Článek
Geert Wilders se narodil roku 1963 jako nejmladší ze čtyř dětí. Otec byl Holanďan a matka se narodila v koloniální Indonésii. Vychováván byl jako římský katolík, ale po dosažení zletilosti z církve vystoupil. Jeho otec, jako manažer tiskařské společnosti, se musel během 2. světové války skrývat před Němci, což v něm vytvořilo velmi silný blok a po válce nebyl schopen se do Německa ani podívat.
Geert vystudoval střední školu a pak se chtěl podívat do světa, zejména do Austrálie, která byla jeho snem. Na to však neměl dostatek peněz, a tak místo toho odcestoval do Izraele. Později procestoval arabské země, kde ho nemile překvapil nedostatek demokracie. Později se vrátil do své rodné země, ale zkušenosti z Izraele a izraelský přístup k boji proti terorismu v něm zanechal hluboké dojmy. Jeho pouto s Izraelem po tomto pobytu ještě zesílilo.
Nejdříve pracoval v oboru zdravotního pojištění, ale poté dostal možnost stát se asistentem se specializací na zahraniční politiku Fritse Bolkensteina, který vedl Lidovou stranu pro svobodu a demokracii. Frits se pro něj stal vzorem a mentorem a mladý Geert převzal řadu jeho názorů a celkového přístupu k imigraci. Bolkenstein je považován za prvního nizozemského politika, který se zajímal o důsledky masové imigrace pro nizozemskou společnost a zároveň byl ostrým kritikem muslimských přistěhovalců.
Jeho ostrý přístup k imigrantům a muslimům zejména byl zřejmě i příčinou pokusu o jeho vraždu v listopadu 2004, kdy byli zadrženi dva podezřelí útočníci s granáty. Od té doby je Wilders pod silnou bezpečnostní ochranou, která byla v průběhu let ještě posílena, neboť se zjistilo, že by bylo možné se k němu dostat a ohrozit ho. Neustálá přítomnost ochranky, nošení neprůstřelné vesty, hlídaný a zabezpečený dům, nemožnost si jen tak někam vyjít, to vše zatěžuje a ovlivňuje jeho běžný život. V roce 2008 byl dokonce označen za nejohroženějšího politika v Nizozemsku. Je ženatý s Krisztinou Wilders, která dříve pracovala jako diplomatka v Maďarsku a je židovského původu.
Wilders je považován za politika, který Nizozemce rozděluje na dvě poloviny, z nichž jedna ho nesnáší a druhá ho miluje. Některými lidmi bývá označován za populistu, krajně pravicového politika a někdy až extremistu, zatímco druzí oceňují jeho odvahu zabývat se problémy, které vnímají jako reálné. Bývá obviňován z rozsévání obav a strachu, ale zároveň je jedním z mála, kdo si dovolí říct, že neomezená imigrace přináší problémy a fundamentalistický islám je neslučitelný se západními hodnotami. Za svá prohlášení stál i před soudem.
V prosinci 2009 vyhrál druhé místo ve dvou anketách o nejoblíbenějšího politika, ale zároveň byl svými kolegy v parlamentu označen za druhého nejhoršího.
Některá média ho vinila i z pokrytectví, neboť na jednu stranu žádal, aby byl zakázán Korán, ale zároveň obhajoval svoji vlastní knihu Svoboda projevu. Řada muslimů ho též obviňuje z toho, že překrucuje výroky z Koránu a vykládá je jinak, než jsou zamýšleny.
V roce 2011 provedl v Norsku Anders Breivik svoje útoky a zároveň vyjádřil obdiv ke Geertu Wildersovi a jeho straně. Možná očekával to samé od Wilderse, ale ten se od jeho činů důrazně distancoval.
V roce 2020 byl zažalován tureckým prezidentem Erdoganem za to, že vyzval NATO k vyřazení Turecka a zveřejnil několik tweetů proti Erdoganovi.
Sám Wilders prohlašuje: „Nenávidím muslimy, nenávidím islám.“ Přesto se však nepovažuje za extremistu a za krajně pravicového, nechce být ani s lidmi tohoto zaměření spojován, spíše se označuje za pravicového liberála.
V roce 2006 zveřejnil svůj politický manifest zvaný „Čisté víno“, kdy navrhnul implementaci deseti důležitých bodů:
- výrazně snížit daně a státní regulace
- nahradit současný článek 1 nizozemské ústavy zaručující rovnost podle zákona klauzulí vyjadřující kulturní dominanci křesťanských, židovských a humanistických tradic
- snížit vliv Evropské unie, která se již nemusí rozšiřovat o nové členské státy, zejména Turecko; Evropský parlament zrušit; o miliardu snížit nizozemské příspěvky pro EU
- zavést pětileté moratorium na imigraci nezápadních cizinců, kteří hodlají zůstat v Nizozemsku; zahraniční rezidenti by již neměli právo volit v komunálních volbách
- zavést pětileté moratorium na zakládání nových mešit a islámských škol a trvalý zákaz kázání v jakémkoli jiném jazyce než v holandštině; cizí imámové by nesměli kázat; radikální mešity by byly uzavřeny a radikální muslimové by byli vyhnáni
- obnovit vzdělávací standardy s důrazem na výchovnou hodnotu rodiny
- zavést závazná referenda
- zavést minimální trestní sankce a vyšší maximální tresty; zavést správní zadržování pro osoby podezřelé z terorismu; pouliční terorismus by byl potrestán výcvikovými tábory a denaturalizací a deportací pachatelů z řad přistěhovalců
- obnovit respekt a lepší kompenzace pro učitele, policisty, zdravotníky a vojenský personál
- dostupnější a humánnější systém zdravotní péče, zejména pro starší občany
Z dosavadních informací je tedy více než jasné, že jeho současná výhra ve volbách přidělala vrásky nejednomu politikovi a taktéž řadě imigrantů, kteří mohou cítit obavy o budoucnost. Je však otázka, zda dokáže Wilders najít spojence, s nimiž by dokázal sestavit vládu, nebo bude muset zůstat v opozici. I tak je jeho výhra varováním nejen pro celou Evropskou Unii.
Z pohledu běžného občana jsou určitě některé jeho názory nebo nápady zajímavé a blízké běžným lidem. A asi by evropští politici měli otázkám o imigraci a starostem běžných lidí ohledně imigrantů a islamizace přikládat větší důležitost. Řešit problémy, které se mohou s těmito aspekty vyskytovat a řešit je včas. Protože čím déle se problémy nechají narůstat, tím silnější budou populističtí a extremističtí politici. Nakonec bychom se mohli dostat z jednoho extrému do druhého.
Anketa
V článku bylo čerpáno z následujících zdrojů:
