Článek
V jedné větě by se základní sdělení dalo shrnout takto: Bakterie Neisseria gonorrhoeae způsobující kapavku se stala, alespoň v některých případech, rezistentní na léčbu antibiotiky, čímž se kapavka stává běžně neléčitelnou nemocí.
Zatím ještě nejde o celosvětově rozšířený jev, nicméně tato bakteriální mutace má velký potenciál k šíření. Nemoc, která postihuje mimo jiné i 700 000 Američanů ročně, se začíná opět zhoubně šířit Evropou, včetně Česka, a podle některých lékařů se začíná vymykat kontrole.
Kromě pohlavních orgánů se bakterii daří i v konečníku nebo části hltanu. Pokud vás napadlo, že i to jsou místa, odkud se může dál v populací prosperovat, tak vůbec nejste mimo. Jak píše časopis Wired, vracíme se do doby, kdy „neléčená kapavka způsobovala ochromující artritidu, oslepovala děti při narození a dělala muže neplodnými poškozením varlat a ženy prostřednictvím zánětlivého onemocnění pánve“.
Kapavka je s lidstvem dlouho. Ne-li po celou dobu jeho existence, tak rozhodně po tisíciletí. Díky „kapání semene“ u mužů se jedná o snadno rozeznatelnou nemoci, byť výtok není jediným příznakem. Onemocnění připomínající kapavku popsal již čínský císař Huang Ti (2600 př. n. l.) ve své učebnici a není vyloučeno, že o léčbě kapavky se zmiňuje i Bible: „Muž, který by měl výron semene, si omyje celé tělo vodou a bude nečistý až do večera. Každý oděv i všechno kožené, na čem se výron semene ocitne, budou vyprány vodou a budou nečisté až do večera.“ Zní to jako rozumné hygienické opatření.
„Řecký lékař Galén (131–200 n. l.) vymyslel termín ‚kapavka‘ a nazval jej ‚nežádoucím výtokem semene‘ (gono: semeno, nandu: tok),“ připomínají indičtí autoři studie, která vyšla v Journal of Skin and Sexually Transmitted Dieases.
Byť žijeme s kapavkou dlouho, nevznikla vůči ní přirozená lidská imunita a až nástup antibiotik učinil kapavku léčitelnou. Zatímco v roce 2017 média referovala o možné vakcíně proti kapavce, o pár let později se ukazuje přesný opak. Neisseria gonorrhoeae začíná vyhrávat a například v USA, kde rezistentní kmen bakterie zachytili, je nemoc na svých historických maximech. Ve hře může být jak nadužívání antibiotik, které z „obyčejné“ bakterie udělalo „super bakterii“, i nedodržení léčebných postupů, díky čemuž oslabená bakterie přežije, množí se a „svou zkušenost“ s antibiotiky předává dalším generacím.
Důvodem, proč je bakterie na antibiotika tak „trénovaná“, je fakt, že prošla celou řadou léčiv a měla spoustu času mutovat a proměňovat, tedy zesilovat svou rezistenci. Problémem je i víceméně logická stigmatizace nemoci. Kdo by se chtěl svěřovat svému lékaři, co a kde „chytil“. O partnerovi či partnerce, kde by na povrch vyplavala nevěra, ani nemluvě.
