Hlavní obsah
Práce a vzdělání

Zaměstnavatel neodváděl za zaměstnance zálohu na daň ani pojistné. Kdo to zaplatí a co s tím?

Médium.cz je otevřená blogovací platforma, kde mohou lidé svobodně publikovat své texty. Nejde o postoje Seznam.cz ani žádné z jeho redakcí.

Foto: freepik, www.freepik.com

Jste zaměstnáni a máte pocit, že je vše v pořádku. Jenže ouha, čistě náhodou zjistíte, že z vaší mzdy nebylo odváděno pojistné a dluh narostl. Hrozí vám něco a co se s tím dá dělat?

Článek

Tři různé případy, tři lidé, několik bezesných nocí a úzkost z toho, co bude.

Případ č. 1 - kamarádův bratr Michal

První případ se týká bratra mého kamaráda a odehrál se v době po ekonomické krizi v roce 2010. Michal měl krátce po dokončení studia střední školy a protože se už osamostatnil, potřeboval si i vydělávat na živobytí. V té době bohužel stoupala míra nezaměstnanosti a v obci, kde žil, jen málokdo nabízel práci. Úspory se zmenšovaly a úzkost z budoucnosti naopak rostla. Když se tedy objevila nabídka alespoň na zkrácený úvazek pro jednu firmu obchodující s nábytkem, neváhal ani vteřinu a ihned reagoval. Pohovor dopadl dobře, všechno domluveno, za tři dny se měl stavit znovu, aby se podepsaly vstupní papíry.

S nadšením dorazil v domluvený den, papíry už ležely připravené na stole. Budoucí šéfová samý úsměv, ale najednou přišla s tím, že firma se teprve rozjíždí a tak by potřebovala mít co nejnižší náklady, než začne vydělávat. A tak jestli by prý nevadilo, kdyby se na papír napsala nižší mzda a do domluvené částky se doplácelo tzv. bokem. Michal prvně nesouhlasil, ale když začala šéfová couvat s tím, že asi budou ještě hledat někoho jiného, protože si to nebudou moci dovolit, cuknul a s návrhem souhlasil. Neměl z toho sebemenší radost, ale práci - jakoukoliv - tehdy nutně potřeboval. A byl rozhodnutý, že tam setrvá jen po nejnutnější dobu a bude si aktivně hledat jinou práci.

Uplynul měsíc a měl přijít výplatní den. Na účet dostal to, co bylo psané v pracovní smlouvě, ale bokem dostal jenom část - prý zbytek dostane za pár dní, jakmile šéfové zaplatí jeden odběratel. Nakonec zbytek dostal až na konci měsíce, když se pravidelně připomínal, že stále nemá zaplacenou dohodnutou částku. Šéfová to okomentovala tím, že účetní to nespočítala správně a muselo se čekat na opravu. Jakou, to nebyla schopná ani vysvětlit. Kdyby Michal nepotřeboval každou korunu, už tehdy by v práci skončil.

Přišel další výplatní termín a na účet dostal méně, než měl dostat podle odpracovaných hodin. Opět zdůvodněno chybou účetní. Po týdnu mu na účet dorazila chybějící část, ale pro změnu nedostal ani korunu z peněz, které měl dostat „bokem“. Opět urgoval, ale marně. Začal třetí měsíc a vstoupil do něj s nedoplacenou mzdou. To už byl rozhodnutý, že skončí, pokud k výplatnímu termínu nedostane vše, co mu zaměstnavatelka dluží. Jaké bylo jeho překvapení, když na konci prvního týdne přišla do prodejny skupina mužů a začala balit nábytek. Po slovní přestřelce mu bylo vysvětleno, že jeho zaměstnavatelka jim dluží velké peníze a oni si takto zajistí její majetek. Okamžitě volal majitelce, která mu to nejdřív nebrala zřejmě proto, že čekala opětovné urgence nedoplacených peněz, ale když jí napsal smsku, co se děje, obratem volala. Výsledkem bylo, že si to s těmi lidmi sama vyřídí později a ať Michal jen hlídá, že nic nezničí.

Michal reagoval tím, že druhý den přijde do práce naposled a že ji tam čeká, aby jí předal klíče od prodejny a ukončili pracovní vztah. A že stejně tak očekává, že mu doplatí dlužnou mzdu. Druhý den majitelka opravdu dorazila, vše převzala, ale peníze neměla s tím, že je pošle na účet, ať jí do mailu ještě napíše, kolik hodin odpracoval tento týden. Jako kdyby to sama nevěděla, když měl obchod jasnou otevírací dobu. Otrávený Michal odevzdal klíče a odešel. S penězi už vlastně nějakou dobu ani nepočítal, ale byl odhodlaný ji i nadále upomínat a „otravovat“, dokud mu to nepošle. Zase o tak velkou částku nešlo, aby mu ji nemohla vyplatit.

Zkráceně řečeno, peníze už celkem logicky nikdy neviděl. Jaké však bylo jeho překvapení, když se šel přihlásit na zdravotní pojišťovnu jako OBZP (osoba bez zdanitelných příjmů, protože se nechtěl evidovat na pracovní úřad - už měl domluvenou práci od nového měsíce a na ten měsíc se registrovat nechtěl) a na pojišťovně mu řekli, že za předchozí měsíce neevidují žádnou platbu pojistného. Ve výsledku zjistil, že zaměstnavatelka pojišťovnu neinformovala o jeho nástupu do zaměstnání a neodváděla za něj žádné pojistné a jemu tak za ty měsíce vzniknul dluh. Okamžitě jí volal, ale číslo bylo nedostupné. Když šel na prodejnu, jestli tam nebude, byla zamčená a přes okno viděl, že je uvnitř prázdno. Už ji nijak nedokázal kontaktovat, úplně se po ní slehla zem. Tehdy se s pojišťovnou domluvil a za předchozí dva měsíce uhradil pojistné jako OBZP. Měl sice smlouvu, ale protože měl špatný pocit z toho, že část mzdy dostával načerno, chtěl mít tuto nepříjemnou zkušenost definitivně za sebou a nechtěl to nijak rozmazávat. Kdyby se přišlo na to, že pracoval částečně načerno, odskákal by to i on, nejen zaměstnavatel.

Případ č. 2 - sousedka Aneta

Aneta je sousedka. Mladá samoživitelka s malým dítětem, která se musí pořádně otáčet. Když si našla práci v obchodě známého řetězce s potravinami, byla ráda. Práce nebyla špatně placená, a to i přesto, že dělala na zkrácený úvazek, aby se zvládala věnovat i své malé holčičce. Zaměstnavatel je celorepublikově známý, považován za solidního, výplaty chodily včas.

V obchodě pracovala šest měsíců, ale pak z osobních důvodů musela skončit. Nějakou dobu byla vedená v evidenci úřadu práce, aby pak nastoupila do nové práce. Všechno vypadalo v pořádku a čas běžel.

Najednou přišel dopis z finančního úřadu. Z něj vyplynulo, že po dobu práce pro předchozího zaměstnavatele nebyla z její mzdy odváděna záloha na daň a nyní jí byl vyměřen doplatek daně, který musí zaplatit. Aneta žila od výplaty k výplatě, takže žádné extra úspory nemá, ze kterých by mohla uhradit tento nečekaný výdaj. A především je zaskočená, že firma, která je považována za solidní a která má celé vlastní účetní oddělení, by mohla takto pochybit a neodvádět ze mzdy zálohu na daň.

Finanční úřad se s Anetou odmítá bavit a daňový doplatek vyžaduje. V případě Anety je však nutné podotknout, že si za svoji situaci může primárně sama. Výplatní lístek dostávala pravidelně a mohla v něm vidět, že záloha na daň nebyla nikdy odvedena. Ať už pochybilo účetní oddělení, nebo ne, každý z nás je zodpovědný za to, že všechny své závazky a povinnosti vůči státu, v tomto případě finančnímu úřadu, plníme. Pokud by si alespoň jednou prohlédla výplatní list, včas by mohla zjistit, že je něco špatně a ihned sjednat v kooperaci s účetní nápravu. Nebo by alespoň počítala s tím, že po přiznání k dani z příjmů za předchozí rok jí vyjde nedoplatek na dani a musí si na něj ze mzdy odkládat stranou. Nemusela by tak nyní řešit, kde takovou částku vezme.

Případ č. 3 - kolegyně Lenka

Lenka je důkazem, že rodinné vztahy jsou někdy horší než vztahy mezi zcela neznámými lidmi. Jako mladá pracovala pro svoji matku a pomáhala jí v jejím malém podniku. Celou dobu žila v domnění, že vše je řádně smluvně ošetřeno a maminka za ni odvádí povinné pojištění. Sama Lenka těmhle věcem příliš nerozumí a tak se spolehla na to, že maminka, která se v podnikání pohybovala už řadu let, bude mít všechno v pořádku.

Jak čas plynul, Lenka si s maminkou začala postupně nerozumět a navíc si našla přítele. Po čase se tedy rozhodla, že se s přítelem odstěhuje do většího města, pronajmou si tam byt a Lenka si tam najde novou práci. Trvalé bydliště si zatím nechala u maminky doma.

Jak naplánovali, tak se i stalo. Měsíce plynuly, Lenka se s přítelem protloukali životem, jak jen mohli, když jejímu zaměstnavateli přistála zpráva v datové schránce - Lenka dluží na pojistném za období, kdy pracovala pro maminku, která za ni pojistné neodváděla. Dluh bude exekučně odváděn ze mzdy. Pro Lenku, která obrací každou korunu, je to těžká rána. Jednak kvůli snížení příjmu, ale také to zhorší vzájemný vztah s maminkou, který už takhle nebyl zrovna nejlepší.

Vinit však může především sama sebe - kdyby se více zajímala o svůj příjem a vše, co s ním souvisí, zjistila by už mnohem dříve, že něco není v pořádku. Problém totiž tkví v tom, že v ruce nemá ani pracovní smlouvu, kterou by mohla doložit, že byla u maminky zaměstnaná. Nemá vlastně nic. Kromě dluhu a exekuce.

Zaměstnavatel neodvádí zdravotní pojistné. Hrozí zaměstnanci sankce?

Ačkoliv situace ve výše zmíněných případech vypadá nepříjemně, zaměstnanci obecně jsou v našem státě celkem dobře chráněni, i když to samozřejmě neplatí vždy a ve všech případech.

Po nástupu do zaměstnání je povinností zaměstnavatele tuto skutečnost oznámit do osmi dní a přihlásit se jako plátce. V tom okamžiku vás zdravotní pojišťovna eviduje jako zaměstnance a dluh na pojistném vám vzniknout nemůže. Nebo respektive může, ale dlužníkem nebudete vy, nýbrž váš zaměstnavatel jako plátce, po němž to bude pojišťovna vymáhat. Problém by však mohl nastat, pokud zaměstnavatel nesplní ani svoji prvotní povinnost a u zdravotní pojišťovny nenahlásí, že jste jeho zaměstnancem. Pak bude dlužná částka naskakovat vám, neboť podle údajů pojišťovny budete zřejmě OBZP a měli byste si platit pojištění sami.

Ani tehdy však není nic ztraceno. Pokud prokážete, že jste byli v daném období zaměstnaní a že to byl právě zaměstnavatel, kdo nesplnil svoji povinnost, pak bude pojišťovna vymáhat dlužné pojistné po něm. K prokázání budete potřebovat např. pracovní smlouvu nebo alespoň výplatní lístek.

V těchto případech si tedy můžete pomyslně oddechnout - pokud je z vaší strany vše v pořádku a jste schopni to doložit, zodpovědnost bude na zaměstnavateli. Ale existuje případ, kdy problém bude na vaší straně - to bude platit ve chvíli, kdy budete měnit pojišťovnu a tuto skutečnost zaměstnavateli nenahlásíte - což je zase vaše povinnost. Zaměstnavatel tak bude peníze posílat na špatný účet, přičemž u nové pojišťovny vám bude vznikat dluh. Když se vše vysvětlí, může být zaměstnavateli vyměřeno penále - a on ho může vymáhat po vás.

Pozor je třeba si dávat také u dohod, DPP i DPČ. Pokud jsou vaše výdělky na dohodu natolik nízké, že z nich zaměstnavatel nestrhává pojistné, a zároveň za vás pojistné neodvádí stát (např. proto, že jste studující), pak je vaší povinností se na zdravotní pojišťovně přihlásit jako OBZP a platit si zdravotní pojištění sám. Pro rok 2024 je to 2 552 Kč měsíčně.

Zaměstnavatel neodvádí sociální pojistné. Je to rozdíl ve srovnání se zdravotním?

I v případě sociálního pojištění platí vše jako u výše zmíněného zdravotního pojištění. U sociálního pojištění je však důležitá ještě jedna věc - Evidenční list důchodového pojištění, který zaměstnavatel jednou ročně posílá OSSZ a který dostáváte i vy. Měli byste si vždy zkontrolovat, že všechny údaje uvedené v listu jsou správné. Chyby by se sice stávat neměly, ale chybovat je lidské a stát se to může. Špatně uvedené částky by vám pak mohly dělat problém při výpočtu výše důchodu. Nebo také můžete zjistit, že zaměstnavatel evidenční listy OSSZ vůbec neposílá nebo vás dokonce ani nepřihlásil. Bude to sice jeho zodpovědnost, ale pokud na to přijdete náhodou až po letech, může být dokazování složité a zbytečně budete muset tyto komplikace řešit.

A jak je to se zálohami na daň z příjmu?

Za daně a přiznání k dani z příjmu zodpovídáte primárně vy. Měli byste mít alespoň základní znalosti o tom, co je Prohlášení poplatníka k dani z příjmu, jak s tím souvisí sleva na poplatníka, proč žádat zaměstnavatele o roční zúčtování daní nebo naopak proč si zažádat o Potvrzení o zdanitelných příjmech apod. Případně jak si vyplnit a odevzdat daňové přiznání sami. Jedině tak budete mít jistotu, že si zvládnete vše pohlídat a budete vědět, co odvádíte, v jaké výši a v jakých termínech.

Nedostatečné znalosti jsou kamenem úrazu

Jako člověk, který pracuje roky v kolektivu a zajišťuje vyplňování těchto formulářů pro účetní, vím z vlastní zkušenosti, že mnoho lidí se v této oblasti daní a pojištění vůbec neorientuje. Neví, jak se které formuláře nazývají, k čemu přesně se vyplňují, kdy se vyplňují a jak se vyplňují. Pokud bych řekl, že chci vyplnit tyto formuláře a tato políčka a předložil bych úplné nesmysly, většina lidí by mi to vyplnila tak, jak bych jim řekl, aniž by tušili, že to tak být nemá.

Důvěra v zaměstnavatele je důležitá, ale vždy by mělo platit - důvěřuj, ale prověřuj. Jde o vás a vaše peníze.

Nezbývá než připomenout, že neznalost zákona neomlouvá a bohužel i neznalost těchto záležitostí může mít někdy fatální následky.

Anketa

Setkali jste se s tím, že by za vás nebo někoho z vašich blízkých neodváděl zaměstnavatel pojištění nebo zálohy na daně, i když by měl?
Ano, setkal/a
70,7 %
Ne, nesetkal/a
29,3 %
HLASOVÁNÍ SKONČILO: Celkem hlasovalo 157 čtenářů.

Článek byl zpracován na základě vlastní zkušenosti či zkušenosti blízkých lidí a informací z následujících zdrojů:

https://www.penize.cz/zdravotni-pojisteni/323218-kdyz-zamestnavatel-neplati-zdravotni-pojisteni-co-hrozi-a-jak-se-branit

https://www.penize.cz/socialni-pojisteni/323103-zamestnavatel-neplati-nebo-neplatil-socialni-pojisteni-co-bude-s-duchodem

https://www.idnes.cz/finance/dane/zamestnani-uvazek-dane-odpocet-sleva-poplatnik.A210629_060002_p_dane_sov

https://www.vzp.cz/o-nas/tiskove-centrum/otazky-tydne/platby-zdravotniho-pojisteni-v-roce-2024

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz