Článek
V České republice jen stěží najdeme někoho, kdo by o bratrech Nedvědech alespoň neslyšel. I když od dob jejich největší slávy uplynula už řádka let, jejich písničky jsou stále hrané a mnoha posluchači oblíbené, bez ohledu na jejich věk. Ve své době dokázali s lehkostí vyprodat strahovský stadion, což byl nevídaný úspěch. Radovali se z něj ale jen krátce, neboť Jan Nedvěd neunesl ohromnou slávu a brzy se se svým bratrem Františkem rozkmotřil na dlouhá léta. Smíření přišlo až na podzim jejich životů a František se z něj dlouho neradoval. Jaký byl život těchto dvou skvělých hudebníků a co dělá Jan Nedvěd dneska?
Rodina Nedvědů
Otec hrál v amatérské kapele, byl skautem a prošel koncentračním táborem. Kromě obou synů Františka a Jana měl ještě dceru Ludmilu, která byla starší než oba bratři.
Honza Nedvěd se narodil v září 1946, František se narodil téměř přesně o rok později v roce 1947. K hudbě se František dostal už jako malý pod vedením svého dědečka, který ho naučil základům hry na klavír. Kromě klavíru si postupně vyzkoušel i další hudební nástroje a v deseti letech přičichnul ke kytaře. V 17 letech se stal členem beatové kapely Five Dogs, kde se sešel i se svým bratrem Honzou. Zde se chopil hry na bicí. Přestože je hraní bavilo, prostředí, ve kterém se pohybovali nejvíce, nebylo tomuto stylu hudby příliš nakloněné a trendem tam byly spíše folkové a trampské písničky. Nakonec to bylo právě toto prostředí trampských osad, které oba Nedvědy zformovalo nejvíce. V osadě hrával a zpíval i jejich otec a tak se vydali v jeho šlépějích.
Éra Brontosaurů
Spolu se svým bratrem založil skupinu Toronto, ale název, který byl totožný s názvem osady u Sázavy, jedné z nejstarších českých osad u Luk pod Medníkem, neměl moc času se uchytit, protože ji zanedlouho přejmenovali na Brontosaury. Osada však měla pro bratry v jejich životě velký význam. Jejich rodiče tam po 2. světové válce postavili chatu a bratři tam trávili většinu času.
Nový název Brontosauři měl dva významy. Prvním se odkazovali na tehdejší ekologické Hnutí Brontosaurus, které zastřešovalo ochránce přírody. Druhý smysl byl metaforický a dělali si v podstatě legraci sami ze sebe a své poněkud větší velikosti či spíše mohutnosti, která mohla připomínat dinosaury z dob minulých.
Brontosauři si rychle vydobyli své místo na slunci. Jejich chytlavé melodie a snadné texty, které si každý rychle zapamatoval a mohl si je sám broukat, se staly základem jejich úspěchu. V tehdejším hudebním světě působili jako z jiné planety a přinesli závan čerstvé folkové hudby. Jejich písničky se hrály u táborových ohňů, v osadách, ale i v rádiích napříč republikou. Některé byly hrané tak často, až to pro někoho bylo příliš. Ohromné úspěchy sbírali i na festivalech Porty.
Spirituál Kvintet
Souhrou řady náhod se bratrům naskytla možnost vstoupit do skupiny Spirituál Kvintet. Spirituál Kvintet byla oblíbená a již etablovaná skupina, jejíž nejvýraznější postavou byla Karel Zich, který se ale rozhodl pro sólovou dráhu. Jiří Tichota, který soubor vedl, se tak ocitl na rozcestí. Jak pokračovat, když odešel Zich? Dá se najít plnohodnotná náhrada, která dokáže udržet laťku stejně vysoko, jako ji nasadil Zich? Nebo radši soubor rozpustit?
S bratry Nedvědovými tehdy v Brontosaurech působila i Zdena Tosková. Při jednom jejich vystoupení je Tichota slyšel a dal se s nimi posléze do řeči. Jejich vystoupení se mu líbilo a při následné konverzaci zjistil, že Františkovi se zase pro změnu líbí hudba Kvintetu. Slovo dalo slovo a trio se přidalo do souboru. František dodal souboru zase nový dech, jejich hudbu zase posunul o kousek dál, a to i přesto, že místo původní šestistrunné kytary se musel na žádost Tichoty přeorientovat na dvanáctistrunnou. A z paní Toskové se brzy stala paní Tichotová. Jak nejistě vypadala budoucnost Spirituál kvintetu na začátku, tak se vše přetavilo v dobré a pro všechny zúčastněné se jednalo o výborný posun dopředu. Jak v hudbě, tak i životě.
Ve Spirituál kvintetu setrvali poměrně dlouho (13 let), ale roku 1992 se zase rozhodli osamostatnit a z Kvintetu odejít. Pro Kvintet a jeho posluchače to byla ztráta, ale náplastí byl opětovný návrat Karla Zicha.
Zlatá léta a vyprodaný Strahov
Následující období po odchodu z Kvintetu bylo pro bratry asi nejlepším obdobím jejich hudebního života. Tvořili množství písniček, které byly doslova masově oblíbené. Množství songů bylo podle některých na úkor kvality, ale to nijak nesnižovalo oblíbenost obou bratrů. V roce 1995 vydali album Balady, ve kterém využili oblíbené staré anglické, irské a skotské melodie. Texty pro tyto melodie jim vytvořil Dušan Vančura.
Vrcholem kariéry bratří Nedvědů bylo vyprodání Strahova. Jejich tehdejší koncert je dodnes legendou. Konal se 21. června 1996 a svojí velikostí mohl směle konkurovat koncertům velkých světových hudebních es. Koncert se konal u příležitosti narozenin Honzy Nedvěda a vymyslel jej bavič Petr Novotný. Přestože Nedvědi byli hlavním lákadlem, nebyli pochopitelně jedinými vystupujícími. Během koncertu vystoupila řada dalších českých country a folkových skupin a jediný zahraniční interpret Pavol Habera. Celková návštěvnost tohoto koncertu se pohybovala kolem 60-70 tisíc posluchačů. O takové návštěvnosti si mohou i dnešní české hvězdy většinou nechat jenom zdát. Pro srovnání - podobný úspěch měli tehdy jen U2 nebo Rolling Stones.
Smutný sešup z vrcholu
Rok a něco po jejich fantastickém koncertu došlo k rozkolu obou bratrů. Oba pokračovali v sólové kariéře, František si oblíbil severoamerickou country hudbu a konkrétně skladby Gordona Lightfoota a Dona Williamse, s pomocí Dušana Vančury vytvořil jejich české cover verze.
Kromě účinkování v bandu Druhé podání, které František založil, se postupně podílel i na jiných projektech. V roce 2011 vydal s bratrem i společné album Souhvězdí Jisker, po kterém zase vystupovali odděleně. František však chtěl ještě uspořádat společný koncert v O2 Aréně, ale k tomu bohužel již nedošlo.
František absolvoval svůj poslední koncert 9. července 2021 v Olomouci, velmi krátce poté skončil v nemocnici a o devět dní později zemřel na karcinom plic. S rakovinou bojoval už dřív a podstupoval chemoterapii. Absolvoval i operaci srdce a onemocnění covidem.
Honza Nedvěd neustál obrovský úspěch Strahova, což vedlo k rozkolu s bratrem Františkem. Důvodem byl i jejich odlišný přístup k životu. Honza pak dva roky po Strahově utrpěl mrtvici. Znovu o sobě dal výrazně vědět o řadu let později, když si v roce 2012 vzal čtvrtou ženu za manželku. Jejich vztah byl pikantní kvůli jejich věkovému rozdílu, Pavlína byla o 35 let mladší. Přestože jim řada lidí předpovídala, že vztah nevydrží, jsou spolu dodnes a žijí na chatě u Čerčan. Období po svatbě je charakterizované celkovými rozbroji v rodině, Honza odmítal mluvit dokonce i se svým synem.
V roce 2016 se bratři usmířili, ale vzhledem ke smrti bratra Františka o pět let později, si opětovně vybudovaného vztahu moc dlouho neužili. Pro Honzu to byla velká rána, jejich plány na společný koncert vzaly za své a přišel o bratra. Od té doby se pozornosti vyhýbal a na veřejnosti se moc neukazoval. Důvodem byl i jeho velmi špatný sluch. Pomocí speciálních naslouchátek se však situace zlepšila a synové obou bratrů, kteří také působí jako hudebníci, ho přizvali ke svým vystoupením, což Honzovi vlilo novou krev do žil. Celkový zdravotní stav se však postupně dál zhoršoval a pro Honzu je dnes velmi těžké vydržet i delší dobu stát, natož zpívat, takže se stáhl do ústraní a už nevystupuje.
O životě Honzy Nedvěda byl natočen i dokument režiséra Jana Látala zvaný Tahle doba není pro nás. Látalovi se podařilo zachytit ducha Nedvědů a tvorby jejich písniček, aniž by příliš sklouzával k bulváru nebo patetičnosti. Název poměrně přesně vystihuje současný stav - generace odchované jejich hudbou jsou už postupně nahrazovány novými generacemi, které vyrostly na jiných písních a hudebních směrech. I tramping jako takový, který tuto hudbu do určité míry formoval, se pomalu vytrácí.
Bratři Nedvědi byli fenoménem. Někdo se jejich jednoduchým a líbivým písničkám vysmívá, pro jiné je to součást života. Vyprodaný strahovský stadion ale svědčí o jednom - svojí tvorbou se dokázali dotknout srdcí tolika lidí, jako se podaří jen málokomu. Jejich tvorba zůstane důležitou součástí české country a folku. Škoda, že se tahle kapitola už uzavřela a nová nebude.
Anketa
https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Nedv%C4%9Bd
https://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_Nedv%C4%9Bd
https://www.blesk.cz/clanek/celebrity-ceske-celebrity/402044/pred-20-lety-prislo-na-nedvedy-na-strahove-bezmala-70-000-lidi-dnes-uz-spolu-slavne-bratry-neuvidite.html
https://www.denik.cz/hudba/zemrel-frantisek-neved-rakovina.html
https://www.kafe.cz/celebrity/jan-nedved-dnes/?seznam-hp=1&utm_source=
https://www.idnes.cz/kultura/hudba/frantisek-nedved-umrti.A210718_233745_hudba_rapc
https://www.extra.cz/navrat-honzy-nedveda-do-zivota-po-40-letech-mi-dal-pusu-plakal-jsem-lici-syn-jan-1cb63
https://www.frontman.cz/rozdeluji-pisne-jana-nedveda-narod-kult-i-kyc-v-dokumentu-jana-latala
https://prazsky.denik.cz/volny-cas/zemrel-frantisek-nedved-koncert-strahov-1996.html
https://zeny.iprima.cz/celebrity/jan-a-frantisek-nedvedovi-pred-25-lety-vyprodali-strahov
