Článek
V obrovském množství detailů, které Shortova kniha obsahuje může jeden malý zaniknout. Týká se Putinovy kandidátské práce, muže jménem Vladimir Litviněnko (neplést se zavražděným dvojitým britským špionem Alexandrem Litviněnkem) a odměnou v hodnotě několik set milionů dolarů, kterou později tento muž dostal. Pomohl mu k ní jeho student, v té době už prezident, Vladimir Vladimirovič Putin. Prý za „poradní služby“.
Vladimir Litviněnko totiž v roce 1997 předsedal výboru, který Vladimiru Putinovi udělil titul PhD. Toto veřejně dostupnou informaci si můžete dohledat například na serveru magazínu Forbes. Později se Putin stal ruským prezidentem a úřad jen na chvíli opustil, aby dodal zdání, že respektuje demokratická pravidla. Později si nechal ústavou prodloužit volební období.
To, že si studenti nechávali psát za úplatu práce, není žádné tajemství. I v česku existovali ghost writeři, ba dokonce celé agentury, které psaní prací či knih nabízely. Dnes už to zvládá umělá inteligence natolik dobře, že některé vysoké školy na psaní diplomek rezignovaly. A to bez ohledu na fakt, že kontrola generovaných textů je možná.
Kdo chce být aparátčíkem v Moskvě, tomu by kandidátský titul v životopise chybět neměl. Vladimir Putin, který proto, aby mohl nastoupit do KGB vystudoval práva. Po rozpadu Sovětského svazu, kdy se musel vrátit ze své špionské mise v Drážďanech, se politicky angažoval v Petrohradě. Je do dost velké a dost důležité město na to, aby v něm zůstal nadosmrti. Ovšem politická situace, která nezná bratra, se zvrhla v jeho neprospěch. Pokud se dalo o Vladimiru Putinovi říct něco pozitivního, tak to byla jeho trpělivost a schopnost běhu na dlouhou trať. Už v době, kdy nic oficiálně nenaznačovalo, že bude muset opustit kancelář petrohradské radnice, začal studovat Státní báňský institut s cílem vylepšít si profil v životopise.
„O několik měsíců později byly pod jeho jménem publikovány tři přípravné eseje, všechny pod hlavičkou Institutu. Následujícího roku, v červnu, obhájil disertaci. Rychlost, s jakou byla Putinova disertační práce dokončena, jakož i technická složitost tématu – text je plný grafů a matematických vzorců – ponechávají jen minimum prostorů pochybnostem, že ji částečně, ne-li úplně, musel Putinovým jménem sepsat někdo jiný. Později vyšlo najevo, že autorem Putinovy disertační práce je Vladimir Litviněnko, tehdejší rektor Institutu,“ píše Philip Short.
Ano, je to tentýž Litviněnko, o němž Forbes napsal, že vlastnil asi 21 % veřejně obchodované ruské chemické společnosti PhosAgro. V květnu 2022 převedl tento podíl na svou manželku Taťánu Litviněnkovou. Všichni víme, že tak je to přece jen bezpečnější. Samozřejmě jen v případě, že se později nemáte v plánu se ženou rozvést.
Podle Shorta dostal (dostal!!!) Litviněnko akcie největšího ruského podniku vyrábějící fosfátová hnojiva v ceně několika stovek milionů dolarů. Vypadá to, jako obří částka, kterou si běžný smrtelník ani nedovede představit. Jenže v současnosti je to pro Putina jen skutečný zlomek jeho jmění. Mluví se o tom, že vlastní vlastní 100 – 150 miliard dolarů. Pokud si neumíme představit stovky milionů, tak sto miliard bude ještě větší oříšek. Jenomže aby se k takovému jmění v rámci ruského oligarchicko-kleptokratickému systému dostal, musel se vyšplhat úplně nejvýš. Po krůčcích, přičemž každý z nich byl nějakým způsobem zaplacen. Kandidátský titul nejspíš nebyl výjimkou.
„Obšlehnutou“ nebo jinak získanou diplomku má nejeden český politik, ostatně Právnická fakulta v Plzni se proslavila rozdáváním titulů politickým rychlostudentům. Nicméně žádný z nich za ni nezaplatil tak obrovskou částku. Ovšem žádný z nich dnes není prezident Ruska.
