Článek
Veřejnými médii opět zní stesky lékařů, kteří jsou vyčerpaní a do značné míry i otrávení až znechucení z toho, jak je urgentní příjem - pohotovost - zneužíván a zahlcován lidmi s problémy, které mohou počkat, až bude ordinovat praktický lékař, nebo se dají vyřešit i bez lékaře.
Podle zlínské pohotovosti zneužívá urgentní příjem zhruba 20 % příchozích. Jiné pohotovosti uvádějí dokonce každého druhého pacienta, který využije pohotovost, i když jeho stav není akutní. Kromě samotného zneužívání pohotovosti bojují lékaři i s arogancí a někdy i agresivitou pacientů. Přestože je možné počítat s mírnou podrážděností u zraněných lidí, nejvíce nepříjemní bývají paradoxně ti, kteří jsou na pohotovosti zcela zbytečně a domáhají se ošetření neoprávněně.
Někteří pacienti dokonce využívají pohotovost jako náhradu za praktického lékaře, kterého nemají. Často se to týká cizinců, ale nejde jenom o ně. Mnoho lidí se nechce u praktika registrovat a radši jednou za čas využijí služeb pohotovosti. Tím však blokují čas lékařů, kteří se potřebují věnovat opravdu akutním případům.
V současnosti se za využití pohotovosti platí poplatek 90 Kč. I když to může být pro někoho významná částka, pro většinu lidí se jedná o drobné, které jim za to stojí. Snaha protřídit pomocí regulačního poplatku zájemce a odradit ty, kteří pohotovost nepotřebují, tak vychází vniveč.
Některé pohotovosti a lékaři tak horují za navýšení poplatku, přičemž reakce části obyvatel na podobné návrhy je poměrně bouřlivá. Jiné nemocnice zvažují zřízení tzv. předpříjmu, kde se pacienti protřídí a přednost na pohotovosti dostanou ti, kteří ji potřebují akutně, zatímco ostatní si budou zkrátka muset počkat.
Proč je potřeba pohotovostem ulevit?
- lékaři jsou obvykle unavení po celodenní směně a zatěžování neakutními problémy jejich výkon ještě nadále snižuje a nejsou pak dostatečně fit u případů, které vyžadují akutní ošetření
- lékaři kromě služby na pohotovosti ještě často současně vykonávají dozor na lůžkovém oddělení dané nemocnice, kde leží pacienti po operacích apod.
- ošetření potřebují akutně zranění nebo nemocní lidé - zabíráte jim místo
- váš neakutní problém stojí všechny zúčastněné čas a peníze, přestože ošetření vlastně nepotřebujete nebo může počkat
- nepřetížení zdravotníci budou podávat lepší výkony a zvýší se kvalita jejich péče
- nikdo není zvědavý na arogantní pacienty, kteří tam ani nemají co dělat
Co se dá dělat?
Jednoduchý a efektivní recept nikdo nemá. Každé řešení může někoho bolet a někdo jej může vnímat jako neférové. Nicméně nějaké řešení potřeba je. Mezi možné nápady patří:
- předpříjem a rozřazení pacientů ne podle času příchodu, ale akutnosti problému. To však nevyřeší nepříjemné pacienty, kteří se budou domáhat ošetření a to, že se jim stejně bude muset někdo věnovat.
- zvýšení regulačního poplatku až na 500 Kč
- optimalizace ordinačních hodin praktických lékařů. Řada z nich například v pátek neordinuje, čímž dochází k třídennímu časovému rozmezí, kdy člověk nenajde pomoc mimo pohotovost
- edukace a zase jenom edukace. Aby lidé lépe věděli, co může počkat, co naopak na pohotovost patří a jak řešit nejběžnější problémy.
V případě zvýšení regulačního poplatku by ale bylo potřeba nastavit nějaký mechanismus, který zabrání tomu, že lidé, kteří potřebují akutní ošetření, na pohotovost nepůjdou jen proto, že nemají na zaplacení.
Možností by byla šance zažádat pojišťovnu o proplacení již zaplaceného regulačního poplatku, kdy pojišťovna bude mít od lékaře záznam, zda ošetření bylo (nebo nebylo) opravdu potřebné. Zároveň by z toho mohly být vyňaty děti do 10 let a senioři nad 70 (nebo 80) let. Pravidla by musela být jasná a založená na argumentech odborníků. Péče při akutních problémech by neměla být pro nikoho nedostupná, ale zároveň by si měli lidé dobře rozmyslet, zda ji opravdu potřebují.
I na druhé straně dochází k chybám
My pacienti si tedy můžeme za současný stav do velké míry sami. Na druhou stranu se řada z nás už setkala s neadekvátním přístupem samotných lékařů. My jsme laici a nedokážeme vždycky zhodnotit dostatečně kvalitně, zda je náš problém akutní, nebo se tak pouze tváří a mohl by vydržet do dalšího dne.
Když už tedy dorazíme na pohotovost, očekáváme pomoc nebo aspoň vysvětlení, proč se obáváme zbytečně. Sám jsem se setkal dvakrát s takovou reakcí lékaře, že na pohotovost půjdu jen tehdy, když budu na pokraji smrti. Poprvé jako školák, kdy jsem si při pádu narazil malíček. Aspoň jsem si to myslel a naražení pro mě nebyl dostatečný důvod navštívit lékaře. Ale po dvou dnech mě v noci probudila silná bolest, malíček asi třikrát takový a fialový. Jel jsem tedy s maminkou na pohotovost, kde se mi lékař po zhodnocení zranění vysmál s tím, že jej obtěžuji kvůli naraženině, která jen potřebuje čas a že s takovou blbinou je nemám příště zdržovat.
Uznávám, že naraženina na pohotovost nepatří. Ale náhlá změna (byť možná způsobená špatným pohybem během spánku) a velice silná bolest na mě jako malé dítě školou povinné působila tak, že prst je nakonec asi zlomený a do rána mi upadne. Kdyby tehdy lékař reagoval aspoň trochu slušně, neměl bych dnes takový blok na pohotovost vůbec dorazit.
Druhý případ se týkal nočního záchvatu ledvinové koliky. Jednalo se naštěstí o slabší koliku, než které jsem zažil už dřív, ale protože vím, co to může způsobit a prolévání se ledvinovým čajem a přikládání teplého obkladu pro větší uvolnění nijak nepomáhalo, odvezla mě nakonec žena na pohotovost. Přestože jsem lékaře ihned informoval o tom, že na to trpím a vím celkem jistě, že jde opět o koliku, bral to zřejmě jako zpestření noční směny a zbytečně se mnou diskutoval o tom, jak mě to bolí, jestli to bolí natolik, že by to nepočkalo, za jakých okolností mě to bolí a jestli to není spíš od žaludku. Chápu, že se nemohou spoléhat jen na informace od pacienta, ale pokud by se chtěl ujistit o kolice, stačilo by třeba rychlé sono. Nehledě na to, že projevy koliky jsou poměrně jednoznačné, zvláště pokud informuji o tom, že není moje první.
Reakce lékařů tedy také nejsou leckdy adekvátní. Přesto chápu, že mohou být někdy způsobeny znechucením právě z případů, které je zatěžují zbytečně. Pokud by však došlo k „odlivu“ těchto neakutních pacientů, možná by se i přístup lékařů zlepšil.
Jaký názor máte na urgentní příjmy vy a jaké řešení byste navrhovali? Napište do diskuse.
Anketa
Článek byl sepsán na základě vlastního názoru a informací z následujících zdrojů:
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-90-korun-za-pohotovost-je-malo-rikaji-lekari-absolutni-nesmysl-zni-od-pacientu-219808
https://www.denik.cz/jihomoravsky-kraj/zneuzivani-pohotovosti-namestek-primatora-navrhuje-zridit-predprijem-20170110.html
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-platit-300-az-500-korun-za-navstevu-pohotovosti-by-bylo-v-poradku-pisi-ctenari-231673
https://nemocnicenovyjicin.agel.cz/pracoviste/oddeleni/orl/co-delat-kdyz/zneuzivani-pohotovosti.html
