů dorůstá dokonce i několik metrů.
Podobně jako vřesy mají rády kyselejší půdu bez obsahu vápníku, ale pozor, existují i rody, které naopak vápník vyžadují, je jich však velmi málo a běžně na ně v obchodech nenarazíte. Kromě velikosti a tvaru květů, které jsou trubkovité nebo džbánkovité, se liší dobou kvetení - obvykle začíná nakvétat během prosince a kvete do jara. Perfektně tak navazuje na dobu květu vřesů.
Mají rády slunečnou polohu, která zajistí, že budou bohatě kvést. Mohou být i v polostínu, horko těžko zvládnou plný stín a kvést v něm příliš nebudou. Zálivka by měla být střídmá a nejlepší je dešťová voda. Vřesovce sice nejsou náročné, ale extrémy jim neprospívají. Některé druhy vřesovců nejsou ani mrazu odolné - pokud jej tedy chcete pěstovat venku ve vřesovišti, pak si zjistěte, jak je na tom druh, který si chcete zakoupit.
Vřesovec Erica arborea dorůstající v keř
Irský vřes neboli dabécie kantabrijská (Daboecia cantabrica)
Irský vřes, přestože jméno budí dojem příbuznosti spíše s vřesem, je příbuzný vřesovců. Nejvýraznější rozdíl od vřesovců však tkví v květu - jeho květy jsou výrazně větší a mohou připomínat zvonečky. Po opylení pak odpadávají, zatímco u předchozích rostlin (vřesů a vřesovců) květy zůstávají na větévkách.
Byla vyšlechtěna řada barevných kultivarů. Narazit tak můžeme na bílokvěté dabécie, růžové nebo třeba fialové. Kvést začíná už v polovině léta a kvete až do září, nesmí však přeschnout. Dorůstá do výšky až 30 cm, takže výškově je podobný spíše vřesu.
Pokud na vřesovišti vhodně zkombinujete dabécie, vřesy a vřesovce, pak můžete vytvořit v podstatě celoročně kvetoucí koberec květin.
Dabécie ocení také slunečné umístění v kyselejší, dobře odvodněné půdě. Někdo dabécie využívá i v osázení skalek, ale je potřeba dbát na to, aby půda příliš neproschla.
Vřesoviště jako kousek přírody
I když bude vytvořené vřesoviště „umělým“ výtvorem, můžete stvořit krásnou zahradu, která bude pěkným kouskem přírody. Kromě kombinace výše zmíněných rostlin (vřesů, vřesovců a dabécií) je dobré vřesoviště „obohatit“ i o různé jehličnany, ale také můžete využít dalších rostlin, které milují kyselou půdu - radost udělají borůvkové keříky nebo brusinky, z nichž můžete sklidit i úrodu. Krásné jsou i libavky nebo zelené hebe. Začlenit můžete také azalky a rododendrony, hodí se však kvůli velikosti spíše k okraji vřesoviště.
Anketa
Článek byl sepsán na základě vlastních zkušeností a z informací z následujících zdrojů:
https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C5%99esovec
https://www.ireceptar.cz/zahrada/vresy-a-vresoviste-30001209.html
https://en.wikipedia.org/wiki/Calluna
https://abecedazahrady.dama.cz/clanek/jak-pestovat-vres-na-balkone-i-na-zahrade
