Článek
Po celá tisíciletí se lidé museli potýkat z typickým sirnatým odérem, který česnek produkuje. Ve stroužcích ukryté těkavé látky se uvolňují rozdrcením, samotné stroužky po česneku nepáchnou. Zato „česnekový dech“ může komplikovat společenský život.
Když je česnek během přípravy rozdrcen nebo nasekán, dochází ke štěpení enzymu zvaného aliin, přičemž výsledkem štěpení je alicin. Tato chemická sloučenina je zodpovědná za silný zápach česneku. Jenže kromě zápachu dává alicin česneku antimikrobiální vlastnosti a je z velké části odpovědný za léčivé vlastnosti rostliny známé už od starověku.
Volte více tučný jogurt
Vědci z Ohio State University přišli s jednoduchým řešením. Stačí si po jídle obsahující česnek dát jogurt, jehož bílkovinné složky nepříjemný pach pohlcují. Jejich studie publikovaná v časopise Molecules vysvětluje, že jogurt snižuje obsah 99 % těkavých látek, které v syrovém česneku způsobují největší zápach. Jednotlivé složky tuku, vody a bílkovin měly také neutralizační účinek, ale tuk a bílkoviny byly účinnější než voda. Jogurt s vyšším obsahem tuku byl lepší než jogurt s nižším obsahem tuku.
„Měření vzorků syrového a smaženého česneku bylo provedeno pomocí hmotnostního spektrometru. S rostoucím množstvím tuku se také zvýšila deodorizace těkavých látek. Potraviny s vyšším obsahem tuku nebo bílkovin mohou nabízetpotenciální řešení pro snížení nepříjemného zápachu spojeného s konzumací česneku,“ píše se ve studii.
Podle britského The Guardian pomáhá už pití tučnějšího mléka, byť ne v takové míře, jaká je udávána u jogurtů. „Obzvláště účinný může být řecký jogurt, který má vyšší profil bílkovin než jogurt použitý ve studii. Fungovat budou pravděpodobně i jogurty s ovocnou příchutí - ať už se však použije jakýkoli, musí se konzumovat co nejdříve po česneku,“ píše Linda Geddes, vědecká korespondentka The Guardien.
Česnek – rostlina bohů i otroků
Historie používání česneku sahá až do starověkého Egypta, kde byl považován za posvátnou rostlinu a byl často aplikovánk léčebným účelům. Kromě toho česnek využívalii v římské, řecké a čínské medicíně. Několik dokonale zachovalých hlaviček česneku bylo nalezeno v hrobce faraona Tutanchamona , což ukazuje, jak důležitý byl v každodenním životě. Řecký historik a zeměpisec Hérodotes uvádí, že stroužky česneku byly ve starém Egyptě důležitou součástí stravy otroků. Eberůvkodexu z roku 1550 př. n. l. zase obsahuje přesné návrhy na použitíčesneku jako účinného prostředku proti oběhovým potížím, bolestem hlavy, bodnutí hmyzem a parazitům.
Česnek se stal oblíbenou součástí kuchyně napříč kontinenty. Topinku z česnekem máme rádi u nás, česnek je běžnou součástí asijských kořenících směsí a najdeme ho v australské i americké kuchyni. Teď se k tomu možná přidá i jogurt jako dezert po jídle s vysokým podílem česneku.
