Článek
Světlo laseru vystřelené k nebi bylo v minulosti součástí různých oslav či lunaparků. Nově laser instalovaný ve švýcarských Alpách slouží jako mohutný hromosvod.Trik je v tom, že laser je podobně jako železná tyč dobrý elektrický vodič. „Jak uvádí vedoucí výzkumného týmu Jean-Pierre Wolf ze švýcarské Université de Genève, když vypálíte velmi energetický laserový paprsek do nebe, vytvoří se v něm vlákna velmi intenzivního záření. Tato vlákna ionizují molekuly dusíku a kyslíku v ovzduší a jejich elektrony se rozprchnou do okolí. Vznikne plazma, které je slušným elektrickým vodičem,“ vysvětluje Stanislav Florian na serveru osel.cz.
Zkušební „lapač blesků“ jménem Laser Lightning Rod, který je instalovaný ve švýcarských Alpách není ale žádná pouťová atrakce. Samotný laser použitý k pokusu stojí zhruba 2, 17 miliardy dolarů.
Laserový bleskosvod funguje
Odborná studie, která vyšla 16. ledna v Nature Photonics popisuje, že v případě Laser Lightning Rod jde o terawattový laser s vysokou opakovací frekvencí. Experiment na hoře Säntis v severovýchodním Švýcarsku ukázal, že je možné pomocí laseru ochránit poměrně velký prostor. Vysokofrekvenční kamery svod blesků potvrdily, že během pokusu se skutečně povedlo odklonit dráhu blesku od věže směrem k laseru. V praxi by něco podobného mohlo být využitelné jako ochrana letiště, kosmodromů nebo továrenskýchkomplexů.
Nejnovější laserové zařízení na lapání blesků zářilo ve Švýcarsku šest hodin během bouřek od července do září 2021 a vysílalo asi tisíc pulsů za vteřinu. Experiment probíhal v blízkosti vysílací věže, jež bývá během roku zasažena bleskem zhruba stokrát.
Vysílací věž u které byly prováděny pokusy s laserovým hromosvodem
Představa panelového sídliště, kde u každého domu svítí do nebe laser je přece jen příliš futuristická, ale ne nemožná. Les obřích větrných elektráren si lidé v době větrných mlýnů taky neuměli představit.
Špatné pojmenování
Na slovo „hromosvod“ jsme si sice historicky zvykli, ale je zavádějící, neboť železné hromosvody žádný hrom nesvádění. Hrom je jen zvukovým efektem doprovázejícím elektrický výboj, který ve výbojovém kanálu blesku prudce zahřeje vzduch na teploty až několik desítek tisíc stupňů. Vzniklá ionizace vzduchu a plazma se prudce rozpíná, tlačí na okolní vzduch a vyvolává rázovou vlnu. To je onen třesk, jemuž jsme dali název hrom.
V roce 1752 americký státník a přírodovědec Benjamin Franklin provedl riskantní pokus s drakem pouštěným do bouřkového mračna na provázku na jehož konci byl klíč. Dokázal, že dráhu blesku lze usměrnit. Blesk skutečně sjel po provázku ke klíči.
Zhruba ve stejné době testoval jiný typ bleskosvodu český katolický kněz Prokop Diviš. Když byl roku 1753 v Petrohradě bleskem zabit profesor Georg Wilhelm Richmann, dodal si Diviš odvahy k sepsání pojednání o sváděníelektrických výbojů z mračen do země. Nakonec postavil svůj „meteorologický stroj“ (machina meteorologica), což byla kovová konstrukce s čtyřmi stovkami ocelových hrotů umístěná na kovové tyči. Ta měla elektřinu „odsávat“ z mraků a svádět bezpečně do země. Benjamin Franklin pochopil elektrické výboje mezi mraky a zemí lépe, a nakonec postavil funkční jednohrotý bleskosvod. První bleskosvod Franklinova typu u nás nechal postavit Jan Tadeáš Klinkoš roku 1775 na zámku Měšice u Prahy.
