Článek
Někomu se mohou zdát evropské testy bezpečnosti potravin až hystericky přísné, přesto se i tady tu a tam dostane do oběhu závadné zboží. Pokud se jedná o potraviny určené primárně dětem, jsou testy ještě silnější. Čína je v tomto ohledu mnohem benevolentnější. Čínské mléko a kojenecká výživa společnosti Sanlu Group byly nastavovány melaminem způsobující ledvinové kameny a poškození ledvin u kojenců.
Peníze až v první řadě
Sanlu Group je čínská, státem vlastněná společnost, na kterou se v roce 2008 provalilo padělání výrobků, což vedlo k úmrtí nejméně 6 dětí a otravě dalších stovek tisíc. I to byl jeden z důvodů, který vedl zpravodaje Tomáše Etzlera, který pokrýval čínská témata a v zemi dlouhodobě bydlel, aby pro svou dceru nekupoval, pokud možno nic čínského. „Od počátku jsem trval na tom, že pro Lauru nic čínského kupovat nebudu. Že všechno, od dětské výživy a kosmetiky, oblečení až po kočárek musí být vyrobeno někde na Západě,“ vysvětluje svůj postoj Etzler v knize Novinářem v Číně 2. Právě kauza Sanlu Group byla argumentem pro jeho ženu Barbaru, která jeho vyhraněné postoje nesdílela.
Ledvinové kameny
David Bradley v Materiálu Melamim in milk píše, že melamim je „Škodlivý při požití, vdechování nebo vstřebání přes kůži. Chronická expozice může vést k rakovině nebo poškození reprodukčních schopností. Dráždí oči, pokožku a dýchací cesty.“ „Melamin byl nalezen v sušeném mléce pro kojence od 22 výrobců. Koncentrace melaminu v jednom případě dosáhla až 2563 mg/kg a v ostatních případech se pohybovala od 0,09 mg/kg do 619 mg/kg; medián činil 29 mg/kg. Testováno bylo rovněž tekuté mléko, kde byla nalezena nejvyšší koncentrace 8,6 mg/kg. Obvyklý limit pro obsah melaminu v potravinách je přitom 2,5 mg/kg, ve výrobcích pro kojence 1 mg/kg. Kromě kojenecké výživy a mléka byl v Číně melamin nalezen také v mražených jogurtových desertech, zmrzlinách, sušeném mléce do kávy, čokoládových sušenkách a bonbonech. Prokázán byl rovněž ve vejcích a pšeničném lepku,“ vysvětlují Micha Anděl a Pavel Dlouhý v časopise Vesmír. Melamin se ve vodě, a tedy i v mléce, špatně rozpouští, což v souvislosti s navázáním na látky v mléce vedlo ke vzniku ledvinových kamenů.
Kojení je pro chudé
Kojení je v Číně bráno jako záležitost chudých a nižších vrstev, protože bohatí přece mají na to, aby si zaplatili „kvalitní“ náhradní výživu nebo kojnou. Pro rozvíjející se a bohatnoucí čínskou populaci byl proto trh s kojeneckou výživou zlatým dolem. Protože se v Číně nic zásadního neodehraje bez vedení nebo alespoň svolení Komunistické strany, zisk ze státní společnosti plynul právě tam. Sanlu Group dokonce mléko, které bylo podezřelé ze závadnosti (viník melamin ještě nebyl odhalen) poslala jako dar sirotkům po zemětřesení v Sichuanu. I pro prokázání závadnosti byl sice produkt stažen z trhu, ale velkoobchodníci nebyli informováni o důvodech. Snaha zamést potichu kauzu pod koberec je evidentní.
Navíc Čína riskovala ztrátu prestiže přesně v době, kdy v Pekingu probíhaly olympijské hry a v zemi tedy byla spousta zahraničních novinářů. Nakonec čínská vláda byla nucena, ovšem až po olympiádě, skandál zveřejnit, protože se vůči ní vymezil i Nový Zéland. Minoritní podíl 43 % v Sanlu totiž držela novozélandská firma Fonterra. Rok po skandálu byl v Číně přijat zákon o bezpečnosti potravin. Pozdě, ale přece. Otázkou je, zdali se ho daří v zemi proslulé korupcí, dodržovat či vymáhat.
Kauza vyvolala ve světě nedůvěru vůči čínským mlékárenským výrobkům, což se projevilo snížením odběru. Zároveň se zahraničním firmám povedlo proniknout s mléčnými produkty na čínský trh. Vyšetřování a následné soudy vyústily ve dvě popravy, několik rozsudků do doživotí a odchod některých manažerů.
