Článek
O „skvělém“ nápadu napevno připevněných víček jsem psal již zde. Pokud jste si ale stejně jako já mysleli, že to je poslední přiblblý nápad týkající se pet lahví, pak vězte, že není. Dlouho diskutovaný záměr zavést zálohování pet lahví se totiž začíná pomalu zhmotňovat a hrozí, že bude skutečně zrealizován. Návrh počítal původně s rokem 2025, ale pravděpodobně se bude jednat o rok 2026.
Ne, opravdu nemám nic proti ekologii a ochraně životního prostředí. Souhlasím s tím, že je potřeba o své životní prostředí pečovat a chránit to, co ještě chránit můžeme. Současně jsem však produktem konzumní doby a trpím pohodlností, takže i já kupuji nápoje v pet lahvích. O to více se ale snažím třídit, abych alespoň takto byl vůči prostředí zodpovědný, i když to zdaleka není ideál.
Rozšíření kontejnerů na plastový odpad je v naší zemi na dobré úrovni (podobně jako kontejnerů na jiné typy odpadů). V některých obcích nejsou kontejnery společné pro všechny, ale každý dům má svoji vlastní popelnici. Zažil jsem obě možnosti, obě mi přišly fajn. Vlastní popelnice na plast je ultra pohodlná, ale kontejnery jsou taky bezproblémové, ať jsem bydlel kdekoliv, vždycky byly někde poblíž, kam se dalo dojít. Sice by se asi dala najít místa, kde to mají lidé ke kontejneru trochu dál, ale většina obyvatel to má opravdu „na dosah ruky“ - v průměru do 100 metrů od domova.
Nejspíš i tato dostupnost nádob na tříděný odpad napomáhá tomu, že jsme v třídění odpadů na jednom z prvních míst v Evropě (v rámci EU se pohybujeme kolem 6. místa). Třídí přes 70 % obyvatelstva, přičemž míra třídění jednotlivých surovin se liší. Nejlépe třídíme papír, kterého jsme schopni správně vytřídit přes 90 %. Sklo zrecyklujeme ze 75 %, plasty z 69 % a kovy z 55 %. Současně máme velké rezervy u třídění bioodpadů (ty zůstávají často součástí komunálního odpadu) a baterií či elektronických zařízení - zde tedy máme ještě velký prostor pro zlepšení.
Kromě toho, že jsme premianty v třídění, je náš český systém sběru a recyklace považován za výrazně levný a přitom efektivní. Roční náklady na recyklaci za osobu vycházejí u nás kolem 135 Kč, zatímco v Německu nebo Belgii je to dvojnásobek. V Rakousku to vychází dokonce na 500 Kč na osobu.
Společně s kvalitní osvětou a větším důrazem na třídění i dosud málo tříděných typů odpadů (bioodpad, kovy, elektro…) máme tak všechny předpoklady pro to, abychom se ještě zlepšili a při nízkých nákladech dosáhli ještě vyšší efektivity a vytříděnosti odpadů. Podle výzkumů k lepší protříděnosti více přispívá sběr vytříděných odpadků „dům od domu“ než tzv. sběrná hnízda s kontejnery, ale ani o společných kontejnerech rozhodně nelze říct, že by byly neefektivní. Při adresném sběru však zřejmě lidé cítí ještě o trochu více zodpovědnosti a nutnosti lépe svůj odpad protřídit.
Když něco funguje, proč to nezměnit a neprodražit…
Zatímco bychom se tedy mohli radovat, že konečně máme něco funkčního a přitom levného, chystáme se jít opačným směrem a zavedený systém narušit zálohováním.
Zálohování se má týkat PET lahví o objemu 100 ml - 3 litry a také plechovek ve stejném objemu, přičemž obaly budou označeny písmenem „Z“. Výjimkou budou lahve na mléčné výrobky, které se budou podobně jako ostatní plastové odpady dál třídit do kontejnerů nebo popelnic určených pro plastový odpad.
Důvodem této separace je snaha oddělit lahve či plechovky v kvalitě „food grade“ určené pro nápoje od ostatních plastových odpadů, které je mohou znečistit či kontaminovat. Stará lahev tak prý bude moci být využita k výrobě nové. Nyní to funguje tak, že se sveze plastový odpad na třídicí linku, ze které jsou plastové lahve separovány od ostatního odpadu také. Nejde tedy o separaci jako takovou, která probíhá i při dnešním systému, ale o údajnou možnost kontaminace.
Zároveň si rozhodně nepředstavujte, že vrácená zálohovaná lahev se vymyje a opětovně naplní. Naopak. Úplně stejně jako dnes bude slisována a rozemleta na drobné plastové vločky, ze kterých se pak vyrobí nový produkt.
Záloha by měla činit čtyři koruny a zákazník ji při vrácení dostane zpět. Míst zpětného odběru by mělo vzniknout kolem 11 tisíc. Mělo by se jednat o každý obchod nebo čerpací stanici s rozlohou nad 50 m2 , dobrovolně se mohou přihlásit i menší obchody. K odběru budou sloužit v těchto místech pravděpodobně „zálohomaty“, jenom tam, kde k tomu nebude prostor či možnost, se bude odebírat manuálně pomocí skenerů.
Co je na tomto systému špatně?
EU na tento systém tlačí kvůli lepšímu třídění v rámci boje za čistší prostředí a ochranu životního prostředí. Ušlechtilá myšlenka však bude tímto provedením zcela pošlapána a konečný výsledek tak bude znamenat zhoršení stávajícího stavu nejen pro životní prostředí, ale i pro peněženky každého z nás. Proč?
- Vracet se musí obaly nepoškozené a nesešlápnuté - budou vám tak doma zabírat více místa, nebo s nimi budete muset chodit častěji. Co chodit, pravděpodobně jezdit, protože půjde o velký balík, když je nebudete moci sešlápnout a kdo by se s tím chtěl tahat v ruce. Jízda bude pro vás znamenat další výdaj za palivo na cestu. A pokud se nebudete doma chtít topit v obalech, budete jezdit častěji, než byste jezdili třeba na větší nákup. A zabere vám to víc času než dojít do kontejneru. Samozřejmě, můžete být ekologičtější než dosud a zcela ustoupit od nakupování nápojů v těchto obalech.
- Budou se muset vyrobit zálohomaty - samotná výroba jistě nebude s nulovou uhlíkovou stopou. Také se ty zálohomaty budou muset rozvézt na sběrná místa - další uhlíková stopa.
- Zálohomaty vám vydají lístek/kupon jako při vrácení skleněných lahví. Tento lístek je opět kousek odpadu navíc.
- Zálohomaty budou spotřebovávat energii pro svůj provoz. Energie má také svoji uhlíkovou stopu.
- Někdo bude přijaté obaly svážet. Současně se ale budou i nadále svážet odpady z kontejnerů. Sběr po zálohomatech je tak dalšími cestami navíc - opět s uhlíkovou stopou.
- Je dost možné, že obce zdraží poplatek za odpady, protože přijdou o lukrativní komoditu. Sice mají po splnění cíle odběru dostat nějaký podíl z nevrácených nevybraných záloh (výše podílu je zatím předmětem diskusí), ale kdo ví, kolik to bude... Ministerstvo tvrdí, že každá obec získá průměrně 39 Kč navíc za každého občana. Ale víme, jak to se sliby politiků bývá. Naopak je poměrně reálný opačný scénář - pokud v kontejnerech nebudou petky, které jsou nejlépe obchodovatelné, pak o zbylý odpad nebude ani zdaleka takový zájem. Pokud by se měl zájem udržet, musely by obce za svoz doplácet zhruba 4 Kč na kilogram odpadu, aby se to zpracovatelům vůbec vyplatilo.
- Celkově má nový systém zálohování vyjít při zavádění na pět miliard korun a ročně bude provoz stát zhruba jednu miliardu.
Ministerstvo si od zálohování slibuje i čistší krajinu. Opravdu někdo věří tomu, že když má člověk „náturu“ na to pohodit v lese petku, že si to při zavedení zálohovacího systému rozmyslí a kvůli čtyřem korunám si ponechá nepoškozenou a nezmačkanou lahev v ruce a půjde s ní do obchodu, kde ji vloží do zálohomatu? Opravdu?
Někdo argumentuje tím, že v Německu, kde zálohovací systém funguje, mají v přírodě mnohem čistěji než u nás. Opravdu je ale čistší příroda výsledkem zálohovacího systému? Není to třeba odlišnou a zodpovědnější mentalitou národa? Němci jsou svojí pořádkumilovností celkem známí. Navíc - petky tvoří jen malou část plastového odpadu poházeného v krajině. Zálohování petek tedy rozhodně nevyřeší odpad v přírodě.
Jde to i jinak
Třídění odpadu je krok dobrým směrem. Rozhodně lepší než netřídit vůbec. Jsme v tom dobří, mohli bychom být ještě lepší. Spíše než zavést zálohování by měl stát zapracovat na lepší osvětě a podpořit stávající systém. Nebo… podpořit ještě lepší systém. Jaký systém by mohl být lepší? Předcházet vzniku odpadů.
Jednou z možností je MESOH systém. Jedná se o Motivační a evidenční systém pro odpadové hospodářství. Zatímco jeden čas byli lidé motivováni slevou na poplatky za odpad tím, že měli vytřídit co největší množství odpadu, což však zároveň motivovalo i k vyšší produkci odpadu, místo aby ji snižovalo, tento systém na to jde jinak.
Systém spočívá na třech pilířích:
- tříděný odpad je svážen od jednotlivých domácností
- každá domácnost má svůj odpad evidovaný kódem, aby bylo jasné, kdo kolik čeho vyprodukoval. Kódy se načítají jednoduchým zařízením.
- motivační systém
Motivační systém je rozdělen do několika skupin, za každou je možné dostat tzv. EKO bod. Těch je celkem šest druhů a na základě toho, kolik jich domácnost získá za dané období, se pak vypočítává sleva na poplatek za odpad.
Body je možné získat za:
- třídění odpadu
- za efektivní využívání nádob a pytlů
- za snižování produkce odpadů
- za kompostování
- za zájem (kontrola svého odpadového účtu a komunikace)
- za nakupování u ekologicky uvědomělých partnerů systému (bezobalové obchody, obchody s lokálním sortimentem apod.)
Proč chce tedy stát zavést druhý paralelní systém už k systému zavedenému a dobře fungujícímu, který by stačilo jen podpořit, třeba lepší osvětou? Proč nakonec všichni zaplatíme za druhý systém miliardy korun a ohrozíme efektivitu stávajícího systému?
A proč stát nepodpoří systém, který nejen podporuje třídění, ale především se snaží i předcházet vzniku odpadů?
Anketa
Článek byl sepsán na základě informací z následujících zdrojů:
https://www.jaksetociodpady.cz/aktuality/cesi-jsou-ve-trideni-odpadu-na-spici-evropske-unie-281.htm
https://www.novinky.cz/clanek/bydleni-tipy-a-trendy-jak-cesi-tridi-odpady-a-myty-s-tridenim-spojene-40410224
https://www.komunalniekologie.cz/info/vysledky-vyzkumu-cesi-ve-skutecnosti-neumi-tridit-odpad
https://www.meneodpadu.cz/trideni-vyuzitelnych-odpadu/#tab-04-content
https://www.denik.cz/ekonomika/zalohy-na-pet-lahve-novela.html
https://www.mzp.cz/cz/zalohovani
https://www.zalohujme.cz/
https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/pet-lahve-plasty-recyklace-zivotni-prostredi-hladik-vratne-lahve-vraceni-obce_2311071027_jar
https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/plasty-plasty-pet-lahve-povinne-zalohovani-plechovek-vraceni-recyklace_2311092213_jar
https://www.naseodpadky.cz/nezalohuj/
https://www.caoh.cz/aktuality/zalohovani-pet-lahvi-v-cr-ocima-odborniku.html
https://www.mojeodpadky.cz/obec/
