Článek
O tom, že myslivci zcela záměrně ignorují základní biologické zákonitosti, aby udrželi vysoké stavy zvěře, se už psalo. Přikrmují místo toho, aby stříleli. Nejlepší způsob, jak zabránit přemnožení zvěře, je střílet samice, ideálně březí. Bez nich žádný další vrh nebude, přičemž počet mláďat se pohybuje od tří do dvanácti. Jenže to je eticky poněkud sporné.
Likvidace přemnožených divokých prasat by měla být jedním z aktuálně prioritních úkolů myslivecké jednoty. A pokud se mezi nimi objevil prasečí mor, tak je situace o to akutnější. Jenže myslivci, přesto, že střílejí rádi, se chovají je přesně opačně.
Nejde jen o přikrmování
Připomeňme si situaci běžnou z našich lesů. Plné krmelce, spokojená zvěř a lkaní nad tím, že zvířat je hodně. Pokud vás napadne jednoduchá logická paralela mezi přikrmováním a přírůstky jak na váze či početnosti, máte nejen logické myšlení, ale i základní zoologické znalosti. Ovšem situace je u myslivců mnohem horší.
Myslivci situaci nezvládají, musela být povolána policie
Hrozba prasečího moru a přemnožení divočáků na Liberecku vedly k tomu, že byli povoláni policejní odstřelovači, aby se situací myslivcům pomohli. Ti samozřejmě nelibě nesli fakt, že jim někdo s puškou, navíc profík, leze do revíru, a tak se snažili akci bojkotovat. Pozornost vyvolala fotografie močících myslivců. To, že se někdo vymočí v lese před fotopastí není prohřešek, maximálně by se v tom dal hledat nějaký exhibicionismus, ovšem rozsypávání pracího prášku po lese už bezesporu prohřešek je. A pokud to dělá muž v zelené kamizole, u něhož se dají předpokládat základní biologické znalosti, jde o čin hodný zamyšlení. Myslivec bezesporu ví, že prací prášek do lesa nepatří. Jeho vysvětlení, které podal na policii, je naprosto směšné. Prý chtěl vydesinfikovat prostředí. Pokud si sebou nosí prací prášek, který navíc nedezinfikuje, jen proto, že si chce v lese odskočit, tak by bylo dobré zamyslet se, zdali je taková osoba vhodná pro nošení zbraně.
Myslivci a trestný čin?
Evidentně šlo o koordinovanou akci s cílem plašit či odlákat zvěř od míst, kdy by byla ohrožena policejní střelbou. Znovu si připomeňme, že myslivci tak aktivně bránili likvidaci zvířat, u kterých je podezření na prasečí moc. „Tento týden policisté zahájili úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání trestného činu šíření nakažlivé nemoci,“ napsal Jan Pešek na serveru Aktuálně.cz.
Vkrádá se tak podezření, že myslivci v roli škodičů nejen, že bránili lovu, ale poškozovali ekosystém (sypání pracího prášku lesu neprospívá) a napomáhali šíření prasečího moru. Miloš Fischer, místopředseda Moravské myslivecké jednoty se domnívá, že „lov pomocí odstřelovačů je vynikající PR pro policii, ale z hlediska potlačení nákazy jde o naprostý nesmysl.“ Ovšem rušení lovu a rozhazování chemikálií po lese není ani ten dobrý PR, natož, že jednání myslivců přispívalo k potlačení nákazy.
Myslivci tvrdí, že by byli schopní střílet efektivněji než policejní odstřelovači. Jenže na to nemají ani výcvik, ani techniku a jejich slova rozhodně nejsou pravdivá. Kdyby byla, už dávno by bylo divočáků v lese méně. A Státní veterinární správa by měla mnohem méně práce.
