Článek
Jen málokdo by neznal Jiřího Sováka, herce ze „staré gardy“, oblíbeného pro svoji schopnost zahrát snad jakoukoliv roli. Dokázal lidi bavit, ale sám byl komplikovaný, cholerický a v srdci si nesl velkou bolest.
Nelehké počátky
Jiří Sovák se narodil v roce 1920 v Praze jako Jiří Schmitzer. Jeho otcem byl řidič a později hostinský Vladislav Schmitzer, maminka Anna pracovala v jejich hospodě jako kuchařka. Narodil se jako třetí dítě, měl sestru a bratra.
Na přání svého otce se měl vyučit číšníkem a později se stát hostinským a převzít jejich rodinný podnik. Jak si otec přál, tak se i stalo, mladý Jiří se vyučil a dokonce krátce jako číšník i pracoval. Tato profese mu však nic moc neříkala, zato se toužil stát hercem. Přidal se tedy k ochotnickému divadlu, což jeho otec těžce nesl a jako trest mu přestal vyplácet kapesné. Mladý Jiří tak měl hluboko do kapsy, protože hraní u ochotníků ho nemohlo uživit. Musel tak brát zavděk i jinou prací, přivydělával si například v kamenolomu.
Svého snu se však nechtěl vzdát a dal se na studium na konzervatoři. Současně pracoval jako skladník ve skladu tyčového železa, kde byl totálně nasazený. Po večerech účinkoval v kabaretním divadle. V té době si také změnil příjmení. Některé zdroje uvádějí, že nechtěl, aby jeho příjmení odkazovalo k židovským předkům. Jiné zase uvádějí, že nechtěl příjmení, které by znělo německy. Ať už byl důvod jakýkoliv, Jiří se přejmenoval ze Schmitzera na Sováka. Pro jeho otce to byla pravděpodobně druhá těžká rána, když jeho vlastní syn opustil rodné jméno.
V divadelním světě mu v začátcích nejvíce pomohl E. F. Burian, režisér a divadelní autor, který si mladého Sováka všiml, když ten pracoval v Ústředním divadle československé armády. Pod jeho vedením přešel Sovák do jeho divadla D 34, kde měl možnost si zahrát postavy řady světových děl, vyzkoušet si různé role a získat nespočet zkušeností, které mohl dále rozvíjet a zdokonalovat v následujících letech.
Hvězdná kariéra
Od roku 1952 působil Sovák v Divadle na Vinohradech, kde strávil 14 let. Následně přešel do Národního divadla, kde zůstal až do důchodu.
Zatímco ve svých počátcích ztvárňoval především vážné role, postupně se začal nacházet spíše v roli komika. Své komické nadání rozvíjel a dával mu průchod zejména ve filmové tvorbě. Postavy, které ztvárňoval, přizpůsoboval vlastní osobě a vkládal do nich sám sebe, což činilo jeho projev ještě uvěřitelnějším a hlavně osobitým. Jeho účinkování ve filmech mu přineslo nevídanou popularitu a množství příznivců.
Mezi nejznámější a nejoblíbenější filmy patří například pohádka Dařbuján a Pandrhola, Světáci, Nejlepší ženská mého života, Pane, vy jste vdova!, Šest medvědů s Cibulkou, Marečku, podejte mi pero!, Zítra vstanu a opařím se čajem, Což takhle dát si špenát a řada dalších. Zahrál si i v oblíbených seriálech, nezapomenutelný je například z Chalupářů, kde si zahrál společně s dalším skvělým hercem Josefem Kemrem. Děti ho milovaly v pohádkových seriálech Arabela nebo Pan Tau. Dále můžeme jmenovat My všichni školou povinní nebo Létající Čestmír. Ať už budeme jmenovat jakékoliv dílo, ve kterém si Jiří Sovák zahrál, půjde s největší pravděpodobností o dílo, které budou alespoň podle názvu znát všichni a většina lidí jej alespoň jednou i zhlédla. Mimo jiné i díky tomu, jak skvěle tam Sovák a další výborní herci té doby své postavy zahráli.
V roce 1968 získal ocenění Zasloužilý umělec a v roce 1999 Cenu Thálie za celoživotní mistrovství.
Osobní život už tak hvězdný nebyl…
O co více se Jiřímu Sovákovi dařilo na poli pracovním, o to méně se mu dařilo v osobním životě.
Poprvé se oženil krátce po válce a z manželství vzešel v roce 1949 jeho první a jediný syn Jiří Schmitzer. Manželství však dlouho nevydrželo a manželé se rozvedli. Soud následně svěřil syna do výhradní péče jeho matky, což způsobilo první problémy v jejich vztahu otce a syna a pravděpodobně způsobilo, že jejich pouto nemělo čas dostatečně zesílit, neboť soud na žádost matky zakázal Sovákovi i jakýkoliv kontakt. Matka se přitom o malého Jiřího příliš nestarala a ten tak trávil většinu času u tety nebo v družině. Tato skutečnost zase zanechala hořkou pachuť u mladého Jiřího.
Je otázkou, do jaké míry stál Jiří Sovák o svého syna a zda by jejich pouto bylo silnější a trvalejší, kdyby spolu žili ve stabilní rodině.
Mladý Jiří se vydal v otcových šlépějích a stal se také hercem. Společně s otcem si zahrál třeba v Chalupářích nebo v komedii Marečku, podejte mi pero! a vypadalo to, že by si oba k sobě mohli najít cestu a vytvořit si pouto, které bylo kdysi zpřetrháno.
Netrvalo to však dlouho a po natočení této komedie se stala tragická nehoda, kterou zavinil mladý Jiří. Na přechodu srazil chodce, který nehodu nepřežil. K tíži mladému Schmitzerovi bylo, že byl v době autonehody opilý. Jeho otec to tehdy komentoval slovy:
„Že jsi porazil člověka, to se bohužel může stát, ale žes byl ožralej jak dobytek, to se nepromíjí.“
Mladý Schmitzer byl tehdy odsouzen k vězení, z něhož byl za dobré chování předčasně propuštěn. Jeho otec s ním však ukončil jakoukoliv další komunikaci a ke smíření nedošlo ani ke sklonku jeho života. Podle některých ukončil komunikaci Sovák na základě synovy nehody, podle jiných v tom však hrály roli i jiné okolnosti, které se nehody až tak netýkaly. Ty prý zapříčinily i skutečnost, že Sovák svého syna vydědil.
Je však paradoxem, že sám Jiří Sovák se netajil svou láskou k alkoholu. A aby toho nebylo málo, je dost možné, že samotnému Sovákovi se stalo totéž, co jeho synovi, jenom o pět let dříve. V opilosti měl jet svým autem Saab a srazit chodce. Sice nebyly zaznamenány přímé důkazy, ale podle svědeckých výpovědí měl jet svým vozem ve stejnou chvíli jako se stala nehoda a shodovat se měl popis i barva vozu. Kromě toho byly na jeho autě zjištěny i chybějící lišty v místech, kde mohlo k nárazu dojít. Trestní stíhání však mělo být nakonec zastaveno prokurátorkou pro nedostatek důkazů a zůstalo jen obvinění pro trestný čin opilství. Podle historika Radka Schovánka je však toto tvrzení o Sovákově případu pochybné. Jak to tedy celé bylo a jestli sám Sovák čelil podobnému problému, jako o pět let později čelil jeho syn, to věděl jen on sám a své tajemství si vzal s sebou do hrobu.
Ani druhé manželství Sovákovi nevyšlo, jak by si přál. Štěstí a lásku mu přineslo až třetí manželství s Annou, které trvalo přes 40 let. Své manželce říkal láskyplně Andulka a i když byl jejich vztah naplněný láskou, ani Andulka to s cholerickým a výbušným Sovákem neměla snadné. Jak však léta ubíhala a Sovák stárnul, zmírňovala se i jeho výbušnost. Jen ta láska k alkoholu přetrvávala. Svůj podíl na jeho uklidnění měla možná i těžká autonehoda v 80. letech.
Společně s Andulkou si pořídili chalupu ve Stříbrné Skalici, která zpočátku připomínala spíše ruinu, ale postupně ji zvelebili v krásný a útulný domov. Jiří Sovák je zde i pohřbený. V roce 2000 zde při sprchování uklouzl a zlomil si krček stehenní kosti. Operace se sice podařila, ale organismus nevydržel a zkolaboval.
Jeho syn Jiří na pohřeb svého otce nešel, tak hluboká propast mezi nimi byla. Jiří svému otci nemohl zapomenout, že se ho v těžké chvíli zřekl a otočil se k němu zády. Kromě toho také těžce nesl, že tehdy opustil jeho matku.
Anička Sováková svého muže přežila o dvacet let a chalupu odkázala své přítelkyni, operní zpěvačce Beňačkové.
Anketa
Článek byl sepsán na základě informací z následujících zdrojů:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ji%C5%99%C3%AD_Sov%C3%A1k
https://www.csfd.cz/tvurce/944-jiri-sovak/biografie/
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/jiri-sovak-autonehoda-zabiti-odmitnuti-syna-schmitzera.A230822_141937_domaci_imat
https://www.kafe.cz/celebrity/jiri-sovak-komik-ktery-pred-svetem-ukryval-smutne-tajemstvi-20200503.html
https://www.dotyk.cz/magazin/jiri-sovak-penize/
https://www.dotyk.cz/magazin/jiri-sovak-chata-stribrna-skalice/
https://www.vlasta.cz/osobnosti/jiri-sovak-filmy-syn-jiri-schmitzer-manzelka/
