Článek
Tlak na extrémně vysoký výkon prý vyžaduje užití stimulantů v míře větší než malé. Zatímco nacističtí tankisté a piloti holdovali společně s Vůdcem pervitinu, vojáci Rudé armády si museli vystačit s vodkou a kulkou od jednotek, které měly zabránit ústupu.
Politici jsou prý vystaveni extrémní zátěži a tak se není co divit, že sahají po stimulantech, které jim mají pomoct stabilně dosahovat vyšších výkonů a aktivnější relaxaci po práci.
Brno je podle Marka Bendy z ODS přece mírně alternativní město, takže by se v něm dal předpokládat alternativní zdravý životní styl. Po kokainu se totiž hubne a boj s obezitou patří ze zdravotního hlediska mezi ty, které, podobně jako boj s drogovými závislostmi, prohráváme. Nabídněme tedy pro „alternativní“ Brno trochu alternativní vysvětlení.
Kokain byl v 19. století skutečně předepisován a používán jako léčivo a z jeho proslulosti, respektive z proslulosti základní suroviny pro výrobu, listí rudodřevu koky, dodnes těží Coca-Cola. Málokterý pravidelný uživatel kokainu je obézní. Důvodem je zvýšená srdeční frekvence, vysoký krevní tlak, zvýšená tělesná teplota, abnormální bdělost a nespavost.
„Tyto stavy mohou vést k nadměrnému spalování kalorií, což může způsobit dramatický úbytek hmotnosti v krátkém časovém období. Dlouhodobé zdravotní účinky užívání kokainu k hubnutí však mohou zahrnovat srdeční a respirační komplikace“ vysvětluje na svých stránkách Illinois Recovery Centre zabývající se alkoholovými a drogovými závislostmi. Kokain mění chemii mozku, konkrétně ovlivňuje hladiny dvou důležitých neurotransmiterů, dopaminu a serotoninu a „nastřelí“ mysl a tělo k vyšším výkonům. Člověk pak vydává více energie, než kolik jí potravou přijme, což je základní mantra všech diabetologů. Více spalovat a méně, leč kvalitněji, přijímat.
Kokain může výrazně snížit schopnost těla vstřebávat základní živiny, což se opět projevuje na úbytku váhy. Pravidelní uživatelé se dopracují až ke svalové atrofii, mají sníženou chuť k jídlu, což dále vede k úbytku váhy.
Vyjádření Matěje Hollana odhaluje způsob uvažování a snahu o dekriminalizaci kokainu. V rozhovoru pro Novinky.cz jasně řekl, že „pokud jsou drogy ve společnosti běžné, tak nemá smysl kriminalizovat lidi, kteří si rekreačně něco vezmou. Jiná věc samozřejmě je, pokud je někdo dealer a zneužívá bezmoci závislých lidí.“ Při podobné logice by se dalo namítnout, že pokud je podnikání ve společnosti běžné, není nejmenší důvod kriminalizovat lidi, kteří dodávají zboží, po kterém je poptávka.
Až bude brněnská politická scéna opět obhajovat užívání tvrdých drog, možná sáhne ke zdravotnímu aspektu a dokonce i kulturnímu aspektu. Řečeno slovy Matěje Hollana: „V tomhle prostředí (mezi umělci) se pohybuji od svých osmnácti let a že se v této společnosti jedou čáry a kouří se tráva, je normální a už to pro mě není nic neobvyklého“.