Článek
Můžeme mít Vladimíru za zlé kde co. Vraždy oponentů a kritiků, několikeré napadení sousedních států, manipulace s volbami, což souvisí s celkovou diktaturou, kterou v zemi zavedl, potlačení jakékoli demokratické diskuze či médií… dalo by se pokračovat dlouho. Ale jeden klad se mu upřít nedá.
Nebýt jeho výbojů, Švédsko a Finsko by se do NATO vstoupit neodhodlalo, země NATO by si neuvědomily nutnost posílení příspěvku na obranu, nerozjela by se výroba zbraní a neposílila mezinárodní obranná spolupráce.
Vladimíre Vladimiroviči, tím, že jste udělal svět mnohem nebezpečnější, jste nás znovu spojil dohromady. Diskutuje se o tom, že do NATO vstoupí i Ukrajina, země s aktuálně největšími vojenskými zkušenostmi. Jakkoli to zní nehezky, tak na jejím území se právě v této chvíli získávají zkušenosti s řadou západních vojenských zbraňových systémů v podmínkách, které by nenasimulovalo ani nejlepší vojenské území.
Často se hledají paralely mezi Putinem a Hitlerem. Oba rozpoutali genocidní válku, oba potlačili roli demokracie na kult osobnosti (zatímco Hitler se vyžíval v dlouhých projevech a lichotil mu jásot davů, Putin se prezentoval ve fotografiích, na nichž polonahý jezdí na koni), oba nechali likvidovat své odpůrce a v neposlední řadě oba spojili řadu zemí do jednoho šiku. Je pravda, že Spojenci a Sovětský svaz nebyli zrovna přátelé, ale měli společného nepřítele. A toho společně porazili.
Dokonce i my osobně, jako stát, který Putin označil spolu s USA za nepřátelský (což by nám mohlo lichotit), máme Putinovi za co děkovat. Export zbraní z Česka stoupá, extrémní zájem je o nafukovací makety zbraní a pardubická Explosia rozšiřuje výrobu. To vše by mělo přinést nová pracovní místa. Díky hybridním akcím ruských tajných služeb se ukázalo, že „čučkaři“ z BIS mají světové renomé, a zároveň se odkopala část příslušníků páté kolony, kteří by nás rádi viděli v diktátorově područí. A to dokonce i z řad vysokých politických činitelů, ať už sedí v lavicích SPD nebo ANO. Je dobré vědět, kdo je kdo.
Takže ještě jednou, dík za všechno, co jste pro NATO udělal, Vladimíre Vladimiroviči. Mohl jste se věnovat rozvoji své velké země, která má obrovské zásoby nerostného bohatství a bezesporu pracující lidi. Mohl jste se věnovat řešení problémů s alkoholismem svých občanů nebo navazovat mírové a přátelské vztahy s okolními zeměmi, které by se rády podílely, i ekonomicky, na vzájemném rozvoji. Ale vy jste řekl: „Ne“.
Abyste svá jasná rozhodnutí podpořil, napadl jste Čečensko, vojensky se angažoval v Sýrii a pro jistotu, aby bylo jasno, že skutečně chcete pomoct semknutí NATO, jste přenesl válku blíže k hranicím členských států. Tím jste „do náruče“ Severoatlantické aliance dostal další členy. Bez vašeho aktivního přičinění by se k tomu zřejmě neodhodlali, protože zejména Švédsko bylo hrdé na svou neutralitu. NATO je dnes silnější než kdy jindy a v rámci mezinárodní politiky znovu oživilo před léty možná poněkud upadající prestiž. Jako dárek k 75 narozeninám to docela ujde.
„Civilisace nepotrvá, svoboda se neudrží, mír nebude zachován, nesjednotí-li se převážná většina lidstva na jejich obranu a nebude-li tu strážní moc, ke které budou museti vzhlížet barbarské a atavistické síly s bázlivou úctou,“ W. Churchil v projevu na universitě v Bristolu 2. července 1938. Jeho slova platí i dnes.
