Článek
Okolnosti Ježíšova narození jsou velmi nejasné. Biologický otec je neznámý, přesné místo narození taky a stejné nejasnosti panují i kolem data.
Leckterá osobnost má svůj „rodný dům“, jenže v tomto případě jde o minulost natolik dávnou, že údajný chlév už bezesporu neexistuje. Přesné datum se taky neví, mimo jiné proto, že se od té doby několikrát změnil kalendář.
„Jedním z nejvýznamnějších děl Kléménse Alexandrijského je několikadílný soubor gnostických poznámek Stromata (původně Stromateis), využívajících k výkladu křesťanské teologie řeckou filozofickou tradici. V jednom z dílů tohoto souboru, sepsaného asi v roce 194 našeho letopočtu, Kléméns uvádí, že od narození Ježíše Krista do Commodovy smrti uplynulo 194 let, jeden měsíc a 13 dní,“ vysvětluje Jaroslav Krupka na stránkách Deníku. Přepočet pak ukáže, že se narodil o několik let dříve, než jak to podle současného kalendáře počítáme. S jistou nadsázkou by se dalo říct, že Ježíšovo narození bylo „před Kristem“.
Blízkovýchodní Judea
Obecně panuje shoda, že se Ježíš narodil v Judském království v Betlémě. Základním zdrojem této informace jsou evangelisté Matouš a Lukáš. Server Opus Dei připouští i možnost, že se narodil v jeskyni. Několik století po jeho zrození, tedy v době, kdy nemohli existovat žádní pamětníci, se objevují texty o tom, že šlo o neposkvrněné početí. „V textu ze 4. století, který je připisován svatému Řehoři z Neocézarei, se jasně říká: Když se narodil (Kristus), zachoval lůno i panenství neposkvrněné, aby bezprecedentní charakter tohoto narození nám byl znamením velikého tajemství,“ tvrdí Opus Dei. Církevní tradice se tak stabilizuje a zakonzervovává (žádný z křesťanů si dnes už nedovolí připustit Ježíšův biologický původ, protože by se zásadním způsobem narušila velmi křehká vazba příčin a důsledků – například zpochybnění jeho „božství“ a fakt, že pokud měl lidského otce, není vyloučeno, že by mohl mít i jiné sourozence). Církevní dogma tvrdí, řečeno slovy Opus Dei, že „Maria byla pannou před porodem, při porodu a po porodu.“
Betlém je v Asii
I když se přesná hranice mezi Evropou a Asii mění podle toho, kdo ji vykládá, Blízký východ do ní rozhodně patří. Místo, kde se Ježíš narodil, i kde zemřel, geograficky nezpochybnitelně patří do Asie. Radomír Šutera na toto téma v rozporu ze základními zeměpisnými fakty v diskuzi tvrdí, že „Jeruzalém nikdy nebyl Asii“ a snaží se argumentovat historickým vývojem. Je po podobné, jako kdybychom tvrdili, že New York nikdy nebyl v Americe, protože ho osídlili Evropané. V obou případech místě žili původní obyvatelé – v Americe indiáni, na Blízkém východě snědí Asiati. A přesně takový musel být i Ježíš. Nikdy nebyl modrooký blonďák, jak ho můžeme vidět na freskách nebo některých kostelních vitrážích či sochách.
Modrooký Ježíš? To asi ne, Socha v Kaplici u kostela sv. Petra a Pavla
Vzhledem k Ježíšovu původu je místě vzniku křesťanství je toto vyznání asijským náboženstvím. „Křesťanství se rozvíjelo v Judsku v polovině 1. století n. l. nejprve na základě Ježíšova učení a později na základě spisů a misijní činnosti Pavla z Tarsu. Původně bylo křesťanství malou neorganizovanou sektou, která slibovala osobní spasení po smrti. Spása byla možná prostřednictvím víry v Ježíše jako Božího syna - stejného Boha, v jakého věřili Židé,“ vysvětluje na svých stránkách Khan Academy a v Pavlově postavě naznačuje pouť křesťanství do Evropy. Pavel byl římským občanem (už se blížíme k Vatikánu v Římě) a byl velmi aktivním a vlivným misionářem (ve smyslu šíření nové víry).
Malým křesťanským společenstvím žijícím po celé Římské říši rozesílal dopisy, které se později částečně staly součástí Bible. Podle pověsti se mu například povedlo christianizovat Maltu.
Nejvíc křesťanů je v Americe
Pravdou je, že „vedení“ církve nyní sídlí ve Vatikánu, nicméně Evropa není kontinentem, kde by měl Vatikán nejvíce stoupenců. Zatímco v roce 1910 žilo 66,3 % křesťanů v Evropě, o století později číslo kleslo na 25,9 %. Zato prudce stoupl počet věřících Američanů. Podle Pew Research je to 36,8 %. Nejnovější údaje americké CIA publikované ve World Fact Book udávají 46,5 % protestantů a 20,8 % římských katolíků. Z hlediska „pokrytí populace křesťanskou vírou“ tak vede americký kontinent. Přesto máme tendenci vnímat křesťanství jako víru „evropskou“.
Ježíšovo učení se postupem času stalo nejmocnější, dnes má křesťanství (v celé řadě variací) nejvíce stoupenců. Podařilo se mu vyjít z asijské domoviny a stát se nejmocnější vírou současného světa, čemuž vděčí zejména kolonizaci světa Evropany.
