Článek
Predátorské časopisy jsou ty, které se tváří jako vědecké, ale za publikování si nechají zaplatit. V drobné nadsázce nejde o vědu, ale o obchod a drobný podvod. Jenže i tak se dá budovat kariéra.
Nejprve obchod
Vědec zaplatí a za to se mu dostane vydání jeho článku v časopise. S jistou nadsázkou je to podobné, jako když si zaplatíte vydání vlastní knihy. Nakladatelství nezajímá, jak moc je dobrá, protože dostane zaplaceno. Argumentem sice je, že to může (časopis i nakladatelství) odmítnout pro nekvalitu rukopisu ale není moc důvodů, proč by k tomu mělo dojít. Nakladatelství i časopisů je tolik, že jinde by autor zřejmě uspěl, tak proč se zříkat peněz.
Potom podvod
Podvod je, že někoho záměrně uvedete v omyl, abyste získali nějakou výhodu. V tomto případě je linka poměrně jasná. Vykázaná publikační činnost je vydávána za vědeckou (v tom pečlivém a recenzovaném slova smyslu), což by mohlo vést ke kariérnímu postupu. A často vedlo, protože každá publikace se počítá. Už jen samotný fakt, že se Danuše Nerudová i Pavel Tuleja za svou práci omluvili, je důkazem, že na své počínání nejsou příliš hrdí. Kdyby si za ní stáli, nebudou se omlouvat ani stahovat články ze svého portfolia.
Máslo na hlavě
Neřešme teď, zdali se jednalo o mladickou nerozvážnost, přitlačení ke zdi českým vědeckým systémem typu „nemusí to být dobré, hlavně když je toho hodně“ nebo cíleným budováním kariéry (mluvíme o kandidátce na prezidentku a ministra pro vědu). V každém případě to, že se díky nim otevřelo téma kvality české vědecké publikační činnosti, je ve svém výsledku jen dobře. Vědci mající spadeno na politickou dráhu si toho teď budou vědomi. A možná se do popředí dostanou lidé, kteří nebudou mít na hlavě máslo tohoto typu.
A nakonec dobrá zpráva
Aby to nevypadalo, že čeští vědci jsou jen kariéristé. Spíš opak je pravdou, často to jsou pracanti, kteří získávají prestižní mezinárodní ocenění a mají vynikající výsledky. Parazitolog Julius Lukeš se aktuálně stal členem Národní akademie věd USA, což je výborné ocenění jeho práce. „Je autorem nebo spoluautorem více než 320 vědeckých článků, které byly do současnosti citovány téměř 10 400×s H indexem 51,“ udává jeho profil v Akademii věd. Jen namátkou: Mezi nejcitovanější vědce ve svých oborech patří ornitolog Tomáš Grim nebo botanik a ekolog Petr Pyšek. Jenže ti mají rádi poctivou vědu, bádání a radost z objevování. Takoví lidé se do politiky plné politikaření, ústupků a vzájemně obchodovatelných výhod, moc nehrnou.
