Článek
Dlouhých 55 let u nás v České republice nikdo nezemřel na záškrt. Poslední případ onemocnění záškrtu se navíc objevil v roce 1995. Dlouhou dobu byl tedy klid, k čemuž mimo jiné přispělo především očkování. Nyní se však případů objevuje více.
Záškrt neboli diftérie
Záškrt je bakteriální onemocnění způsobené bakterií Corynebacterium diphteriae. Jeho zákeřnost tkví zejména v tom, že průběh může být variabilní. Někteří lidé mají průběh nemoci asymptomatický nebo velmi mírný, takže ani nemusí zaznamenat, že jsou vlastně nemocní, nebo to mohou považovat za mírnou virózu. V jiných případech může být průběh vážný až smrtelný. V dřívějších dobách byl převážně smrtelný, ale objev antibiotik nebezpečnost nemoci významně utlumil a později ji vytlačilo očkování. Bohužel, na rozdíl od pravých neštovic, k naprostému vymýcení nemoci nikdy nedošlo.
Podobně jako u řady jiných respiračních onemocnění, i záškrt velmi často začíná bolestí v krku a teplotou až horečkou. Přítomna může být zimnice, namodralé zbarvení kůže nedostatkem kyslíku v tkáních nebo bolest hlavy. Pro záškrt je poměrně typický výskyt šedavé membrány nebo blány, která se vytvoří v krku a pokryje povrch nejen mandlí. Jedná se o mrtvou tkáň, která se hromadí a její výskyt může zhoršit průchodnost vzduchu a vést tak k zablokování dýchacích cest a štěkavému kašli. Postižený může mít pocit oteklého až zablokovaného krku v důsledku zvětšení mízních uzlin. Kromě těchto častých komplikací se mohou vyskytnout i další, vážnější.
Pseudomembrána pokrývající mandle v krku
U některých pacientů může dojít k postižení kůže nebo i očí, ve vážných případech může vést k myokarditidě, zánětu nervů, problémům s ledvinami či zvýšené krvácivosti v důsledku snížené hladiny krevních destiček, které se podílejí na zastavení krvácení.
Kožní difterická léze
Přenos infekce a závažnost, ochrana
Bakterie se šíří podobně jako řada jiných patogenů přímým kontaktem, vzduchem, ale i kontaktem s kontaminovanými předměty. Prodělání infekce však bohužel nechrání před další reinfekcí.
Samotná bakterie není paradoxně hlavní příčinou, která by určovala závažnost průběhu nemoci. Tím jsou exotoxiny, které bakterie vylučují a které se liší podle kmenu konkrétní bakterie. Typ exotoxinů pak určuje, jak závažné bude mít nemoc symptomy a do jaké míry bude letální.
Před záškrtem nás tak ochrání především očkování. V naší republice se provádí plošně, což vedlo k minimalizaci až vymizení případů onemocnění. Očkují se děti od 9. týdne věku a pak se provádí přeočkování mezi 5.-6. rokem a 10.-11. rokem. Ochranná funkce očkování se uvádí 10-20 let. Dosud nebylo u dospělých přeočkování nutné, protože se zde nemoc téměř nevyskytovala. Pokud však chtěl někdo cestovat mimo Evropu, zejména do Afriky nebo Indonésie, přeočkování bylo více než doporučené.
Tím, jak je svět nyní propojen a lidé cestují, je jen přirozeným následkem, že i u nás se opět začnou objevovat případy této nemoci. Ta tak neohrožuje jenom cizince, kteří třeba neprošli v dětství očkováním, ale může ohrozit i české obyvatele, kteří sice v dětství očkování podstoupili, ale od posledního přeočkování uplynulo už více než dvacet let. Ochranná funkce očkování tak už může být velmi nízká až žádná a může dojít k nakažení.
Podle primářky Kliniky infekčních nemocí ve Fakultní nemocnici Bulovce, Hany Roháčové, patří krční forma mezi ty nejzávažnější, protože může vést k smrti udušením. Pokud není pacient včas léčen, může dojít i k takovému otoku krku, že vizuálně splyne hlava s hrudníkem.
Diagnostika
Zpočátku ani lékaře obvykle nenapadne jako příčina obtíží záškrt, zejména proto, že prvotní symptomy jsou podobné jiným respiračním onemocněním a také proto, že v našich podmínkách, kdy je záškrt stále ještě vzácný, nikoho nenapadne jako první možnost.
Vše odhalí až laboratorní výzkum z výtěrů. Pokud se prokáží bakterie záškrtu, je důležité okamžitě řešit ochranu blízkých lidí postiženého pacienta a jeho dalších kontaktů.
Je důvod k obavám?
Není důvod se nyní děsit pokaždé, když zakašlete nebo vás zabolí v krku. Vysoká proočkovanost zajišťující kolektivní imunitu zatím nedovolí nemoci propuknout ve velkém, jako se to povedlo například viru covidu. Měli bychom však počítat s tím, že s rostoucí globalizací a mezinárodním pohybem cestovatelů bude případů pravděpodobně přibývat. A že my, kdo jsme podstoupili očkování naposledy v dětství a nyní jsme se ocitli ve věku nad 30 let, už nejsme očkováním chráněni. Pokud také rádi cestujete, je vhodné zvážit revakcinaci. Ta sice není hrazena pojišťovnami, ale u některých pojišťoven je možné získat zpětně příspěvek, který pokryje část ceny.
Nejvíce ohrožené jsou v tomto směru děti, které ještě očkování nepodstoupily, a pak také starší lidé, kteří se narodili předtím, než se začalo plošně očkovat. V případě starších lidí samozřejmě ještě hraje roli i nižší imunita celkově.
Vakcína proti záškrtu není dostupná samostatně, ale očkuje se trojkombinací proti záškrtu, černému kašli a tetanu.
Anketa
Článek byl sepsán na základě informací z následujících zdrojů:
https://www.novinky.cz/clanek/domaci-prehledne-zaskrt-v-cesku-kdy-zpozornet-40463926
https://zpravy.aktualne.cz/domaci/zaskrt-rozhovor/r~9bf0cd4cdd5911eea26cac1f6b220ee8/
https://en.wikipedia.org/wiki/Diphtheria
https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-epicentrum/781223/primarka-rohacova-o-infekcnich-nemocech-zaskrt-je-zakerne-onemocneni-ma-vice-forem.html
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-zaskrt-jako-strasak-z-minulosti-jak-se-projevuje-a-kdy-se-preockovat-247302
https://www.ockovani-zahranici.cz/zaskrt-a-ockovani
